Petr Hrbáč (11. října 1958 Brno^[1] – 4. listopadu 2020 Brno^[2]) byl český básník a prozaik. Byl obvykle řazen k tzv. královopolskému okruhu básníků kolem Víta Slívy. Spolupracoval s Českým rozhlasem Brno a časopisy Tvar a Weles.^[3] Byl znám jako nadšený amatérský botanik^[4] a také svou láskou k Japonsku a japonštině.

Životopis

Vystudoval lékařství na brněnské univerzitě. Po většinu života žil v Brně a jeho tvorba je s ním spjata.^[5] Krom svých knih přispěl také do sborníků 7edm 2006 a Brno ve vůni ricinu (2018). Autoři Panoramatu české literatury po roce 1989 jeho tvorbu charakterizovali slovy: „Lyrický subjekt autorovy poezie se pohybuje nejčastěji na městské periferii, kde nachází svébytnou atmosféru prostoru mezi městem a divokou přírodou. Básně pak vyvěrají z těchto toulek a obzvlášť ze setkání s rostlinami, jež tvoří jeden z dominantních motivů Hrbáčkovy poezie. Dalším charakteristickým rysem autorovy tvorby je preferování dětského světa před světem dospělých.“^[6]

Bibliografie

Poezie

• Via borealis (1994)
• Studna potopeného srdce (1996)
• Podzemní hvězda (1998)
• Špička (2002)
• Čekali (2007)^[7]
• Jak plyne čas (2011)
• Na okraji topologické propasti (2018)^[8]

Próza

• Kalhotový pahýl (1997)
• Jeden den stárnutí (2000)
• Kosti, maso, tekutiny (2005)
• Tancovačka na předměstí (2014)

Reference