A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Polydóros (starogr. Πολύδωρος – Polydóros) bol grécky sochár v 1. storočí pred Kr.[1][2]
Polydóros, syn Polydóra z ostrova Rodos, tvoril zrejme v 2. polovici 1. stor. pred Kr.[1] Pripisuje sa mu spoluautorstvo (originálu) sochárskych diel súsoší Skylly a Charybdy, Oslepenie Polyféma a sochárskeho veľdiela mramorového súsošia Laokoóna a jeho synov. Fragmenty zo súsošia Skylly a Charybdy a súsošia Oslepenia Polyféma sa našli v roku 1957 v tzv. Tibériovej jaskyni pri dedine Sperlonge juhovýchodne od Ríma. Ako ich autori sú spolu s ním uvedení jeho rodáci Athanodóros a Agésandros.[3][4] V tejto jaskyni s umelým bazénom vytesanej do skaly sa našli aj zvyšky iných súsoší, ktoré kedysi jaskyňu zdobili, napr. Menelaos a Patroklos a iné výjavy z Odysey. Ich datovanie je sporné.[5]
Súsošie Laokoóna a jeho synov objavili v roku 1506 v zrúcaninách Titových kúpeľov v Ríme (pri kopaní základov stavby na Esquilínskom návrší), kde ho už obdivoval rímsky spisovateľ Plínius.[6] Polydóros zhotovil toto dielo v spolupráci s Athanodórom a jeho otcom Agésandrom okolo roku 25 pred Kr. (existuje niekoľko rôznych datovaní tohto súsošia, od 140 až 50 pred Kr. niektorí vedci ho dokonca datujú do obdobia rímskeho cisárstva.[2][7][1])[8] Už v staroveku sa tomuto dielu pripisovalo prvenstvo pred všetkými maľbami a sochami (podľa znalca umenia Winckelmanna v dejinách nebolo vytvorené nič, čo by sa s ním dalo porovnať).[9] V Laokoóntovom súsoší (vysokom 1,84 m) je vystupňovaný divadelný efekt ľudského tela. Fyzická bolesť zo smrtiaceho zovretia hadov, poslaných Apolónom, sa spája s nesmiernym utrpením, ktoré prežíva trójsky kňaz Laokoón pri pohľade na smrť svojich synov. Všetky telá sa zvíjajú v zovretí dvoch hadov. Otec napína hrudník a pod kožou sa mu črtajú výrazné svaly a žily. Zúfalé napätie tvárí, strapaté vlasy a skrútené telá vytvárajú z tohto súsošia celkom určite jedno z najveľkolepejších diel antického sochárstva.[10]
Súsošie bolo po objave značne poškodené a niektoré časti chýbali, preto pápež Július II. požiadal Michelangela, aby ho doplnil. Odmietol to, lebo vraj nemá na to dostatočné schopnosti. Neskôr sa na to aj napriek tomu niekto podujal (pravdepodobne Michelangelov žiak), ale správa Vatikánskeho múzea tieto úpravy dala aj tak odstrániť. O tom, kto, kedy a kde originál tohto diela zhotovil, sa mnoho popísalo. Znalci sa dnes prikláňajú k tomu, že bolo zhotovené na ostrove Rodos a do Ríma sa dostalo začiatkom druhej štvrtiny 1. stor. pred Kr., keď ho rodský senát venoval cisárovi Tibériovi na znak svojho podriadenia sa Rímu. To, že ho zhotovili sochári Polydóros, Athanodóros a Agésandros, ako to píše Plínius,[8] potvrdil aj nápis, ktorý našli v roku 1957 na zlomku z asi dvakrát väčšej sochy Laokoónta v talianskej Sperlonge.[3]
Ἀθανδωρος Ἁγησάνδρυ καὶ Ἁγήσανδρο Πανίου κὶ Πλδωρος Πολυώρου Ῥόδιο ἐποίησα | preklad: Athanodóros, syn Agésandra a Agésandros, syn Paiónia a Polydóros, syn Polydóra z Rodosu zhotovili |
Referencie a bibliografia
- ↑ a b c Lucia Guerrini: Enciclopedia dell’Arte Antica, Classica e Orientale, Roma 1959, Treccani, Hagesandros
- ↑ a b Jerome Jordan Pollitt. Art in the Hellenistic Age. Cambridge : Cambridge University Press, 1986. ISBN 978-05-2127-672-6. S. 122.
- ↑ a b Vojtech Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava : Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 266.
- ↑ Vojtech Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava : Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 433.
- ↑ NOVOTNÝ, Bohuslav. Encyklopédia archeológie. Bratislava : Obzor, 1986. 1028 s. S. 812.
- ↑ Plínius, Naturalis Historia, 36, 37.
- ↑ Virtuelles Antiken Museum Goetting
- ↑ a b José Pijoan. Dejiny umenia 2. Bratislava : Tatran, 1982. 61-377-82. S. 187.
- ↑ Johann Joachim Winckelmann. Dějiny umění starověku Stati. Praha : Odeon, 1986. 01-519-86. S. 223.
- ↑ José Pijoan. Dejiny umenia 2. Bratislava : Tatran, 1982. 61-377-82. S. 187.
- ↑ Inscriptiones Magna Graecia, SEG 19:623
- ↑ Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. Praha : Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 268.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Agasias (syn Dósithea)
Agasias (syn Ménofila)
Agathón (sochár)
Agathón (syn Agathokla)
Agathón z Atén
Agathón z Efezu
Agatharchos (sochár)
Agatharchos (syn Dionysia)
Agorakritos
Akestor (sochár)
Akrón (sochár)
Alkamenes (sochár)
Alxénor (sochár)
Alypos zo Sikyónu
Amfión (sochár)
Amyklaios
Andreas (sochár)
Androsthenes (sochár)
Angelión
Anténor z Atén
Antifanes z Argosu
Antifidas
Antignótos (sochár)
Antignótos (sochár, 4. stor. pred Kr.)
Antigonos z Karystosu (spisovateľ)
Apelleas
Apollónios z Atén
Apollónios z Trallu
Archermos
Argeiadas
Aristónidas (syn Mnasitima)
Aristónidas z Rodosu
Aristón (sochár)
Aristón (syn Dionysia)
Aristandros Mladší
Aristandros Starší
Aristeas z Afrodisiady
Aristeas z Megalopolisu
Aristión z Parosu
Aristofilos z Korintu
Aristogeitón (sochár)
Aristokles (sochár)
Aristokles (syn Kleoita)
Aristokles zo Sikyónu
Aristokles z Kydónie
Aristonous z Aiginy
Aristopeithes
Aristos z Efezu
Arkesilaos (sochár)
Arkesilaos (syn Aristodika)
Artemón (sochár)
Artemidóros z Týru
Asópodóros z Argu
Askaros z Téb
Atótos
Athanodóros z Achaie
Athanodóros z Rodosu
Batón (sochár)
Boéthos z Chalkédónu
Boéthos z Kartága
Bryaxis
Charinos (sochár)
Charmolas
Cheirisofos z Kréty
Chionis z Korintu
Chrysothemis z Argosu
Daidalos zo Sikyónu
Daitóndas zo Sikyónu
Dameas z Kleitoru
Dameas z Krotónu
Damokritos zo Sikyónu
Deinomenes (sochár)
Dionysikles z Milétu
Dionysios (syn Aristóna)
Dionysios z Argosu
Diopeithes (sochár)
Diopeithes z Argosu
Diyllos z Korintu
Dorykleidas
Efedros (sochár)
Endoios
Epigonos (sochár)
Epikrates (syn Apollónia)
Epikrates z Rodosu
Eubios z Téb
Euboulides (otec Eucheira)
Euboulides (sochár)
Euboulides (syn Eucheira)
Euboulides z Atén
Eucheiros (sochár)
Eucheir (sochár)
Eucheir (syn Euboulida)
Eudidaktos (sochár)
Euforión (sochár)
Eufranor z Korintu
Eukadmos z Atén
Eukles z Mylasy
Eumnéstos
Eupalinos z Megary
Euporos (sochár)
Eutelidas z Argosu
Euthykrates (sochár)
Euthykrates zo Sikyónu
Eutychides
Exékestos (sochár)
Faidimos (sochár)
Feidias
Filón (sochár)
Filón z Terméssu
Filiskos z Rodosu
Fradmón z Argosu
Fyles z Halikarnasu
Fyromachos z Atén
Geneleós
Glaukias z Aiginy
Glaukos (syn Epidaura)
Glaukos z Argosu
Hérofón (sochár)
Hektoridas
Heortios
Hermón z Troizény
Hermippos (syn Dioména)
Hermokles z Rodosu
Hippias (sochár)
Hypatodóros z Téb
Iatrokles (syn Pasikrita)
Kéfisodotos Mladší
Kéfisodotos Starší
Kóblanos z Afrodisie
Kólótes (sochár)
Kalamis (sochár)
Kalamis Mladší
Kallón z Aiginy
Kallikles (syn Eunika)
Kallikles (syn Theokosma)
Kallikrates (syn Aristea)
Kallisthenes (sochár)
Kallistonikos z Téb
Kalliteles (sochár)
Kantharos zo Sikyónu
Kleón (sochár)
Klearchos z Rhégia
Kleoitas
Krésilas
Kritios
Leóchares (sochár)
Lokros z Paru
Lykios (syn Ktésidéma)
Lykios (syn Myróna)
Lysón (sochár)
Lysias (sochár)
Lysippos
Lysistratos (sochár)
Lysistratos zo Sikyónu
Ménodotos (syn Artemidóra)
Ménodotos z Rodosu
Ménofantos
Medón zo Sparty
Menaichmos z Naupaktosu
Menelaos (sochár)
Menippos z Kosu
Mnésistratos (sochár)
Mnasitimos (syn Aristónida)
Mnasitimos (syn Telesóna)
Mnasitimos z Rodosu
Myrón (sochár)
Nésiótes
Naukydes z Argosu
Nikodamos z Mainalu
Olympiosthenes
Onétorides (sochár)
Onaithos
Onatas (sochár)
Paiónios z Mendy
Pandios
Pantias z Chiosu
Papias z Afrodisiady
Pasiteles
Patrokles zo Sikyónu
Patrokles z Krotónu
Peisias (sochár)
Periklytos
Persaios (sochár)
Pisón z Kalaureie
Pistón (sochár)
Platthis
Pollis (sochár)
Polydóros (sochár)
Polykleitos Mladší
Polykleitos z Argosu
Polykles Starší
Polykles z Atén
Polymédes z Argosu
Praxias (sochár)
Praxiteles (sochár)
Praxiteles Starší
Ptolichos z Aiginy
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk