Naukydes z Argosu

Naukydes alebo Naukydés (starogr. Ναυκύδης) bol grécky sochár z prelomu 5. a 4. storočia pred Kr.^[1]^[2]

Naukydes, syn Mothóna z Argosu,^[3] (alebo Patroklea, uvádza ho nápis objavený v Olympii^[4]) bol žiak sochárskeho majstra Polykleita. Tvoril približne v 2. polovici 5.^[5] a na začiatku 4. storočia pred Kr.^[2] Medzi jeho žiakov patrili sikyónsky Alypos^[6] a mladší Polykleitos z Argosu (Polykleitos je uvedený aj ako jeho brat,^[3] ale nie je známe, kto bol tento Polykleitos^[7]).^[2]^[8] Zo starovekých autorov nám o ňom a jeho dielach uvádzajú správy najmä Pausanias a Plínius Starší.^[9]

Naukydes vytvoril slávnu chryselefantinovú (zo zlata a slonoviny) sochu bohyne Héby,^[10] ktorá sa nachádzala v chráme bohyne Héry (Héraion bol vzdialený 4,5 km na juhovýchod od Mykén, zachovali sa z neho značné zrúcaniny^[11]).^[12] Ďalšími jeho dielami boli bronzová socha Hekaty v Argose,^[3] Hermes,^[8] Diskoforos,^[8] socha obetníka barana,^[8] podobizeň lyrickej poetky Érinny a zhotovil aj niekoľko sôch olympijských víťazov.^[2]

Bola to napr. socha Euklea, vnuka slávneho olympionika Diagora z Rodosu (Euklovo olympijské víťazstvo datujú na koniec 5. storočia pred Kr., podstavec jeho sochy s čiastočne zachovaným nápisom objavili vo východnej stene byzantského chrámu v Olympii^[4]^[13]).^[14] Sochy Cheimóna, víťaza v zápasení na olympijských hrách v roku 448 pred Kr., a to jedna v Olympii, druhá podľa Pausania dopravená v rímskom období z Argosu do svätyne Eirény v Ríme^[15] a socha zápasníka Baukida z Troizény, olympijského víťaza v roku 400 pred Kr.^[16]

Čo sa týka jeho zachovalých diel, pripisuje sa mu len niekoľko sôch, aj to len v rímskych kópiach. Jednou z nich je Diskoforos v Musée du Louvre.^[17]

Podľa niektorých historikov tu ide o dvoch rovnomenných umelcov, jedného z polovice piateho storočia pred Kr., ktorý patril do Polykleitovej rodiny a druhého z prvej polovice štvrtého storočia pred Kr.^[18]

Referencie a bibliografia

↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku II.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-027-74. S. 370.
↑ ^a ^b ^c ^d Archeologický ústav CSAV v Akademii, nakl. CSAV, 1860, Památky archaeologické, str. 104
↑ ^a ^b ^c Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1973. 25-039-73. S. 170.
↑ ^a ^b Die Inschriften von Olympia , IvO 159
↑ Plínius Starší, Naturalis Historia, 34,50.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 429.
↑ Pausanias, Description of Greece, 2, 22, 7., poznámky 48
↑ ^a ^b ^c ^d Plínius Starší, Naturalis Historia, 34,80.
↑ Aloys Ludwig HIRT, Die Geschichte der bildenden Künste bei den Alten, str. 182
↑ Johann Joachim Winckelmann. Dějiny umění starověku Stati. Praha : Odeon, 1986. 01-519-86. S. 220.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 521.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 158.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 568.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 441.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 448.
↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 446.
↑ R. HOFF, F. QUEYREL, E. PERRIN-SAMINADAYAR (a cura di) Osanna Edizioni, Eikones, str. 262 Musée du Louvre&f=false
↑ Evelina Borea, Carlo Gasparri Ed. de Luca, 2000, L'idea del bello, str. 190

Iné projekty

Commons ponúka multimediálne súbory na tému Naukydes z Argosu

Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:1-1] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku II.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-027-74. S. 370.

[:2-2] Archeologický ústav CSAV v Akademii, nakl. CSAV, 1860, Památky archaeologické, str. 104

[:3-3] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1973. 25-039-73. S. 170.

[:17-4] Die Inschriften von Olympia , IvO 159

[:4-5] Plínius Starší, Naturalis Historia, 34,50.

[:5-6] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 429.

[:15-7] Pausanias, Description of Greece, 2, 22, 7., poznámky 48

[:10-8] Plínius Starší, Naturalis Historia, 34,80.

[:6-9] Aloys Ludwig HIRT, Die Geschichte der bildenden Künste bei den Alten, str. 182

[:7-10] Johann Joachim Winckelmann. Dějiny umění starověku Stati. Praha : Odeon, 1986. 01-519-86. S. 220.

[:8-11] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 521.

[:9-12] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 158.

[:11-13] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 568.

[:12-14] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 441.

[:13-15] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 448.

[:14-16] Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1974. 25-039-73. S. 446.

[:18-17] R. HOFF, F. QUEYREL, E. PERRIN-SAMINADAYAR (a cura di) Osanna Edizioni, Eikones, str. 262 Musée du Louvre&f=false

[:16-18] Evelina Borea, Carlo Gasparri Ed. de Luca, 2000, L'idea del bello, str. 190

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]