Slavonské království Kraljevina Slavonija (chorvatsky) Königreich Slawonien (německy) Краљевина Славонија (srbsky) ←  ←  ←  1699–1868  →  → vlajka znak
Geografie Slavonské království (žlutá) v roce 1751
Hlavní město	Osijek
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Chorvati, Srbové, Bosňané, Maďaři
Jazyky	latina (úřední do 1784, 1790–1847), němčina (úřední 1784–1790), chorvatština (úřední 1847–1868)
Náboženství	římskokatolické, ortodoxní, protestantské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Habsburská monarchie Habsburská monarchie (1699–1745) Rakouské císařství Rakouské císařství (1804–1868) Zalitavsko Rakousko-Uherska Zalitavsko Rakousko-Uherska (1868–1918)
Měna	gulden
Vznik	1699
Zánik	1868
Státní útvary a území
Předcházející Požegský sandžak Sremský sandžak Pakracký sandžak Následující Království chorvatsko-slavonské Slavonská vojenská hranice

Slavonské království (chorvatsky Kraljevina Slavonija, latinsky Regnum Sclavoniae, maďarsky Szlavón Királyság, německy Königreich Slawonien) bylo jedno z království na území Habsburské monarchie, které existovalo v letech 1699-1868. Království se nacházelo na území dnešního regionu Slavonie (dnešní Chorvatsko) a Srem (Chorvatsko, Srbsko). Jižní část území byla součástí Slavonské vojenské hranice, která oddělovala Habsburskou monarchii od Osmanské říše.

Geografie

Království Slavonie hraničilo na západě s Chorvatským královstvím, na severu a východě s Uherským královstvím, a na jihu s Osmanskou říší. Spolu se Slavonskou vojenskou hranicí zaujímalo území okolo 10 621 km². Království se dělilo na tři župy - Požega, Virovitica a Srem. Kromě řetězu hor v polovině země se v království nacházely roviny a úrodné oblasti osázené vinnou révou a ovocnými stromy.

Historie

Království Slavonie vzniklo z území, které Habsburská monarchie získala od Osmanské říše na základě Karlovického míru, uzavřeného v roce 1699, který ukončil Velkou tureckou válku. Zpočátku to byla samostatná habsburská země pod společnou civilně-vojenskou správou, která trvala od roku 1699 do roku 1745. Obyvatelé byli osvobozeni od daní, ale byli nabíráni do vojenské služby. V roce 1745 byla zavedena plná civilní správa. Království Slavonie a Chorvatské království oficiálně připadli Uherské koruně. V roce 1868 po Chorvatsko-uherském vyrovnání se ze Slavonie a Chorvatska stalo Království Chorvatsko-Slavonské, která, i když byla pod suverenitou koruny svatého Štěpána, si zachovalo významnou úroveň samosprávy.

Obyvatelstvo

Po Velké turecké válce opustilo toto území okolo 80 % původního obyvatelstva. Aby se zlepšila její demografie, lidé, kteří uprchli ze Slavonie a jejichž majetek zabrali Osmané, se mohli vrátit do svých zemí, pokud měli platné doklady o vlastnictví. Do Slavonie také začali migrovat Bosňané, kteří nesouhlasili s osmanskou nadvládou. V roce 1691 se do Slavonie přesunulo okolo 22 tisíc katolíků z bosenského Posáví. V roce 1696 žilo ve Slavonii 40 tisíc obyvatel. V roce 1698 vzrostl počet obyvatel na 80 tisíc.

V roce 1802 podle rakouských záznamů obývalo Slavonského království na 148 000 katolíků (51,6 %), 135 000 pravoslavných (47,2 %) a 3 500 protestantů (1,2 %)

Ekonomika

Království Slavonie bylo především agrikulturní zemí, stejně jako Chorvatské království, a bylo známé svou produkcí hedvábí. Zemědělství a chov dobytka byly nejvýnosnějšími zaměstnáními obyvatel. Produkovalo také obilniny všech druhů, konopí, len, tabák a velké množství lékořice. Mimo jiné se zde produkovalo víno, především v oblasti Sremu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Slavonia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavonské království na Wikimedia Commons