V porovnání s komplexní evropskou historii nepatří České země k místům četných vojenských událostí, přesto během staletí byli jejich obyvatelé nuceni nejednou obhájit své nároky na národní svébytnost i státní nezávislost se zbraní v ruce. Tyto boje neproběhly pouze na domácí frontě, ale mnohdy i stovky kilometrů od českých hranic. Seznam bitev českých dějin tedy obsahuje nejen výčet vojenských střetnutí, které se odehrály na území dnešních Čech a Moravy, ale také na území jiných státních celků, jejichž výsledek podstatně ovlivnil české dějiny nebo byly vybojovány za výrazné účasti českých vojenských kontingentů a velitelů. Pokud jde o dějiny po druhé světové válce, jež byla poslední událostí, při níž došlo k masovému nasazení českých vojáků, seznam pojímá události menšího rozsahu, které pro svůj militaristický charakter získaly, mnohdy i zveličené, pojmenování bitva, případně operace, střetnutí, boj ap.

Středověk

Počátky českého státu – raný středověk

Střetnutí	Datum	Souřadnice	Poznámka
Bitva s Avary	626		Utlačovaní Slované, pod velením franského kupce Sáma, porazili vojsko Avarů.[1]
Bitva u Wogastisburgu	631 nebo 632		Slované vedení králem Sámem porazili franské vojsko Dagoberta I.[2]
Bitva u Canburgu	805		Češi ubránili před mohutnou armádou Karla Velikého hradiště Canburg.[3]
Bitva u záseků	849		Češi, na česko-franské hranici, porazili vojsko východofranského panovníka Ludvíka Němce.[4]
Lucká válka též bitva u Turska	kolem roku 850		České vojsko, pod vedením Tyra (Čestmíra), převlečeného za knížete Neklana, porazilo vojsko kmene Lučanů, vedené knížetem Vlastislavem.
Bitva u Rastislavova hradu	864		Moravské vojsko, pod vedením knížete Svatopluka rozdrtilo vojsko Franků (místo, kde stál Rostislavův hrad, není dodnes známo).[5]
Bitva u Vltavy	872		Vojsko pěti českých knížat bylo poraženo na neznámém místě u Vltavy oddíly Ludvíka Němce, kterým velel mohučský arcibiskup Luibert.[6]
Bitva u Míšně	936		České vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami Sasů a Durynků. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi. Boj vyvrcholil saskou porážkou.[7]
Bitva na Lechu	10. srpen 955	48°17′44″ s. š., 10°55′39″ v. d.	Vojsko německého krále Otty I., za podpory dalších vladařů včetně českého knížete Boleslava I., zastavilo postup staromaďarských kmenů do západní Evropy.[8]
Bitva u Plzně	976		České vojsko knížete Boleslava II. u Plzně přepadlo a rozdrtilo odpočívající vojsko císaře Oty II.[9]
Vyvraždění Slavníkovců	27. – 28. září 995	50°7′37″ s. š., 15°10′22″ v. d.	Vojsko Přemyslovce Boleslava II. zaútočilo na rodové sídlo Slavníkovců v Libici nad Cidlinou, přičemž oslabenou posádku porazilo a obyvatele Libice vyvraždilo.[10]

Vrcholný středověk

Střetnutí	Datum	Souřadnice	Poznámka
Bitva u Brůdku	22. srpen 1040	49°22′10″ s. š., 13°0′33″ v. d.	Kníže Břetislav I. rozdrtil říšská vojska německého císaře Jindřicha III. táhnoucí do Čech.[11]
Bitva u Chlumce (1040)	22. září 1040		České vojsko, pod velením Prkoše, bylo podplaceno míšenským markrabětem Ekkehardem.
Obležení Prahy (1041)	8. – 29. září 1041	50°5′33″ s. š., 14°24′2″ v. d.	Říšská vojska císaře Jindřicha III. oblehla Prahu. Po zradě některých českých knížat byl Břetislav I. přinucen ke kapitulaci.[12]
Bitva u Hradce	1070	49°51′55″ s. š., 17°52′27″ v. d.	Vojska polského krále Boleslava II. se pokusila dobýt Hradec nad Moravicí. Vratislav II. Hradec ubránil a polská vojska porazil.[13]
Bitva u Mogyoródu	1074	47°35′48″ s. š., 19°14′26″ v. d.	Vojsko Oty I. Olomouckého dopomohlo k získání královské koruny uherskému vévodovi Gejzovi. Na opačné straně bitevního pole stál uherský král Šalamoun.[14]
Bitva u Hohenburgu	1075		Vojsko českého knížete Vratislava II. se na straně Jindřicha IV. zúčastnilo vítězné bitvy proti Sasům.[15]
Bitva u Flarchheimu	7. leden 1080	51°7′34″ s. š., 10°28′43″ v. d.	České vojsko Vratislava II. svedlo po boku Jindřicha IV. neúspěšnou bitvu proti Rudolfu Švábskému.[16]
Bitva u Hohenmölsenu	15. říjen 1080	51°9′23″ s. š., 12°5′59″ v. d.	České vojsko Vratislava II., opět po boku Jindřicha IV., porazilo vojska Rudolfa Švábského, který podlehl utrženému zranění, čímž byla ukončena vleklá válka o říšský trůn.[17]
Bitva u Mailbergu	12. květen 1082	48°40′20″ s. š., 16°11′5″ v. d.	V reakci na vpád Leopolda II. na Moravu, vniklo vojsko vedené knížaty Konrádem I. Brněnským a Otou I. do Rakouska a u Mailberku Leopolda II. rozdrtilo.[18]
Bitva o Řím	10. březen 1083	41°54′0″ s. š., 12°29′55″ v. d.	Vojenský oddíl o síle třech stovek mužů, pod vedením pozdějšího knížete Bořivoje II., vypomohl Jindřichovi IV. při dobytí Říma a vyhnání papeže Řehoře VII.[19]
Bitva u Hvozdce	1087		Při návratu z trestné výpravy v Sasku bylo české vojsko, pod velením pozdějšího knížete Břetislava II., napadeno ze zálohy bojovou družinou saského markraběte Ekberta. Přes těžké ztráty Češi zvítězili.[20]
Bitva na Trotině	8. říjen 1110		Polské vojsko, pod vedením knížete Boleslava III. Křivoústého, uštědřilo Čechům knížete Vladislava I., kteří se mu snažili odříznout cestu zpět do Polska, těžkou porážku.[21] Při útoku padl jeden z velitelů českého vojska, Dětříšek Buzic.
Bitva na Luckém poli	13. květen 1116		Vojsko knížete Vladislava I. se utkalo s vojskem uherského králem Štěpána II. Původně zamýšlené mírové setkání se změnilo v bitvu, ve které české vojsko zvítězilo.
Bitva u Chlumce	18. únor 1126	50°42′3″ s. š., 13°56′23″ v. d.	Český kníže Soběslav I. porazil německá vojska a v bitvě obklíčil a zajal římského krále Lothara III.[22]
Bitva u Vysoké	25. duben 1142	49°56′33″ s. š., 15°11′18″ v. d.	Český kníže Vladislav II. byl nedaleko Kutné hory poražen vojsky povstalců v čele s Konrádem Znojemským.[23] Bitva se odehrála v okolí vrchu Vysoká, snad v místech dnešní osady Bojiště.
Obléhání Milána	6. srpen – 8. září 1158	45°28′19″ s. š., 9°11′14″ v. d.	Po obléhání Milána, při němž se vyznamenali čeští bojovníci, byl český kníže Vladislav II. za odměnu korunován českým králem.[24]
Bitva u Loděnice (1179)	23. leden 1179	49°59′57″ s. š., 14°9′41″ v. d.	Ozbrojenci knížete Bedřicha byli poražení vojskem sesazeného knížete Soběslava II.[25]
Bitva u Prahy	27. leden 1179	50°4′26″ s. š., 14°25′41″ v. d.	Ozbrojenci knížete Bedřicha v místech dnešní pražské ulice Na Bojišti porazili vojsko Soběslava II.[26]
Bitva u Moravského Krumlova	10. prosinec 1185	49°2′38″ s. š., 16°18′39″ v. d.	Ozbrojenci knížete Bedřicha porazili moravské vojsko markrabího Konráda Oty.[26]
Bitva u Loděnice (1185)	23. listopad 1185	49°0′41″ s. š., 16°27′44″ v. d.	Ozbrojenci knížete Bedřicha pod velením jeho mladšího bratra Přemysla porazili moravské vojsko markrabího Konráda Oty.[27]
Bitva u Lávy	26. leden 1246	48°43′26″ s. š., 16°23′25″ v. d.	Češi vpadli do sousedního Rakouska, aby přinutili vévodu Fridricha II. povolit sňatek syna krále Václava I. Vladislava a Gertrudy Bábenberské. Byli však poraženi.[28]
Bitva u Mostu	listopad 1248	50°31′13″ s. š., 13°38′ v. d.	Vojsko mladšího krále Přemysla Otakara bylo u mosteckého hradu v nočním střetu poraženo oddíly Boreše z Rýzmburka ve službách krále Václava I.[29]
Bitva u Olomouce	asi 25. červen 1253		Porážka českého vojska vedeného asi Zdeslavem z Divišova armádou Kumánů a Uhrů krále Bély IV. Kumánské vojsko již však nebylo schopno dobýt Olomouc.[30]
Bitva u Rudavy	1255		Prusové byli poraženi vojskem Přemysla Otakara II., velitele křížové výpravy do Pruska. Po vítězství místní obyvatelé hromadně přijali křesťanství.[31]
Bitva u Mühldorfu (1257)	24. srpen 1257	48°14′45″ s. š., 12°31′29″ v. d.	Přemysl Otakar II. se v čele českého a rakouského vojska střetl s vojsky Jindřicha Dolnobavorského a bitva pro něj skončila pohromou.[32]
Bitva u Kressenbrunnu	12. červenec 1260	48°13′17″ s. š., 16°54′9″ v. d.	Český král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV.[33]
Bitva u Rábu	9. květen 1271		Český král Přemysl Otakar II. při tažení do Uher porazil mezi řekami Ráb a Litavou početně slabší uherské vojsko.[34]
Bitva u Mošoně	21. květen 1271		Český král Přemysl Otakar II. při tažení do Uher porazil uherského krále Štěpána V.[35]
Bitva na Moravském poli Bitva u Suchých Krut	26. srpen 1278	48°29′2″ s. š., 16°51′25″ v. d.	Spojená vojska německého krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV. Kumána porazila vojsko českého krále Přemysla Otakara II.[36]
Bitva u Sieradze Dobytí Sideradze	28. září 1292	51°35′43″ s. š., 16°51′25″ v. d.	Český král Václav II. dobyl sídelní město polského krále Vladislava Lokýtka. Po tomto vítězství se stal polský panovník Václavovým vazalem.[37]
Bitva u Göllheimu	2. červenec 1298	49°35′31″ s. š., 8°2′57″ v. d.	Vojsko nově zvoleného německého krále Albrechta I. za podpory oddílů českého krále Václava II. porazilo bývalého německého krále Adolfa Nasavského.[38]
Obléhání Kutné Hory habsburskou armádou	18. říjen – začátek zimy 1304 závěr léta – konec září 1307	49°56′58″ s. š., 15°16′7″ v. d.	Královskou posádkou Václava II. ovládaná Kutná Hora hájená Jindřichem z Lipé a Janem z Vartenberka odolala dvěma obléhacím pokusům vojsk Albrechta Habsburského a Karla Roberta z Anjou na podzim 1304 a poté na konci léta 1307.[39]
Obléhání Horažďovic	červen – 3. červenec 1307	49°18′40″ s. š., 13°43′18″ v. d.	Vojsko českého krále Rudolfa Habsburského oblehlo město v držení vzpurného šlechtice Bavora III. ze Strakonic. V den, kdy se město vzdalo, král ve svém ležení na následky nemoci zemřel.[40]
Bitva u Opočna	leden 1308	49°59′19″ s. š., 16°0′43″ v. d.	Porážka oddílu švábského vojska loajálního Albrechtovi I. Habsburskému vojskem Ctibora z Uherska podporující vládu krále Jindřicha Korutanského.[41]
Bitva o Prahu	3. prosinec 1310	50°5′33″ s. š., 14°24′2″ v. d.	Král Jan Lucemburský dobyl Prahu na vojsku Jindřicha Korutanského.[42]
Bitva o Holíč	12. červenec 1315	48°48′31″ s. š., 17°9′24″ v. d.	Král Jan Lucemburský porazil vojsko hornouherského magnáta Matúše Čáka Trenčianského u vodního hradu Holíč.[43]
Bitva u Esslingenu	19. září 1316	48°44′6″ s. š., 9°18′32″ v. d.	Římský král Ludvík Bavor za pomoci českého krále Jana Lucemburského porazil druhého z římských králů Fridricha Sličného.[44]
Bitva u Žatce[45] Bitva u Blšan	20. nebo 21. březen 1318	50°14′9″ s. š., 13°28′28″ v. d.	Český král Jan Lucemburský byl u vsi Nevechovice u Blšan, mezi Žatcem a hradem Křivoklát, proražen domácí šlechtou v čele s panem Vilémem Zajícem z Valdeka.[46]
Bitva u Mühldorfu (1322)	24. srpen 1322	48°16′46″ s. š., 12°31′2″ v. d.	Jan Lucemburský významným dílem přispěl k vítězství římského krále Ludvíka Bavora nad Habsburky.[32]
Bitva u Mailbergu (1332)	11. březen 1332	48°40′20″ s. š., 16°11′5″ v. d.	Jan Lucemburský byl poražen vojskem Ludvíka Bavora.[47]
Bitva u San Felice	25. listopad 1332	44°50′13″ s. š., 11°8′33″ v. d.	Karel Lucemburský zvítězil jako zástupce svého otce Jana Lucemburského, vládce tzv. signorie, svazku sedmnácti severoitalských měst, nad ligou italských měst v čele s Mantovou, Florencií, Veronou a Milánem.[48]
Bitva u Ferrary	14. duben 1333	44°50′2″ s. š., 11°37′19″ v. d.	Na předměstí města Ferrara byl král Jan Lucemburský poražen ligou protilucemburských italských měst. Po této bitvě došlo k rozpadu signorie a český král i s korunním princem Karlem postupně opustili Itálii.[49]
Bitva u Kresčaku	26. srpen 1346	50°15′24″ s. š., 1°54′11″ v. d.	Anglické oddíly krále Edurda III. porazily francouzská vojska krále Filipa VI. V bitvě na francouzské straně padl český král Jan Lucemburský.[50]
Obléhání Znojma (1404)	červenec – srpen 1404	48°51′20″ s. š., 16°2′32″ v. d.	Rytíři Jan Sokol z Lamberka a Hynek z Kunštátu zvaný Suchý Čert ubránili obležené Znojmo před vojskem Zikmunda Lucemburského.[51]
Bitva u Grunwaldu	15. červenec 1410	53°29′13″ s. š., 20°7′21″ v. d.	Polská a litevská armáda za účasti 2000 – 3000 Čechů pod velením Jana Sokola z Lamberka porazila armádu Řádu Německých rytířů. Drtivé vítězství polsko-litevské armády přispělo k okolnosti, že za husitských válek se rytíři řádu masově neúčastnili křížových výprav do Čech.[52]

Husitské války

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Seznam_bitev_českých_dějin
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Střetnutí	Datum	Souřadnice	Poznámka
Bitva u Nekmíře (Nekměře)	prosinec 1419 či leden 1420	49°51′21″ s. š., 13°15′58″ v. d.[pozn. 1]	Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili oddíl plzeňského landfrýdu Bohuslava ze Švamberka. Při střetu došlo k prvnímu známému použití vozové hradby v historii husitských válek.[53]
Bitva u Sudoměře	25. březen 1420	49°14′35″ s. š., 14°3′59″ v. d.	Husitští bojovníci porazili jednotky katolických šlechticů a strakonických johanitů.[54]
Bitva u Poříčí nad Sázavou	19. – 20. květen 1420	49°50′35″ s. š., 14°41′2″ v. d.[pozn. 2]	Táborité, pod velením Mikuláše z Husi a Jana Žižky, si prorazili cestu skrze obklíčení vojsk I. křížové výpravy.[55]
Bitva o Tábor	30. červen 1420	49°24′39″ s. š., 14°39′17″ v. d.	Oldřich z Rožmberka se pokusil oblehnout a dobýt oslabený Tábor, jeho armáda však byla rozdrcena koordinovaným útokem táborské posádky a jízdy Mikuláše z Husi, která se kvůli ohrožení husitského centra narychlo vrátila z Prahy.[56]
Bitva na Vítkově	14. červenec 1420	50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d.	Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova odrazili útok křižáků na opevněný Vítkov a zabránili obklíčení Prahy ze strany krále Zikmunda Lucemburského.[57]
Bitva u Panského Boru Bitva u Horažďovic	12. říjen 1420	49°19′41″ s. š., 13°38′48″ v. d.	Jan Žižka porazil vojsko Rožmberků a jejich spojenců.[58]
Bitva pod Vyšehradem	1. listopad 1420	50°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d.	Husité porazili vojsko Zikmunda Lucemburského, jenž se pokusil vyprostit Vyšehrad z obležení.[59]