A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech 1961–1972. Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.
V letech 1961–1966 proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.
Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise – Apollo 1 – ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď.[1] Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 – dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let – Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apollo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let – Apollo 11 – byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.
Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.[2]
Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech – Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech 1973–1974 američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.
Seznam letů
CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul (Command, Service, Lunar Module) lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul (Command/Service Module) Apolla.
Název mise | Datum startu | Nosná raketa | Užitečné zatížení | Popis letu | Ref. |
---|---|---|---|---|---|
SA-1 | 27. říjen 1961 | Saturn I
SA-1 |
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. | Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou. | [3] |
SA-2 | 25. dubna 1962 | Saturn I
SA-2 |
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. | Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry). | [4] |
SA-3 | 16. listopadu 1962 | Saturn I
SA-3 |
Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou. | Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater. | [5] |
SA-4 | 28. března 1963 | Saturn I
SA-4 |
– | Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I. | [6] |
SA-5 | 29. ledna 1964 | Saturn I
SA-5 |
– | První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise. | [7] |
A-101 | 28. května 1964 | Saturn I
SA-6 |
Maketa lodi Apollo | První test makety kosmické lodi Apollo. | [8] |
A-102 | 18. září 1964 | Saturn I
SA-7 |
Maketa lodi Apollo | Druhý test makety kosmické lodi Apollo. | [9] |
A-103/Pegasus 1 | 16. února 1965 | Saturn I
SA-9 |
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus | Další let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus. | [10] |
A-104/Pegasus 2 | 25. května 1965 | Saturn I
SA-8 |
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus | Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus. | [11] |
A-105/Pegasus 3 | 30. července 1965 | Saturn I
SA-10 |
Maketa lodi Apollo, satelit Pegasus | Test makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus. | [12] |
AS-201 | 26. února 1966 | Saturn IB
AS-201 |
Apollo CSM-009 | Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB. | [13] |
AS-203 | 5. července 1966 | Saturn IB
AS-203 |
– | Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země. | [14] |
AS-202 | 25. srpna 1966 | Saturn IB
AS-202 |
Apollo CSM-011 | Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu. | [15] |
Znak mise | Název mise | Posádka | Start | Nosná raketa | Výr. čísla modulů lodi Apollo | Popis letu | Ref. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Apollo 1 | Virgil Grissom, | – | Saturn IB
AS-204 |
CSM-012 | Start plánován na 21. února 1967. Při předletovém testu 27. ledna 1967 závada na elektroinstalaci velitelského modulu způsobila požár, který se v atmosféře z čistého kyslíku rychle rozšířil. Modul shořel i s posádkou. | [1][16] |
Mezera v číslování letů – vynechání Apolla 2 a 3 – vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů.[17]
Název mise | Datum startu | Nosná raketa | Užitečné zatížení | Popis letu | Ref. |
---|---|---|---|---|---|
Apollo 4 | 9. listopadu 1967 | Saturn V
AS-501 |
CM-017, SM-017 a maketa lunárního modulu | První start Saturnu V, test tepelného štítu Apolla, loď úspěšně přistála. | [18] |
Apollo 5 | 22. ledna 1968 | Saturn IB
AS-204 |
LM-1 | Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla původně určena pro misi Apollo 1. | [19] |
Apollo 6 | 4. dubna 1968 | Saturn V
AS-502 |
CM-020, SM-014[20] a maketa lunárního modulu | Druhá zkouška Saturnu V, předčasné vypnutí motorů 2. stupně a neúspěch restartu 3. stupně. Apollo se proto nepodařilo urychlit na plánovanou (2. kosmickou) rychlost. Přistávací manévr proběhl už bez potíží. | [21] |
Znak mise | Název mise | Posádka | Start | Nosná raketa | Výr. čísla modulů lodi Apollo | Popis letu | Ref. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Apollo 7 | Wally Schirra, | 11. října 1968 | Saturn IB
AS-205 |
CSM-101 | Jedenáctidenní let na oběžné dráze Země. Poslední start ze startovacího komplexu 34. | [22][23] | |
Apollo 8 | Frank Borman, | 21. prosince 1968 | Saturn V
AS-503 |
CSM-103 | První let k Měsíci, 24.–25. prosince na oběžné dráze Měsíce (10 oběhů). | [24][25] | |
Apollo 9 | James McDivitt, | 3. března 1969 | Saturn V
AS-504 |
CSM-104, LM-3 | Devítidenní let. Zkoušky lunárního modulu na oběžné dráze Země, při výstupu do vesmíru otestovány skafandry. | [26][27] | |
Apollo 10 | Thomas Stafford, | 18. května 1969 | Saturn V
AS-505 |
CSM-106, LM-4 | Poslední zkouška před přistáním na Měsíci. Astronauti v lunárním modulu sestoupili na 15 km nad povrch Měsíce. | [28][29] | |
Apollo 11 | Neil Armstrong, | 16. července 1969 | Saturn V
AS-506 |
CSM-107, LM-5 | Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci, druhý den vystoupili na povrch Měsíce. Na Zemi přivezli 21,55 kg měsíčních hornin. | [30][31][32] | |
Apollo 12 | Charles Conrad, | 19. listopadu 1969 | Saturn V
AS-507 |
CSM-108, LM-6 | Druhé přistání na Měsíci (Charles Conrad a Alan Bean), dva výstupy na povrch Měsíce, astronauti přivezli na Zemi části sondy Surveyor 3 a 34,35 kg měsíčních hornin. | [33][34][35] | |
Apollo 13 | Jim Lovell, | 11. dubna 1970 | Saturn V
AS-508 |
CSM-109, LM-7 | Plánováno třetí přistání na Měsíci. Na cestě k Měsíci však vybuchla jedna z nádrží s kyslíkem a vážně poškodila servisní modul lodi. Přesto se posádce po obletu Měsíce podařilo vrátit na Zemi. | [36][37][38] | |
Apollo 14 | Alan Shepard, | 31. ledna 1971 | Saturn V
AS-509 |
CSM-110, LM-8 | Třetí přistání na Měsíci (Alan Shepard a Edgar Mitchell), dva výstupy na povrch Měsíce. Astronauti zpátky přivezli 42,28 kg měsíčních hornin. | [39][40][41] | |
Apollo 15 | David Scott, | 26. července 1971 | Saturn V
AS-510 |
CSM-112, LM-10 | Čtvrté přistání na Měsíci (David Scott a James Irwin). První mise řady „J“, pobyt na Měsíci prodloužen na tři dny, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 77,31 kg měsíčních hornin. | [42][43][44] | |
Apollo 16 | John Young, | 16. dubna 1972 | Saturn V
AS-511 |
CSM-113, LM-11 | Páté přistání na Měsíci (John Young a Charles Duke). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 95,71 kg měsíčních hornin. | [45][46][47] | |
Apollo 17 | Eugene Cernan, | 7. prosince 1972 | Saturn V
AS-512 |
CSM-114, LM-12 | Šesté a poslední přistání na Měsíci (Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt, jediný profesionální vědec na Měsíci). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 110,52 kg měsíčních hornin. | [48][49][50] |
Další využití lodí Apollo
Znak mise | Název mise | Posádka | Start | Nosná raketa | Výr. čísla modulů lodi Apollo | Popis letu | Ref. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Skylab 1 | - | 14. května 1973 | Saturn V
AS-205 |
- | Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu | ||
Skylab 2 | Charles Conrad, | 25. května 1973 | Saturn IB
SA-206 |
CSM-116 | První mise na stanici Skylab | ||
Skylab 3 | Alan Bean, | 28. července 1973 | Saturn IB
SA-207 |
CSM-117 | Druhá mise na stanici Skylab | ||
Skylab 4 | Gerald Carr, | 16. listopadu 1973 | Saturn IB
SA-208 |
CSM-118 | Třetí mise na stanici Skylab | ||
Skylab 5 | Vance Brand, | - | Saturn IB
SA-209 |
CSM-119 | Neuskutečněná čtvrtá mise na stanici Skylab | ||
ASTP | Alan Bean, | 15. července 1975 | Saturn IB
SA-210 |
CSM-111 | Společný let USA a SSSR |
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Vývoj Apolla, požár Apolla 1 a bezpilotní zkoušky . MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky, rev. 2004-6-28 . Převzato z Letectví a kosmonautika 14/94. Dostupné online.
- ↑ WILLIAMS, David R. Apollo 18 through 20 - The Cancelled Missions . NASA, rev. 2003-12-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-1 NSSDC ID: SATURNSA1 . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-12. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-2 NSSDC ID: SATURNSA2 . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-3 NSSDC ID: SATURNSA3 . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-4 NSSDC ID: SATURNSA4 . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-5 NSSDC ID: 1964-005A . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-6 NSSDC ID: 1964-025A . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky)
- ↑ Saturn SA-7 NSSDC ID: 1964-057A . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky)
- ↑ Pegasus 1 NSSDC ID: 1965-009A . NASA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky)
- ↑ Pegasus 2 NSSDC ID: 1965-039A online. NASA cit. 2009-10-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. (anglicky)
- ↑ Pegasus 3 NSSDC ID: 1965-060A online. NASA cit. 2009-10-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. (anglicky)
- ↑ AS-201 NSSDC ID: APST201 online. NASA cit. 2011-12-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-16. (anglicky)
- ↑ Apollo AS-203 NSSDC ID: 1966-059A online. NASA cit. 2011-12-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-23. (anglicky)
- ↑ AS-202 NSSDC ID: APST202 online. NASA cit. 2011-12-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-01. (anglicky)
- ↑ Apollo 1 (20) online. NASA, rev. 2002-11-27 cit. 2011-12-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-24. (anglicky)
- ↑ BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft online. NASA, 1979 cit. 2012-05-07. Kapitola The Slow Recovery. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ERTEL, Ivan D.; NEWKIRK, Roland W. The Apollo Spacecraft - A Chronology : Volume IV online. NASA, rev. 2007-9-20 cit. 2011-12-15. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: November 9. Dále jen Ertel a Newkirk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (anglicky)
- ↑ Ertel a Newkirk. cit. 2011-12-15. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: January 22.
- ↑ VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond online. Praha: rev. 2011-05-15 cit. 2009-05-27. Kapitola 1968-025A - Apollo 6. Dále jen Vítek. Dostupné online.
- ↑ Ertel a Newkirk. cit. 2011-12-15. Kapitola Part 2 (F): Recovery, Spacecraft Redefinition, and First Manned Apollo Flight: April 4.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1968-089A - Apollo 7.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky online. Rev. 2002-3-17 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 7 / AS-205. dále jen Holub. Dostupné online.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1968-118A - Apollo 8.
- ↑ Holub. Rev. 2002-4-27 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 8 / AS-503.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1969-018A - Apollo 9 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2002-11-25 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 9 / AS-504 - CM: Gumdrop, LM: Spider.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1969-043A - Apollo 10 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2002-11-26 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 10 / AS-505 - CM: Charlie Brown, LM: Snoopy.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1969-059A - Apollo 11 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2004-8-28 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 11 / AS-506 - CM: Columbia, LM: Eagle.
- ↑ ORLOFF, Richard W. Apollo by the Numbers: A Statistical Reference online. Washington, DC: NASA, History Division, Office of Policy and Plans, 2000, rev. 2004-6 cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 11 The Fifth Mission: The First Lunar Landing 16 July–24 July 1969 Lunar Orbit/Lunar Surface Phase. Dále jen Orloff. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1969-099A - Apollo 12 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2003-7-13 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 12 / AS-507 - CM: Yankee Clipper, LM: Intrepid.
- ↑ Orloff. cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 12 The Sixth Mission: The Second Lunar Landing 14 November–24 November 1969.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1970-029A - Apollo 13.
- ↑ Holub. Rev. 2003-9-14 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 13 / AS-508 - CM: Odyssey, LM: Aquarius.
- ↑ Orloff. cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 13 The Seventh Mission: The Third Lunar Landing Attempt 11 April–17 April 1970.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1971-008A - Apollo 14 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2003-9-28 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 14 / AS-509 - CM: Kitty Hawk, LM: Antares.
- ↑ Orloff. cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 14 The Eighth Mission: The Third Lunar Landing 31 January–09 February 1971.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1971-063A - Apollo 15 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2003-11-16 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 15 / AS-510 - CM: Endeavour, LM: Falcon.
- ↑ Orloff. cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 15 The Ninth Mission: The Fourth Lunar Landing 26 July-7 August 1971.
- ↑ Vítek. Rev. 2011-05-15 cit. 2011-12-15. Kapitola 1972-031A - Apollo 16 - CSM.
- ↑ Holub. Rev. 2003-11-30 cit. 2011-12-15. Kapitola Apollo 16 / AS-511 - CM: Casper, LM: Orion.
- ↑ Orloff. cit. 2011-12-17. Kapitola Apollo 16 The Tenth Mission: The Fifth Lunar Landing 16 April–27 April 1972.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Seznam_kosmických_letů_programu_Apollo
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk