Byzantská říše byl historický státní útvar existující v letech 395 až 1453. Jednalo se o pokračovatelku římské říše s pravoslavným křesťanstvím jako státním náboženstvím. Státním zřízením byla Byzanc monarchií. Kultura a společnost Byzantské (původně Východořímské) říše vycházela z tradic východního křesťanství, řecké kultury a římských institucí. Sami Byzantinci se označovali jako Římané (Rómaioi). Po rozštěpení římské říše se východní část impéria ukázala jako životaschopnější a postupem času se transformovala v řecký středověký stát. Největšího rozsahu během středověké epochy dosáhla říše v první polovině 11. století, kdy se její území rozkládalo od jižní Itálie a Dněpru až po Arménii a Eufrat. Byzanc sehrála důležitou roli i v období křižáckých tažení, kdy často buď soupeřila, či se naopak spojovala s křižáckými státy v Levantě. Katastrofou se pro Byzantskou říši stala čtvrtá křížová výprava, která dobyla a vyplenila byzantské hlavní město Konstantinopol. Toto město křižáci drželi dalších šedesát let. Od konce 13. století začala Byzanc upadat a ztrácela území ve prospěch svých mocnějších sousedů. Roku 1453 dobyla vojska Osmanské říše Konstantinopol, čímž došlo k definitivnímu zániku tohoto přes tisíc let trvajícího státu.