Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Pod pojmem pragocentrismus se rozumí soustředění politické a hospodářské moci do města Prahy^[1] nebo zdůrazňování významu a prosazování role Prahy jako politického a organizačního ústředí^[2]. Termín je obvykle používán kriticky s poukazem na charakter republiky jako centralizovaného státu, ve kterém má hlavní město jako nejdůležitější územní jednotka vliv na rozhodování v celém státě.

Historie

Před rozdělením Československa se o pragocentrismu mnohdy mluvilo v souvislosti se Slovenskem. Mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě České socialistické republiky a s výší investic, které do rozvoje hlavního města šly. Po roce 1993, kdy bylo Československo již rozděleno, se začali ozývat Moravané, byť však již ne tolik hlasitě.

Politický a hospodářský pragocentrismus

V politické sféře se pragocentrismus opírá o umístění sídel většiny státních institucí do Prahy. Jsou to především prezident, parlament a vláda České republiky, ale i další vysoké úřady. Nezanedbatelný vliv na výsadní postavení Prahy v Česku má také přítomnost početného diplomatického sboru a jiných zastoupení zahraničních vládních a nevládních organizací.

Výjimkou při umístění významných institucí jsou však nejvyšší soudy České republiky, a to Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, dále také Nejvyšší státní zastupitelství a některé instituce kontrolní povahy, jako je např. Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Všechny tyto instituce sídlí v Brně.

Proti subjektivně vnímaným negativním vlivům pragocentrismu působí do určité míry rozpočtové určení daní.

V hospodářství se výtka pragocentrismu opírá o skutečnost, že většina státem ovládaných a do značné míry monopolních firem (jako je energetický podnik ČEZ) i velkých nadnárodních firem má sídlo v Praze. Rovněž sídla tuzemských firem se často přesunují do Prahy. Také většina masových médií, jak veřejnoprávních (Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář), tak těch v soukromém vlastnictví (mj. TV Nova, velké deníky jako Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes či bulvární Blesk), má hlavní velké redakce v Praze.

Dopady pragocentrismu lze pozorovat také ve velké části dění v oblastech kultury, vědy, výzkumu a sportu. Praha je též nejdůležitějším místem cestovního ruchu v České republice. Praha byla v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město Evropy po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Centralismus
• Moravské hnutí

Externí odkazy

• Slovníkové heslo pragocentrismus ve Wikislovníku
• pragocentrismus ve Slovníku cizích slov ABZ
• Centrizmus na webu Ptejte se knihovny
• SRP, Tomáš. Pragocentrismus pohledem studentů maturitních a předmaturitních tříd pražského gymnázia. Praha, 2017 . Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Jan Rössler. Dostupné online.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.