Rudolf IV. Habsburský
Narození	1. listopadu 1339 Vídeň
Úmrtí	27. července 1365 (ve věku 25 let) Milán
Příčina úmrtí	mor
Místo pohřbení	Vévodská hrobka
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	křesťanství
Choť	Kateřina Lucemburská (1353–1365)[1]
Rodiče	Albrecht II. Moudrý a Johana z Pfirtu
Rod	Habsburkové
Příbuzní	Markéta Habsburská, Albrecht III. Habsburský, Leopold III. Habsburský a Fridrich III. Habsburský (sourozenci) Karel IV. Lucemburský (tchán)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf IV. Habsburský (1. listopadu 1339 – 27. červenec 1365 Milán) byl rakouský a korutanský vévoda a hrabě tyrolský z dynastie habsburské.

Život

Rudolf byl prvním synem vévody Albrechta II. a Johany z Pfirtu, narodil se jako první dítě po patnáctiletém manželském soužití rodičů, což bylo patřičně oslaveno, neboť jeho příchod na svět znamenal rovněž vyvrácení fámy o otcově impotenci. Jako pětiletý byl 1344 zasnouben s Kateřinou, dcerou Karla IV. Zasnoubení obě strany potvrdily 1348, ale teprve po dosažení Rudolfovy fyzické zletilosti se o Velikonocích 1353 konala v Praze svatba.

Po otcově smrti roku 1358 převzal vládu v habsburských zemích a od jejího počátku dával najevo, že hodlá vlastní rod mocensky povznést. Neváhal se přitom uchýlit k použití listinných fals, zhotovených v letech 1358/59. Jejich prostřednictvím hodlal rozšířit své pravomoci a výsady na úkor císaře Svaté říše římské. Soubor privilegií, vydaných samotným Caesarem a Neronem, však Karla IV. nepřesvědčil o oprávněnosti Rudolfových nároků. Aliance, kterou uzavřel s polským králem Kazimírem III. Velikým a uherským králem Ludvíkem I. Velikým, byla sice namířena proti Karlu IV., nicméně ten ji roku 1364 zmařil sjednáním smlouvy o vzájemném nástupnictví mezi Lucemburky a Habsburky v případě úplného vymření jedné z dynastií.

Roku 1363 přiměl Rudolf tyrolskou hraběnku Markétu Maultasch, dceru někdejšího českého krále Jindřicha Korutanského, aby Habsburkům postoupila Tyroly. Následný spor s Wittelsbachy o toto území přerušilo roku 1364 uzavřené příměří. Celé Rudolfovo počínání charakterizuje snaha, ba přímo posedlost vyrovnat se Karlovi IV. Projevilo se to např. roku 1359 v zahájení přestavby monumentálně pojaté katedrály svatého Štěpána ve Vídni, roku 1365 v zřízení vídeňské univerzity i v záměru vybudovat ucelený komplex habsburských držav, které by sahaly od horního Rýna až k uherské hranici.

Vévoda Rudolf zemřel v mladém věku, nestačil zplodit žádné potomky. Vdova Kateřina se sice znovu provdala, ale byla pohřbena vedle svého muže ve Vévodské hrobce v dómu sv. Štěpána ve Vídni.^[2]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7. 
• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
• ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan Pavel; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X. 
• NIEDERSTÄTTER, Alois. Österreichische Geschichte 1278–1411. Die Herrschaft Österreich : Fürst und Land im Spätmittelalter. Wien: Ueberreuter, 2001. 519 s. ISBN 3-8000-3526-X. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf IV. Habsburský na Wikimedia Commons
• Rudolfova hlava na náhrobku ve Stephansdomu^{[nedostupný zdroj}
• Rudolfova listina z 31. 12. 1360^{[nedostupný zdroj}
• (německy) Listina z roku 1363 o převodu Tyrolska na rakouské vévody Archivováno 18. 5. 2009 na Wayback Machine.

Předchůdce: Albrecht II.

Rakouský a štýrský vévoda 1358–1365

Nástupce: Albrecht III.

Předchůdce: Albrecht II.

Korutanský vévoda Rudolf II. 1358–1365, do roku 1362 s Fridrichem I.

Nástupce: Albrecht III.

Předchůdce: Markéta I. Menhard III.

Tyrolský hrabě Rudolf 1363–1365

Nástupce: Leopold I.

Předchůdce: –

Kraňský vévoda 1364–1365

Nástupce: Albrecht I. Leopold

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Rakouští panovníci
Markrabata
Babenberkové	Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156)
Vévodové
Babenberkové	Jindřich II. (od 1156) • Leopold V. • Fridrich I. • Leopold VI. • Fridrich II.
Přemyslovci	Vladislav • Přemysl Otakar II.
Zähringové	Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský
Habsburkové	Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453)
Arcivévodové
Habsburkové	Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie
Habsbursko-lotrinská dynastie	Josef II. • Leopold II. • František I. Rakouský (do 1804)
Císařové
Habsbursko-lotrinská dynastie	František I. Rakouský (od 1804) • Ferdinand I. • František Josef I. • Karel I.
rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně