Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Čichavec perleťový
Čichavec perleťový
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	ostnoploutví (Perciformes)
Podřád	labyrintky (Anabantoidei)
Čeleď	guramovití (Osphronemidae)
Rod	čichavec (Trichopodus)
Binomické jméno
Trichopodus leerii (Bleeker, 1852)
Synonyma
Trichogaster leeri Trichogaster leerii Trichogaster leerri Trichopodus leeri Trichopus leerii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čichavec perleťový (Trichopodus leerii, často též Trichogaster leerii) je labyrintní paprskoploutvá ryba z čeledi guramovití.

Popis

Čichavec perleťový je akvarijní rybka, která je velmi plachá, ale skvěle se snáší s jinými rybkami. Čichavec se průměrně dožívá 10 let. Voda v akváriu by měla čichavci vyhovovat s teplotou 24-29 °C. Dorůstá maximální velikosti 13 cm. Čichavec perleťový má celé tělo světle hnědé a bíle tečkované kromě hrdla, které se zbarvuje do oranžova, ale v době tření zčervená. Na bocích má výrazný černý proužek, skvrnění boků je světle modré.

Potrava

Je to všežravec, který má jako všechny akvarijní rybičky rád jak sušenou, tak i zmrzlou nebo třeba živou potravu např. sušené krmivo – vločky či granule, které dávají rybám vše co potřebují, zmrzlé krmivo – larvy pakomárů atd. pro udržení optimální kondice, živou potravu – larvy žábronožky solné (ty jsou nejvhodnější) atd. Ryby mají k dispozici stále čerstvou potravu a larvy které nejsou sežrány, udržují akvárium v čistotě (to neplatí ale u všech živých druhů larev).

Charakteristika

Čichavec perleťový se může chovat i s jinými rybkami, ale je velice plachá (pokud bude chována v hejnu, je méně plašší než jako jedinec, protože rybka může mít stres a přestat žrát až uhyne). Je to klidná rybka, která většinu času tráví v úkrytech mezi rostlinami a umělých „domečcích“, takže by čichavec rozhodně neměl být bez úkrytů. Vhodné jsou živé rostliny, za které se čichavec schová, když ho něco vyděsí. Čichavec je vhodný i pro začátečníky.

Rozmnožování

Když nastane období tření, tak má sameček delší hřbetní ploutev a je na hrdle a břiše zbarven do červena. Samička má kratší hřbetní ploutev, je plnější v bříšku a není tak výrazně barevná jako sameček. Samec staví pod listy (nejlépe plovoucích rostlin) pěnové hnízdo, do kterého potom samička snese 500-1000 jiker. Po 24 hodinách se líhne potěr, který se do tří dnů rozplave. Pak už není přítomnost samečka, který jikry opatroval nezbytná. Mladé rybky pohlavně dospívají až druhým rokem a potom se mohou dále rozmnožovat.

Nemoci

Nemoci čichavců – když čichavec trpí touto nemocí, měl by mít pískově zbarvené uzlíky na trupu a ploutvích. Nakažený čichavec se otírá o předměty. Nemoc se dá léčit antibiotiky, je způsobena parazity. Jiné nemoci: plísňové infekce – bílé vatové chomáčky na kůži ryb, poškození plynového měchýře (ryby plavou břichem vzhůru nebo na straně), vodnatelnost břicha (odstálé šupiny a napuchlé břicho), střevní paraziti (ryby které jsou dovezeny z přírody mohou trpět touto nemocí, ryby přijímají potravu normálně ale viditelně hubnou), vnější paraziti (ryby se intenzivně třou hlavně o kameny a umělé dřevěné kameny (většinou jsou to pijavky které většinou spatříme pouhým okem)). Všechny nemoci lze vyřešit s pomocí zkušeného akvaristy, ale jen ojediněle veterináře.

Na závěr

Čichavec perleťový se hodí do každého akvária, ale musí mu vyhovovat. Což znamená: správná teplota, pravidelné čištění a krmení, rostliny atd.. Čichavec se dobře snese s jinými rybkami, je klidný ale plachý, potřebuje úkryty jako třeba umělé kamenné „domečky“ nebo mezi živými rostlinami, potřebuje filtr v akváriu a raději je v hejnu nebo ve skupince než sám.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čichavec perleťový na Wikimedia Commons
• Taxon Trichopodus leerii ve Wikidruzích
• Čichavec v ZOO Liberec Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.