Ravennský exarchát Exarchatus Ravennatis (la) Exarchatus Italiae (la) ←  584–751  →  →  →  →
Geografie Byzantské a langobardské území v Itálii kolem roku 600.
Hlavní město	Ravenna
Obyvatelstvo
Náboženství	křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	administrativní celek
Mateřská země	Byzantská říše Byzantská říše
Státní útvary a území
Předcházející Italská praetoriánská prefektura Následující Benátská republika Langobardské království Papežský stát Longobardia

Ravennský exarchát (latinsky Exarchatus Ravennatis) neboli také Italský exarchát (latinsky Exarchatus Italiae) byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům. Exarchát, situovaný na území mezi Římem a správním střediskem Ravennou, představoval oporu byzantské moci na Apeninském poloostrově. Silné pravomoce zdejšího nejvyššího hodnostáře, exarchy, spolu s odlišným kulturním, jazykovým a konfesijním prostředím vedly ze strany exarchů k opakovaným pokusům o uzurpaci moci. Problémy se správou této provincie dále umocňovaly četné spory mezi papeži a byzantskými císaři o uctívání obrazů.

Roku 751 dobyl Ravennu langobardský král Aistulf, čímž tento správní útvar zanikl a spolu s ním i vliv byzantské říše v severní Itálii.^[1]

Reference

Související články

• Kartaginský exarchát

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravennský exarchát na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.