A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) |
Čeleď | kladivoušovití (Scopidae) Bonaparte, 1849 |
Rod | kladivouš (Scopus) Brisson, 1760 |
Binomické jméno | |
Scopus umbretta Gmelin, 1789 | |
Synonyma | |
Cepphus scopus (Wagler, 1827) | |
Sesterská skupina | |
člunozobcovití (Balaenicipitidae) + pelikánovití (Pelecanidae) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kladivouš africký (Scopus umbretta) je středně velký brodivý pták se zvláštní chocholkou na hlavě. Jedná se o jediného zástupce čeledi kladivoušovití (Scopidae).
Systematika
Ke starším českým názvům patří kladivouš takatra. Kladivouš se ve dvou poddruzích:[2]
- S. u. umbretta Gmelin, JF, 1789 – tropická Afrika, Madagaskar a jihozápadní Arábie;
- S. u. minor Bates, GL, 1931 – pobřežní západní Afriky.
Molekulární studie zjistily, že kladivouš je nejbližším příbuzným pelikánů a monotypického druhu člunozobce afrického.[3]
Popis
Na výšku měří 50–56 cm, hmotnost má 415–430 g (450 g).[4] Peří má tmavohnědé, nohy černé. Samec a samice si jsou podobní. Kladivouš má hlasité volání.
Rozšíření
Je rozšířen v Africe na jih od Sahary, na Madagaskaru a na jihozápadě Arabského poloostrova. Africké země, v nichž kladivouš africký hnízdí, jsou Benin, Botswana, Etiopie, Ghana, Jihoafrická republika, Kamerun, Keňa, Madagaskar, Mosambik, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Togo, Uganda, Zambie. V Asii je to Jemen a Saúdská Arábie.[5]
Ekologie
Je stálý. Zdržuje se osamoceně nebo v párech.
Obývá bažinatá prostředí se stromy vhodnými k hnízdění, někdy hnízdí i dál od vody. Hnízdí řídce i uvnitř lidských sídlišť, protože není lidmi pronásledován[5] – domorodci se jej kvůli pověrám a bájím obávají natolik, že jej neloví ani mu jinak neškodí.[6] Vyskytuje se v mokřinách a na rýžových polích.
Ptáci hnízdí celoročně, převážně však koncem období dešťů. Kulovité hnízdo staví samice se samcem na stromě. Na stavbu hnízda z větví, trávy a bahna o průměru až 1,5 m použijí 8000 až 10 000 větviček. Uvnitř hnízda je hnízdní kotlinka, ke které odspodu vede 40–60 cm dlouhý tunel vymazaný bahnem. Hnízdo ptáci využívají každý rok a vždy ho o něco rozšíří, takže může mít průměr až dva metry. Je největším zastřešeným ptačím hnízdem světa a může být až 100× těžší než kladivouš. Samice klade 3–6 vajec, na kterých sedí oba rodiče 28-32 dní. Mláďata, která krmí oba ptáci, jsou letuschopná asi po 50 dnech. Prázdná nebo nedostavěná hnízda jsou často využívána dalšími druhy ptáků.
Potravu kladivoušů tvoří v přírodě z významné části obojživelníci. V jižní a východní Africe dávají ptáci přednost drápatkám (rod Xenopus) a jejich pulcům, kterými pokrývají významnou část výživy vylíhlých mláďat. Podstatnou částí potravy kladivoušů jsou drobné ryby, zejména potěr ryb rodu Clarias (keříkovec), Barbus a Tilapia, dále garnáti (brakické vody) a jiní korýši, hmyz, larvy a příležitostně drobní savci. Ptáci loví kořist při brodění mělkou vodou, obvykle mezi vodní vegetací. Někdy loví i metodou, která je u ostatních zástupců řádu brodiví vzácná – za letu, ve vodě v hejnech pulců nebo v hejnech malých ryb, a to s úspěšností okolo 80 %. Někdy těží z přítomnosti velkých býložravců a loví kořist, kterou zvířata vyplašila.[7][8][5]
Chov v zoo
Kladivouš africký je chován přibližně v 80 evropských zoo (stav 2021). Největší zastoupení (18 zařízení) má Německo. V České republice jej chová Zoo Dvůr Králové, Zoo Hluboká, Zoo Plzeň, Zoo Praha a Zoo Zlín.[9]
Na Slovensko přišel tento druh v roce 2017 do Zoo Bojnice.[9]
Chov v Zoo Praha
Tento brodivý pták byl v Zoo Praha chován od 70. let 20. století. Již tehdy se podařil první úspěšný odchov. Po několika přestávkách a krátkodobějších drženích tohoto druhu došlo k obnovení chovu v roce 2010 – tehdy byla otevřena nová expozice „Ptačí mokřady“. První hnízdění[10] a úspěšný odchov (po 40 letech[11]) byly zaznamenány v roce 2012.[12]
Ke konci roku 2017 i 2018 byl chován pár.[13][14] V létě 2019 se vylíhla čtyři mláďata.[15]
Kladivouše afrického lze vidět v průchozí voliéře expozice „Ptačí mokřady“ ve spodní části areálu zoo.[10]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hammerkop na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ Ibis, spoonbills, herons, Hamerkop, Shoebill, pelicans. www.worldbirdnames.org . IOC World Bird List v13.1 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ERICSON, Per G.P; ANDERSON, Cajsa L; BRITTON, Tom. Diversification of Neoaves: integration of molecular sequence data and fossils. Biology Letters. 2006-12-22, roč. 2, čís. 4, s. 543–547. Dostupné online . ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2006.0523. PMID 17148284. (anglicky)
- ↑ ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 S. 92. (anglicky)
- ↑ a b c POŘÍZ, Jindřich a KOŘÍNEK, Milan. Kladivouš africký Scopus umbretta. BioLib.cz . ©1999–2022 . Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21130/
- ↑ VAIDL, Antonín et al. Zoo Praha: Mytický kladivouš a jeho unikátní hnízdo . ©2019, zpříst. 5. 11. 2019 . Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=_ALUlrGvJPk
- ↑ STUPKOVÁ, Veronika. Analýza chovu ptáků z řádů brodiví (Ciconiiformes) a plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada. České Budějovice, 2013, s. 33. Diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta.
- ↑ HOYO CALDUCH, Josep del, ed. et al. Handbook of the birds of the World. 1, Ostrich to ducks. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. 696 s. ISBN 84-87334-10-5.
- ↑ a b Hammerkopf (Schattenvogel) Scopus umbretta. Zootierliste . . Dostupné online.
- ↑ a b Kladivouš africký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz . . Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Zoo Praha 2012 . Zoo Praha . Dostupné online.
- ↑ Nové hvězdy českých zoo: Tato mláďata se letos narodila. Aktuálně.cz . Economia, 2012-04-07 cit. 2018-10-23. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Zoo Praha 2017 online. Zoo Praha cit. 2018-10-23. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2018. Zoo Praha online. cit. 2019-08-23. Dostupné online.
- ↑ Zoo Praha. www.facebook.com online. cit. 2019-08-23. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- HOYO CALDUCH, Josep del, ed. et al. Handbook of the birds of the World. vol. 1, Ostrich to ducks. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. 696 s. ISBN 84-87334-10-5.
- JUTGLAR, Francesc. Family Scopidae (Hamerkop). In: HOYO CALDUCH, Josep del, ed. All the birds of the World. Barcelona: Lynx, ©2020, s. 212. ISBN 978-84-16728-37-4.
- STUPKOVÁ, Veronika. Analýza chovu ptáků z řádů brodiví (Ciconiiformes) a plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada. České Budějovice, 2013. 120 s. Diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta.
- ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.
- Zvíře: obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Hlavní redaktor David Burnie. Praha: Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Zoo Praha: Mytický kladivouš a jeho unikátní hnízdo (video)
- hlasová projev
Obrázky, zvuky či videa k tématu kladivouš africký na Wikimedia Commons
Galerie kladivouš africký na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo kladivouš africký ve Wikislovníku
Taxon Scopus umbretta ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk