Střevní mikroflóra (mikrobiom) jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.

V lidských střevech je přibližně 10¹³–10¹⁴ bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 10¹³. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných.^[1][2] Celkem ve střevě žije asi 500 druhů bakterií.^[3] Hmotnostné dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice.^[4] Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30–40 nejběžnějších druhů.^[5] Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby,^[6] prvoci a viry (identifikováno přes 50 tisíc druhů virů),^[7] o nichž se však zatím ví jen málo. Mikroflóra je specifická pro daného člověka.^[8] Mikroflóra souvisí se stravou^[9] i cvičením.^[10] Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které užíváme, např. se mění v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii.^[11] Vliv má i sexuální chování a s ním spojené praktiky.^[12]

Funkce

Vývoj střevní obrany a imunitního systému

U člověka se během jednoho až dvou let po narození vytvoří střevní flóra podobná flóře dospělého člověka.^[13] Jak se střevní flóra ustaluje, vyvíjí se také střevní sliznice - střevní epitel a střevní slizniční bariéra, kterou vylučuje - tak, aby byla tolerantní a dokonce podporovala určitý stupeň tolerance komenzálních mikroorganismů a poskytovala jim bariéru, stejně jako poskytovala bariéru patogenům.^{[14][15][16][17]} Konkrétně se bocaloidní buňky, které produkují sliznici, rozmnožují a slizniční vrstva se zesiluje, aby vytvořila vnější vrstvu sliznice, v níž se mohou uchytit a živit "přátelské" mikroorganismy,^[18][19] a vnitřní vrstvu, do níž ani tyto organismy nemohou proniknout.^[20]

Přímá inhibice patogenů

Společenství střevní flóry hraje přímou roli v obraně proti patogenům tím,^[21] že plně kolonizuje prostor, využívá všechny dostupné živiny a vylučuje sloučeniny, které zabíjejí nebo inhibují nežádoucí organismy, které by s ním mohly soutěžit o živiny, tyto sloučeniny jsou známé jako cytokiny.^[22] různé kmeny střevních bakterií způsobují produkci různých cytokinů. Cytokiny jsou chemické sloučeniny produkované naším imunitním systémem k zahájení zánětlivé reakce na infekce. Narušení střevní mikroflóry umožňuje konkurenčním organismům, jako je Clostridium difficile, které jsou jinak v klidovém stavu, usadit se.^[23]

Symbiotický vztah

Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nestrávené organické látky z potravy jako například celulózu na cukry, které pak mohou být využity jako zdroj energie.^[24][25] Formují imunitní systém skrze uvolňování různých strukturních molekul a metabolických produktů, které následně regulují imunitní buňky.^[26][27][28] Mnoho z imunomodulačních molekul zdravé mikroflóry je spjato s protizánětlivými nebo imunosupresivnímy účinky jako například Polysacharid A či mastné kyseliny s krátkým řetězcem.^[29][27] Střevní mikroflóra dále zamezuje růstu patogenních druhů mikroorganismů a to buď jednoduše svou přítomností (tedy obsazením niky) nebo aktivní produkcí antimikrobiálních látek.^[30] Mikrobiom ovlivňuje i vývoj střeva dodáváním zdrojů energie pro růst a stimulací bariérové funkce.^[31][32] Efekt střevní mikroflóry však sahá i mimo střevo a to nejen systémovým rozšířením imunitních buněk ale i produkcí (popřípadě stimulací produkce) hormonů a neurotransmiterů.^[33][34]

Symbiotický vztah může být narušen dysbiózou tedy stavem, kdy je složení mikrobiomu mimo rovnováhu. Některé druhy bakterií, které jsou ve zdravém složení neškodné se mohou stát v jiném kontextu oportunními patogeny.^[35] Jiné mikroby jsou obligátně patogenní a mutualistický vztah s hostitelem neustavují vůbec. Dysbióza střevní mikroflóry může vést k narušení stimulů poskytovaných mikroby a je také proto spojována s onemocněními jako alergie, nespecifický střevní zánět nebo kolorektální karcinom.^[36][37][38]

Mikroflóra u kojenců

Bezprostředně před porodem je střevo plodu sterilní. Během porodu se do novorozence dostávají mikroby (Escherichia coli a enterokoky) z porodních cest matky, což ale neplatí pro porod císařským řezem. Skrze mateřské mléko kojenec čerpá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se všechna laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90% střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. S přechodem na tuhou stravu četnost bifidobakterií klesá. Také antibiotika omezují mikroflóru. Složení také může mít vliv na rozvoj mozku.^[39]

Druhy mikroorganismů

Většina bakterií mikroflóry patří do rodů Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium,^[5] dále Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus a Bifidobacterium.^[5] Výrazně nejčastější je rod Bacteroides, který tvoří 30 % všech bakterií v střevě. Další rody, jako Escherichia a Lactobacillus, tak časté nejsou.

Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida (Candida albicans), Saccharomyces (např. známá pivní kvasinka), Aspergillus a Penicillium (štětičkovec). V střevě se vyskytují též archebakterie, jako zejména druh Methanobrevibacter smithii.^[40]

Metabolismus bakterií

Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.

Související články

• Mikroflóra
• Apendix
• Mikrobiom

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gut flora na anglické Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu střevní mikroflóra na Wikimedia Commons