Národní knihovna Srbska

Srbská národní knihovna
Základní informace
Výstavba	1832
Poloha
Adresa	Skerlićeva 1, 11000 Beograd, Bělehrad, Srbsko
Souřadnice	44°47′51,1″ s. š., 20°28′1,8″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní knihovna Srbska (srbsky Народна библиотека Србије/Narodna biblioteka Srbije) je hlavní knihovnou v Srbsku. Sídlí v Bělehradě, na Vračaru.

Historie

Instituce národní knihovny byla v Srbsku založena v roce 1832 v knihovně Gligorije Vozaroviće. V první polovině 19. století byla většina obyvatel tehdejšího Srbska negramotná a neuměla číst; knižní fond byl velmi skromný a tvořily jej víceméně dary, které Vozarović získal, nebo které do knihovny vložil sám jako své knihy. V listopadu téhož roku vydal srbský kníže Milan dekret, na základě něhož musel být každý jeden výtisk každé knihy, která v Srbsku vyšla, darován knihovně. O rok později získala knihovna svého prvního knihovníka, který působil při Velké škole (předchůdci dnešní Bělehradské univerzity). V druhé polovině 19. století byla knihovna přemístěna do budovy Kapetana Miši, kde dnes sídlí rektorát Bělehradské univerzity. Během první světové války byla část knižního fondu rozmístěna po Bělehradě; některé knihy byly odvezeny do Niše a Kosovské Mitrovice. Jiné byly převezeny okupačním vojskem do Sofie.

V této budově zůstala knihovna až do roku 1920, kdy byla pro její potřeby odkoupena budova na Kosančićově venci.^[1] Na začátku dubnové války, kdy Jugoslávii obsadila vojska fašistických zemí, však byla tato budova při bombardování zničena. Knihovna tak přišla o rozsáhlý knižní fond, který obsahoval i středověké rukopisy z 12.–17. století, stejně jako spisy z dob turecké správy Balkánu.

V roce 1946 byla knihovna umístěna do budovy bývalého hotelu Srpska kruna (Srbská koruna) na konci Knez Mihailovy ulice, ke se dnes nachází bělehradská městská knihovna. Obnovu jugoslávské knihovny po druhé světové válce iniciovali také i mnozí spisovatelé, jako např. Milan Rakić, Miloš Crnjanski, Desanka Maksimović, Tihomir Đorđević a další.

V současné budově, která vznikla ve stylu jugoslávského brutalismu sídlí knihovna od roku 1973. Její výstavba byla zahájena roku 1965; rozhodnutí padlo při výročí 150 let prvního srbského povstání.^[2] Budova vznikla podle návrhu architekta Iva Kurtoviće. Otevřena byla dne 6. dubna 1973 na připomínku bombardování německým letectvem v roce 1941.^[2] Rekonstruována byla v roce 2011. Budova knihovny je památkově chráněná a byla vyobrazena i na některých jugoslávských bankovkách.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narodna biblioteka Srbije na srbské Wikipedii.

↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
↑ ^a ^b DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 319. (srbochorvatština)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Srbská národní knihovna na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Národní_knihovna_Srbska
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Článek na portálu novosti.rs (srbsky)

[J-319-2] DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 319. (srbochorvatština)

[1]

[2]

Národní knihovny Evropy

Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kosovo Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán