Václav Deyl
Narození	25. března 1905 Třesovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. února 1982 (ve věku 76 let) Praha Československo Československo
Povolání	novinář a spisovatel
Rodiče	Václav Deyl
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Deyl (25. března 1905, Třesovice – 19. února 1982, Praha) byl český spisovatel knih pro děti a mládež, publicista, voják z povolání.

Život

Václav Deyl se narodil v Třesovicích u Hradce Králové v učitelské rodině. Učitelem byl jeho otec Václav Deyl st. i děd.^{[p. 1]} Václav Deyl byl pokřtěn, ale z římskokatolické církve vystoupil v roce 1920.^[1] Maturoval na reálce v Hradci Králové v roce 1922 a ve studiu pokračoval na Vojenské akademii v Hranicích, kde patřil mezi nejlepší studenty.^{[p. 2]} V roce 1924 byl vyřazen jako poručík a stal se vojákem z povolání; dále studoval na Vysoké škole válečné v Praze (do 1. 10. 1934 Válečná škola).^[2]

Oženil se v říjnu 1932 s Augustinou Chundelákovou, úřednicí pocházející z Lysé nad Labem, tč. pracující v Pardubicích.^{[3][p. 3]} V tom samém roce dosáhl hodnosti kapitána.^[4]

Do roku 1938 pracoval Václav Deyl na Generálním štábu československé armády. Za okupace působil v civilním sektoru (Ministerstvo veřejných prací a Ústav hydrologický a hydrotechnický).

Po osvobození byl zaměstnán ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky^[5] a od roku 1950 do roku 1960 v různých vojenských útvarech; v roce 1960 odešel do výslužby. V roce 1965 připomněly Literární noviny spisovatelovy šedesátiny.^[6]

O soukromém životě Václava Deyla (rodina, děti) se nepodařilo dohledat spolehlivé informace (s výjimkou data sňatku výše). Zemřel 19. února 1982 v Praze.

Dílo

Příspěvky do časopisů a deníků

Václav Deyl přispíval do řady časopisů a deníků:

• Pod pseudonymem Lev Vladyka psal v letech 1927–1933 do Humoristických listů,^[7] Lidových Novin,^[8] a Národních listů^[9].
• V předválečném odborném armádním tisku se objevují jeho příspěvky z oblasti vojenství, podepsané vlastním jménem a hodností.^[10]
• Vlastním jménem podepisoval také Václav Deyl v letech Protektorátu své příspěvky humorného charakteru do týdeníku Pestrý týden^[11] a dalších periodik.

Knižní tvorba

Do roku 1943, kdy vydal první dětskou knihu, (ale i později) vydával Václav Deyl knihy naučného nebo učebnicového charakteru.^[12] Z doby jeho působení v Ústavu hydrologickém a hydrotechnickém pochází odborná publikace o činnosti tohoto ústavu v roce 1942.^[13]

Knihy pro děti a mládež

Knihy pro děti a cestopisné a životopisné romány pro mládež vydával Václav Deyl od roku 1943, např.:

• Pohádky perníkového dědka (il. Otakar Mrkvička, vydal Karel Červenka, Praha, 1943); kniha byla přijata kritikou vcelku příznivě, i když s mírnými výhradami.^[14]
• Příběhy z Medové stráně (il. Vojtěch Kubašta, vydal Vyšehrad, Praha, 1943)
• Divočina. Povídky z přírody (il. Vladimír Kovářík, vydalo Doleželovo nakladatelství, Červený Kostelec, 1943), jde o cyklus sedmi próz určených i dospělým: Zorčin návrat, Potměšilý lovec, Pod Šibeňákem, Tulačka, Škaredý samotář, Tonda, Ztracená ves)
• Vlk Rahú (příběh z doby kamenné, il. Otakar Mrkvička, vydal Karel Červenka, Praha, 1944)
• Přes moře a hory (příběh českého dobrodruha a kartografa ze 17. století Augustina Heřmana, il. Karel Pekárek, mapy Jan Novotný, Doležalovo nakladatelství, Červený Kostelec, 1945)
• Lovec života (Osudy Alberto Vojtěcha Friče, il. Jan Hladík, Mladá fronta, Praha, 1954)

Příběhy z Medové stráně

Příběhy z Medové stráně jsou nejúspěšnější (a podle názoru odborníků i nejkvalitnější) pohádkovou knihou Václava Deyla.^[15] K popularitě knihy přispěly i půvabné ilustrace Vojtěcha Kubašty. S nimi vydává nakladatelství Vyšehrad Příběhy z Medové stráně opakovaně, od prvního vydání v roce 1943 do současnosti. Podle námětu knihy Příběhy z Medové stráně vyrobila Československá televize v roce 1974 sedmidílný Večerníček.^[16]

Obsah knihy Příběhy z medové stráně

V prvním díle Veselé dobrodružství se na Medové stráni objeví králík Stříbrný nosík, který utekl z králíkárny a kterého pronásledují psi Hurda a Rámus. Zachrání ho hlemýžď Pižla, moudrá želva Veruna a ostatní zvířátka, která zde žijí. Stříbrný nosík se na stráni usadí, seznámí se s králičí slečnou Mikulkou. Po překážkách a dobrodružstvích se s Mikulkou ožení.

Ve druhém díle Daleká výprava vyleze hlemýžď Pižla omylem na nohy čápa Babiráda, který s ním odletí do hnízda, k čápatům Kuklíkovi a Puklíkovi. Po cestě domů překoná Pižla mnoho překážek; nakonec se šťastně dostane na Medovou stráň i s novým přítelem z cest, pavoukem Kratiknotem.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• Benýšková, Jarmila - Vích, František: Literární Hradec Králové, slovníková příručka. (Hradec Králové : Okresní knihovna Hradec Králové, 1994.)