Skalat Скалат
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°26′ s. š., 25°59′ v. d.
Nadmořská výška	320 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Ternopilská
Rajón	Ternopilský
Skalat
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6 km²
Počet obyvatel	3 833 (2020)
Hustota zalidnění	638,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1512
PSČ	47851
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalat (ukrajinsky Скалат) je město v Ternopilské oblasti na Ukrajině. K roku 2015 v něm žilo přes čtyři tisíce obyvatel.

Poloha

Skalat leží v Pidvoločyském rajónu Ternopilské oblasti. Od Ternopilu, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně dvaatřicet kilometrů severovýchodně.

Dějiny

První písemná zmínka je z roku 1512. V roce 1600 za panování Zikmunda III. Vasy se Skalat stal městem. Až do roku 1722 byl součástí ruského vojvodství Polsko-litevské unie. Po prvním dělení Polska připadl Skalat do Haliče. Mezi lety 1809 až 1815 byl postoupen Rusku. Na Vídeňském kongrese ho získalo opět habsburské impérium, jehož součástí zůstal do roku 1918.

Po konci první světové války se Skalat stal krátce od listopadu 1918 součástí Západoukrajinské lidové republiky. V polsko-ukrajinské válce jej ale do července 1919 dobylo Polsko a polské držení východního Haliče následně schválila v listopadu i Pařížská mírová konference. V rámci druhé Polské republiky patřil Skalat do Tarnopolského vojvodství.

Na začátku druhé světové války obsadil Skalat v letech 1939 až 1941 Sovětský svaz a následně jej obsadilo od roku 1941 do roku 1944 nacistické Německo.

Rodáci

• Oleksandr Julianovyč Kulčyckyj (1895–1980), psycholog a sociolog
• Ephraim Avigdor Speiser (1902–1965), archeolog
• Leo Bauer (1912–1972), německý politik

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skalat na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalat na Wikimedia Commons

Ternopilská oblast
Rajóny	Čortkivský • Kremenecký • Ternopilský
Města	Berežany • Borščiv • Bučač • Čortkiv • Chorostkiv • Kopyčynci • Kremenec • Lanivci • Monastyryska • Pidhajci • Počajiv • Skalat • Šumsk • Terebovlja • Ternopil • Zališčyky • Zbaraž • Zborov
Sídla městského typu	Družba • Hrymajliv • Husjatyn • Koropec • Kozliv • Kozova • Melnycja-Podilska • Mykulynci • Pidvoločysk • Skala-Podilska • Tovste • Velyka Berezovycja • Velyki Birky • Vyšnivec • Zalizci • Zavodske • Zolotyj Potik
Bývalé rajóny	Berežanský • Borščivský • Husjatynský • Kozovský • Lanivecký • Monastyryský • Pidvoločyský • Pidhajecký • Šumský • Terebovelský • Zališčycký • Zbaražský • Zborovský