A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam bitev českých dějin za druhé světové války obsahuje výčet vojenských střetnutí, jež se odehrály mezi 1. září 1939 a 12. květnem 1945 buď na území nynější České republiky, nebo probíhaly za výrazné účasti českých, potažmo československých, vojenských kontingentů v jiných světových lokalitách.
Seznam
Střetnutí | Datum | Souřadnice | Poznámka |
Bitva o Francii | 10. květen – 22. červen 1940 | Německý útok na Francii, jenž skončil zdrcující porážkou spojenců. Francie byla rozdělena na dvě části; Vichistickou a okupovanou. Obrany Francie se účastnily i československé jednotky.[1] | |
Střetnutí u Coulommiers | 13. červen 1940 | 48°48′41″ s. š., 3°5′11″ v. d. | 1. československý pluk se účastnil bojů proti německé armádě na předmostí řeky Grand Morin, zhruba 40 km od Paříže.[2] |
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre | 13. červen 1940 | 48°57′3″ s. š., 3°7′50″ v. d. | 2. československý pluk se v součinnosti s francouzskými jednotkami účastnil bojů proti německé armádě. Úkolem vojáků bylo bránit přechody přes řeku Marnu mezi řekou ľOurcq a městem La Forté sous Jouarre.[3] |
Bitva o Británii | 10. červenec – 31. říjen 1940 | Československé perutě v RAF se účastnily největší letecké bitvy v dějinách.[4] | |
Obléhání Tobrúku | 21. říjen 1941 – 7. duben 1942 | 32°4′ s. š., 23°57′ v. d. | Obrany libyjského přístavu Tobruk se účastnil i čs. prapor pod vedením podplukovníka Klapálka. Měl významný podíl na udržení města v rukou spojenců.[5] |
Operace Crusader | 18. listopad - 30. prosinec 1941 | 32°4′ s. š., 23°57′ v. d. | Vojenská operace, která vyprostila z obklíčení obležený Tobrúk.[6] |
Operace Exporter | 8. červen – 6. listopad 1941 | Britské velení, které nemohlo riskovat, že se Němci uchytí v Sýrii a Libanonu, zahájilo bojové akce proti vichistům v Levantě. Operace se účastnil i 11. československý pěší prapor.[7] | |
Boje v kostele sv. Cyrila a Metoděje | 18. červen 1942 | 50°4′33″ s. š., 14°24′1″ v. d. | Skupina sedmi českých parašutistů se po zdařilém atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha bránila po dobu sedmi hodin přesile Němců v budově pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Praze. V průběhu boje všech sedm Čechů zahynulo.[8] |
Bitva o Atlantik | 3. září 1939 – 8. květen 1945 | Součástí britské Coastal command byla od 22. května 1942 do května 1945 i 311. čs. bombardovací peruť, která mimo jiné zničila pět německých ponorek a potopila lamač blokády, plující z Japonska s nákladem kaučuku.[9] | |
Bitva u Sokolova | 8. – 9. březen 1943 | 49°43′ s. š., 36°11′45″ v. d. | První bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR.[10] |
Bitva o Kyjev | 3. listopad – 6. listopad 1943 | 50°27′5″ s. š., 30°30′46″ v. d. | Do bojů při osvobození Kyjeva v rámci ofenzívy sovětských vojsk zvané bitva o Dněpr, významně zasáhla 1. československá samostatná brigáda v SSSR.[11] |
Osvobození Ovruče | 17. listopad 1943 | 51°19′18″ s. š., 28°48′2″ v. d. | Město Ovruč bylo osvobozeno československými a sovětskými partyzány. V boji padl slavný československý partyzán Ján Nálepka.[12] |
Žytomyrsko-berdyčevská operace | 24. prosinec 1943 – 14. leden 1944 | 49°47′ s. š., 30°7′ v. d. | Součástí operace byl útok československé brigády na Bílou Cerkev (1. a 2. leden 1944).[13] |
Korsuň-ševčenkovská operace | 17. leden – 17. únor 1944 | 49°5′35″ s. š., 30°2′42″ v. d. | Úspěšné boje 1. čs. samostatné brigády při pokusech německých vojsk prorazit v úseku Ostrožan obklíčení v tzv. Čerkaském kotli.[14] |
Letecká bitva nad Krušnohořím Letecká bitva nad Kovářskou |
11. září 1944 | 50°26′22″ s. š., 13°3′7″ v. d. | Spojenecká letadla 100. bombardovací skupiny, 3. bombardovací divize se střetly se 70 německými stíhacími letadly typu Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf FW 190. V největší letecké bitvě nad Českou republikou bylo sestřeleno na padesát strojů, přičemž Němci utrpěli zhruba padesátiprocentní ztráty.[15] |
Karpatsko-dukelská operace | 8. září – 28. říjen 1944 | 49°33′28″ s. š., 21°40′58″ v. d. | Po těžkých v okolí dukelského průsmyku vstoupili českoslovenští a ruští vojáci na území okupovaného Československa.[16] |
Bělehradská operace | 14. září – 24. listopad 1944 | Osvobození Jugoslávie se společně s domácími partyzány účastnila i československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova.[17] | |
Operace Tetřev | 16.–22. listopad 1944 | Operace německých jednotek namířená proti partyzánské brigádě Jana Žižky z Trocnova. Akce nebyla úspěšná a taky byla po šesti dnech ukončena. | |
Obléhání Dunkerque | 7. říjen 1944 – 9. květen 1945 | 51°2′29″ s. š., 2°22′31″ v. d. | Francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války.[18] |
Boj u hájenky Zlatý jelen | 6. únor 1945 | 49°5′29″ s. š., 16°58′50″ v. d. | Střet partyzánské skupiny Olga s příslušníky Jagdkommanda a protektorátními četníky. Boj skončil ústupem partyzánů.[19] |
Západokarpatská operace | 12. leden – 14. únor 1945 | Strategický útok sovětských, československých a rumunských vojsk v jižním Polsku a na východním Slovensku.[20] | |
Bitva u Jasla | 15. leden 1945 | 49°45′1″ s. š., 21°28′37″ v. d. | Největší a nejúspěšnější bojové vystoupení československého dělostřelectva.[20] |
Boje o Liptovský Mikuláš | 3. – 4. duben 1945 | 49°4′51″ s. š., 19°37′26″ v. d. | Série bojů o Liptovský Mikuláš, který byl poprvé osvobozen 3. března. O osm dní později byli sovětští a čs. vojáci z města německými a maďarskými vojáky vytlačeni. Teprve následující útok, jehož počátek byl naplánován 30. března, Němci město, z důvodu hrozícího obklíčení, vyklidili (4. dubna).[21] |
Boj Na Dlouhé | 26. – 27. březen 1945 | 49°46′15″ s. š., 15°32′7″ v. d. | Německý útok na štáb partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Boj skončil smrtí všech sedmi příslušníků štábu, kteří se Na Dlouhé nacházeli.[22] |
Ostravsko-opavská operace | 10. březen – 5. květen 1945 | Operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím Ostravy a průnikem na severní Moravu.[23] | |
Bratislavsko-brněnská operace | 25. – 5. květen 1945 | Operace sovětských a rumunských vojsk, při které došlo k tvrdým bojům na jihovýchodní Moravě. 26. dubna bylo osvobozeno Brno a boje pokračovaly na mnoha místech Moravy až do 5. května.[24] | |
Přerovské povstání | 1. květen 1945 | 49°27′22″ s. š., 17°27′2″ v. d. | Porážka přerovských občanů, kteří spolu s místními partyzány povstali proti německým okupačním jednotkám.[25] |
Kladenské povstání | 4. – 5. květen 1945 | 50°8′59″ s. š., 14°6′7″ v. d. | Obyvatelé Kladna zahájili boj s německými okupačními jednotkami, které byly nuceny z města ustoupit.[26] |
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou | 7. květen 1945 | Američtí vojáci osvobodili západní část Čech včetně vzbouřené Plzně.[27] | |
Pražské povstání | 5. – 8. květen 1945 | 50°5′33″ s. š., 14°24′1″ v. d. | Obyvatelé Prahy povstali proti německým okupačním jednotkám a za pomoci jednotek ROA a Rudé armády osvobodili Prahu.[28] |
Bitva o Břest | 7. květen 1945 | 49°21′7″ s. š., 17°26′25″ v. d. | Poslední velký střet 1. československého armádního sboru s německými okupačními jednotkami.[29] |
Boj o Český rozhlas | 5. květen 1945 | 50°4′43″ s. š., 14°26′4″ v. d. | Povstalci ubránili budovu Českého rozhlasu v Praze do příchodu Rudé armády.[30] |
Bitva u Slivice | 11. – 12. květen 1945 | 49°38′44″ s. š., 14°2′ v. d. | Poslední větší bitva na českém území během druhé světové války. Německé jednotky se střetly s českými povstalci, rudou armádou a zčásti také s americkými jednotkami. Do zajetí padlo 6000 Němců.[31] |
Odkazy
Reference
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny Československa IV. díl. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. S. 89 – 101. .
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 89.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 92 a 93.
- ↑ HURT, Zdeněk. Češi a Slováci v RAF za druhé světové války. Brno: Computer Press, 2005. 96 s. ISBN 80-251-0803-1.
- ↑ EMMERT, František. Češi u Tobruku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7021-926-3.
- ↑ HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít a kol. Draze zaplacená svoboda. 1. vyd. Praha: Alpress, 2009. ISBN 978-80-7185-975-8. S. 117.
- ↑ LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. ISBN 978-80-7362-470-5. S. 258 a 259. .
- ↑ EMMERT, František. Atentát na Heydricha. 1. vyd. Praha: B4U Publishing, 2008. 96 s. ISBN 978-80-87222-00-3.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 212.
- ↑ FIDLER, Jiří. Sokolovo 1943 - Malý encyklopedický slovník. Praha: Naše vojsko, 2004. 118 s. ISBN 80-206-0716-1.
- ↑ ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha: Marsyas, 1993. ISBN 80-901606-1-1. S. 254 – 257. .
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 412.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 353 – 358.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 361 a 362.
- ↑ ZDIARSKÝ, Jan. Černé pondělí nad Krušnohořím. 5. vyd. Kovářská: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944, 2005. 48 s. ISBN 80-903030-0-5.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 556 – 578.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 413 – 415.
- ↑ Lenková, Pavlík, s. 272 – 275.
- ↑ Stará hájenka pomohla partyzánům . Vyškovský deník, 2010-02-17 . Dostupné online.
- ↑ a b Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 654 – 656.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 659 – 673.
- ↑ Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 601.
- ↑ Ostravsko-opavská operace 1945 v paměti českých veteránů. 1. vyd. Ostrava: Montanex a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-7225-317-3.
- ↑ JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy. 1. vyd. Brno a Ostrava: Krajské nakladatelství Brno a Ostrava, 1964. 130 s.
- ↑ Přerovské povstání 1. 5. 1945 . Válka.cz, 2005-04-19 . Dostupné online.
- ↑ Konec války v Kladně . Kladno minulé, 2008-05-04 . Dostupné online.
- ↑ FOUD, Karel; JÍŠA, Ivan; ROLLINGER, Ivan. 500 hodin k vítězství / 500 hours to victory. 1. vyd. Plzeň: Svět křídel, 2011. 28 s. ISBN 978-80-86808-91-8.
- ↑ STRÖBINGER, Rudolf. Poker o Prahu - Posledních 100 dní protektorátu. Praha: Votobia, 1988. 376 s.
- ↑ Bitva o Břest . Fronta.cz, 2008-05-14 . Dostupné online.
- ↑ DISMAN, Miloslav. Československý rozhlas v boji. 1. vyd. Praha: Československý rozhlas, 1946. 35 s.
- ↑ Bitva u obce Slivice 11. - 12. května 1945 . Signály.cz, 2011-04-24 . Dostupné online.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny Československa IV. díl. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 798 s.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk