Právo a spravedlnost - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Právo a spravedlnost
 ...
Tento článek je o politické straně v Polsku. O české politické straně s dřívějším názvem Právo a Spravedlnost pojednává článek Národní demokracie (Česko).
Právo a spravedlnost
Prawo i Sprawiedliwość
ZkratkaPiS
Datum založení13. června 2001
PředsedaJarosław Kaczyński
ZakladatelLech Kaczyński
Jarosław Kaczyński
SídloNowogrodzka 84/86
02-018 Varšava
Ideologienárodní konzervatismus
sociální konzervatismus
pravicový populismus
křesťanská demokracie
euroskepticismus
protekcionismus
atlantismus
Politická pozicepravice
Evropská stranaStrana evropských konzervativců a reformistů
Politická skupina EPEvropští konzervativci a reformisté
Počet členůpřibližně 45 000 (2021)
Barvy
     modrá
     bílá
     červená
Oficiální webwww.pis.org.pl/
Zisk mandátů ve volbách
Sejm:
171/460
Senát:
33/100
Evropský parlament:
24/52
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Právo a spravedlnost (zkratka PiS, polsky Prawo i Sprawiedliwość) je polská národně konzervativní politická strana. Vznikla 13. června 2001. Hlavními představiteli byli bratři Lech Kaczyński (čestný předseda strany) a Jarosław Kaczyński (předseda), až do smrti Lecha Kaczyńského, tehdejšího polského prezidenta, při letecké havárii u Smolenska v dubnu 2010. Podle polských sdělovacích prostředků i podle vlastních slov [zdroj? je hlavním stratégem Jarosław Kaczyński.

Historie

Předseda strany Jarosław Kaczyński a Andrzej Duda

V roce 2001 ve všeobecných volbách PiS získal 44 (z 460) křesel v dolní komoře polského parlamentu (Sejmu) s 9,5 % hlasů. V roce 2002 byl Lech Kaczyński zvolen starostou Varšavy.

V parlamentních volbách v září 2005 strana vyhrála ze ziskem 26,99 % hlasů. V říjnu 2005 voliči zvolili Lecha Kaczyńského prezidentem Polska, který poté oznámil, že ze strany vystoupí.

V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2007 skončila druhá za vítěznou opoziční Občanskou platformou. Ačkoliv si strana procentuálně oproti minulým volbám, které vyhrála, mírně polepšila, byl tento výsledek vzhledem k náskoku Občanské platformy hodnocen jako volební porážka.

V parlamentních volbách v říjnu roku 2011 se opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim umístilo na druhém místě; po volbách pokračovala Donaldem Tuskem vedená koalice Občanské platformy a Polské lidové strany, Právo a spravedlnost zůstala nadále opoziční stranou.

V parlamentních volbách v říjnu 2015 strana Právo a spravedlnost drtivě zvítězila a jako první strana od pádu komunismu získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu.

V červenci 2016 označil polský Sejm masakry polského obyvatelstva na Volyni ze strany ukrajinských nacionalistů za genocidu. Jarosław Kaczyński prohlásil: „Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida.“[1]

Předsedové strany

Ideologie

Strana se hlásí k morálním hodnotám spojeným s polským tradicionalismem a katolickou církví (zákaz interrupcí, boj proti registrovanému partnerství a eutanazii).

Nesouhlasí s legalizací tzv. měkkých drog a s odlukou církve od státu. Prosazuje zostření trestů za trestné činy. Mezi další body patří boj proti korupci, zlepšení fungování státu. Chce zveřejnit všechna akta tajné policie z doby komunistické PLR.

V ekonomické sféře má sociálně-konzervativní pohledy, je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví, kdy zdravotnictví by mělo být financováno přímo ze státního rozpočtu.

Odmítá přijímat migranty na základě uprchlických kvót stanovených EU. V reakci na teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017 prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak, že „Evropa by se měla probudit,“ protože máme „co do činění se střetem civilizací“. Podle Błaszczaka „Přesídlování uprchlíků je systém, který povzbuzuje miliony lidí, aby se vydali na cestu do Evropy.“[2]

Strana je svými příznivci vnímána jako křesťansky demokratická, především ale kvůli reformě justice, která má podle PiS očistit soudy od dědictví komunismu,[3] bývá svými politickými odpůrci, kteří reformu nazývají "útoky na nezávislost justice"[4][3], označována jako autoritářská či neliberální.[5]

Názory na členství v EU

Předseda strany Jarosław Kaczyński 24. června 2016 řekl, že brexit je velmi špatná událost a že polské místo je stále v Evropské unii.[6] V prosinci 2021 Kaczyński obvinil novou německou vládu, že se pokouší přeměnit Evropskou unii na „německou čtvrtou říši“.[7]

Kritika a kontroverze

Protesty ve Varšavě proti vládní politice PiS, 7. května 2016

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa prohlásil v prosinci 2015, že se za polskou vládu Práva a spravedlnosti stydí.[8] Ke kritice se připojili také bývalí polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Bronisław Komorowski, předseda Evropské rady Donald Tusk,[9] a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.[10] Podle průzkumu z ledna 2016 si 56% Poláků myslí, že je demokracie v Polsku v ohrožení.[11]

Ještě jako starosta Varšavy Lech Kaczyński odmítl povolit pochod homosexuálů, které označil za „zvrhlíky“.[12] Antoni Macierewicz, první místopředseda PiS a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League.[13] V roce 2001 Macierewicz napsal: „Snaží se Židé povykem okolo pogromu v Jedwabném zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci?“[14] V červenci 2016 Macierewicz prohlásil, že „skutečný nepřítel“, Rusko, nese zodpovědnost za volyňský masakr Židů a Poláků, který provedla Ukrajinská povstalecká armáda v letech 1943 až 1944 na Němci okupované severozápadní Ukrajině.[15] Macierewiczovo tvrzení bylo kritizováno ruskou vládou i Federací židovských obcí Ruska.[15]

Jarosław Kaczyński obvinil vládu Donalda Tuska z havárie Tu-154 u Smolenska v roce 2010, při které zahynul jeho bratr Lech.[16] Mnoho vedoucích členů PiS je přesvědčeno, že havárii letadla způsobil atentát ze strany Ruska.[17]

Volby

Výsledky v parlamentních volbách

Volby Počet % Změna Mandáty (Sejm) Změna Mandáty (Senát) Změna
2001 9,50 % - 44 - 0 -
2005 26,99 % 17,49 % 155 111 49 49
2007 32,11 % 5,12 % 166 11 39 10
2011 29,89 % −2,22 % 157 −9 31 −8
2015 37,58 % 7,69 % 235 78 61 31
2019 43,59% 6,01% 235 - 48 −13

Výsledky prezidentských voleb

Volby Kandidát Hlasování Počet % Komentáře
2005 Lech Kaczyński 1. kolo 33,10 % postup do 2. kola
2. kolo 54,04 % vítězství Lecha Kaczyńského
2010 Jarosław Kaczyński 1. kolo 36,46 % postup do 2. kola
2. kolo 46,99 % vítězství Bronisława Komorowského
2015 Andrzej Duda 1. kolo 34,76 % postup do 2. kola
2. kolo 51,55 % vítězství Andrzeje Dudy

Výsledky voleb do Evropského parlamentu

Volby Počet % Změna Mandáty Změna Počet mandátů pro Polsko
2004 12,67 % - 7 - 54
2009 27,4 % 14,73 % 15 8 51
2014 31,78 % 4,38 % 19 3 51
2019 45,38 % 6,46 % 27 8 52

Stejnojmenná česká strana

Po vzoru této polské strany bylo koncem roku 2005 založeno také české politické hnutí,[18] které ve volbách 2006 kandidovalo pod názvem Právo a Spravedlnost – ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.

Reference

  1. "Volyňské masakry byly genocida, odhlasovali polští poslanci". iDNES.cz 22. července 2016.
  2. "Evropa má co do činění se střetem civilizací, řekl polský ministr". Týden. 18. srpna 2017.
  3. a b Polští poslanci znovu přijali zákon o postihu soudců. Opozice ho nazývá opravdovým státním převratem. iROZHLAS . Český rozhlas . Dostupné online. 
  4. Press corner. European Commission - European Commission . . Dostupné online. (anglicky) 
  5. PIOTROWSKI, Grzegorz. Civil Society in Illiberal Democracy: The Case of Poland. Politologický časopis - Czech Journal of Political Science. 2020, roč. XXVII, čís. 2, s. 196–214. Dostupné online . ISSN 1211-3247. (English) 
  6. http://pis.org.pl/aktualnosci/miejsce-polski-jest-w-unii-europejskiej
  7. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-nemecko-ctvrta-rise-eu-soudy-soudni-dvur-eu-kaczynski-treti.A211225_094530_zahranicni_jhr
  8. "Walesa ostře kritizoval stranu Právo a spravedlnost. Za novou polskou vládu se stydí". Česká televize. 23. prosince 2015.
  9. "Polská vládní strana Právo a spravedlnost čelí zdrcující kritice". Novinky. 3. května 2016.
  10. "Polsko chce omluvu předsedy Evropského parlamentu. Tvrdil, že jde o převrat". Lidovky. 14. prosince 2015.
  11. "Návrat k totalitě? Polsko čelí kritice za nový mediální zákon, šéfredaktoři podávají demisi". Lidovky. 2. ledna 2016.
  12. "Poland: Official Homophobia Threatens Basic Freedoms". Human Rights Watch. 4. června 2006.
  13. http://www.nytimes.com/aponline/2015/11/13/world/europe/ap-eu-poland-anti-semitism.html
  14. "Polish officials rapped for perceived revisionism of Holocaust history". Jewish Telegraphic Agency. 21. července 2016.
  15. a b "Poland and Russia Clash Over World War II Massacre Claims". Newsweek. 13. července 2016.
  16. "Odpovědnost za nehodu u Smolensku nese Tusk, tvrdí Kaczyński". Deník.cz. 11. dubna 2016.
  17. "Poláci natočili Smolensk. Letadlo odpálili Rusové, našeptává film". iDNES.cz. 7. září 2016.
  18. Stránky polit. hnutí Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. www.pas-strana.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Právo_a_spravedlnost
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.



Írán
Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Útok v Krasnogorsku
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čeleď
Česká Wikipedie
Česko
ČSSD
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Švédsko
Švédsko
Žížaly
14. říjen
14. říjen
15. říjen
18. říjen
1813
1814
1854
1863
1863
1884
19. říjen
1923
1924
1973
1979
1993
2013
21. březen
22. březen
23. říjen
23. březen
25. říjen
25. říjen
25. březen
26. říjen
26. říjen
26. březen
27. březen
28. březen
364
Afrika
Alek Popov
Andrea Mantegna
Anfisa Rezcovová
Anfisa Rezcovová
Anna Váchalová
ANO 2011
ANO 2011
Arménie
Arménie
Asie
Atropin
Australasie
Baltimore
Bezpečnostní informační služba
Bobby Charlton
Bobby Charlton
Bohuslav Sobotka
Bosna a Hercegovina
Branko Radičević
Britské impérium
Britsko-americká válka
Calyptomenidae
Carla Bley
Carla Bley
Charles Proteus Steinmetz
Commons:Featured pictures/cs
Daniel Kahneman
Dassault/Dornier Alpha Jet
Deskové malířství
Dolní Kanada
Druhé Francouzské císařství
Eduard Krečmar
Eduard Krečmar
Encyklopedie
Ervín Adam
Erythropitta
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropská unie
Evropský parlament
Fritz Wepper
FTX
Gilroy
Grand National
Haag
Haag
Havárie elektrárny Three Mile Island
HLAS – sociálna demokracia
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavohruď
Hmyz
Hradní stráž
Hydrornis
Islámský stát#Geografické dělení IS
Ivan Korčok
Józef Sebastian Pelczar
Jaderná elektrárna Three Mile Island
Jaderný reaktor
Jan Krkoška
Ježíš Kristus
Jindřiška Smetanová
Joe Lieberman
Křen selský
Křižákovití
Křižák podkorní
Křikaví
Křovinná vegetace
Karel Kinský
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Krasnogorsk (Moskevská oblast)
Kriticky ohrožený taxon
Krize v Rudém moři
Krymská válka
Kryptoměna
Lánský puč
Lány (zámek, okres Kladno)
Louise Glücková
Louise Glücková
Louvre
Luis Garavito
Luis Garavito
Mírný pás
Mahsá Amíníová
Mangrovy
Martin Greenfield
Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
Maurizio Pollini
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud
Migrace ptáků
Miloš Zeman
Mistrovství světa v ragby 2023
Mistrovství světa v ragby 2023
Mohawkové
Monogamie
Most Francise Scotta Keye
MV Dali
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Nålebinding
Německá Východoafrická společnost
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Natalie Zemon Davis
Natalie Zemon Davis
New York
Občanská koalice
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Okresní soud ve Vsetíně
Oltářní obraz
Pěvci
Předseda vlády Slovenské republiky
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavouci
Peter Pellegrini
Pita thajská
Pitovití
Pitta
Plži
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Právo a spravedlnost
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Predella
Prezidentské volby na Slovensku 2024
Prezident Slovenské republiky
Protesty v Íránu (2022–2023)
Ptačí hnízdo
Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Renesanční malířství
Richard Serra
Robert Fico
Rozšiřování Evropské unie
Roztavení reaktoru
Rulík zlomocný
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sametová revoluce
Sam Bankman-Fried
San Zeno Maggiore (Verona)
Senát Parlamentu České republiky
Senegal
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance
Seznam hejtmanů Moravskoslezského kraje
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Slovenská národná strana
Slovensko
Slovensko
SMER – sociálna demokracia
SMER – sociálna demokracia
Soubor:3MileIsland.jpg
Soubor:Alpha Jet - RIAT 2007 (2544737153).jpg
Soubor:Alpha Jet - RIAT 2007 (2544737153).jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Mantegna, Andrea - crucifixion - Louvre from Predella San Zeno Altarpiece Verona.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Pitta megarhyncha 1 - Singapore.jpg
Soubor:Yeoman Warder - Beefeater.JPG
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené státy americké
Suzanne Somersová
Suzanne Somersová
Svoboda a přímá demokracie
Theodor Pištěk (výtvarník)
The Football Association
Tomáš Fejfar
Tomáš Fejfar
Tropický pás
Turecko
Turecko
Ukřižování Ježíše Krista
Václav Korda
Válečná kořist
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Vahagn Chačaturjan
Vahagn Chačaturjan
Valens
Valentinianus I.
Varan plodožravý
Vejce
Velikonoce
Velké národní shromáždění
Velké národní shromáždění
Verona
Viktor Medvedčuk
Vláda České republiky
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
Vyslovení nedůvěry
Waldemar Pawlak
Wiki
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/březen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Yeomen Warders
Zadeček
Zdenka Kratochvílová
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk