Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny

Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny
	Vijećnica (2013)
Stát	Bosna a Hercegovina
Souřadnice	43°51′33″ s. š., 18°26′0″ v. d.
Další informace
Webové stránky	www.nub.ba
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny (Nacionalna i univerzitetska biblioteka Bosne i Hercegovine, NUBBiH, původně budova místní radnice, bosensky Vijećnica) je historická budova sarajevského zastupitelstva, zemského sněmu a nakonec národní knihovny v centru Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny.

Violoncellista Vedran Smailović hraje ve zničené knihovně, 1992

Historie

Budova se nachází se přímo v centru města u řeky Miljacky. Postavena byla v pseudomaurském slohu za rakousko-uherské vlády. Vznikla na místě původního náměstí Mustaj-pašin mejdan,^[1] a částečně na pozemku, který patřil Hajdar-begovi Čengićovi z Istanbulu.^[2] Myšlenka výstavby moderní radnice byla schválena už v roce 1880, ale realizace stavby byla odsouhlasena až o deset let později. Projekt stavby se objevil již v sarajevské katastrální mapě z roku 1882, a to na svém budoucím trojúhelníkovém půdorysu.^[2]

Na výstavbě, probíhající mezi lety 1892 a 1896, se podílelo několik architektů a projektantů – Čech Karel Pařík, chorvatský Čech Alexander Wittek a Chorvat Ćiril Metod Iveković – inspirací jim byla Kajtbájova mešita v Káhiře, podle níž byla především realizována barevná podoba fasády i dekorativních oken v průčelí v prvním patře. První ideové řešení stavby představil v roce 1880 Pařík, narazil však na odpor ministra Benjámina Kállaye. Kállay chtěl, aby byl projekt změněn, Pařík však toto nepřipustil. Další architekti původní projekt přepracovali, zůstala však podoba budovy s trojúhelníkovitým půdorysem a šestiúhelníkovým prostorem uvnitř. Budova byla také navýšena o druhé patro. Projekt nakonec dokončil Chorvat Iveković, neboť Alexander Wittek v roce 1894, kdy ještě probíhaly práce na stavbě, zemřel. Monumentální stavba měla být symbolem rakouské moci nad balkánským městem. Symbol odporu proti ní představovala Inat kuća – dům, který měl být údajně z lokality staveniště přemístěn cihlu po cihle na druhou stranu řeky Miljacky. Vznik takto velké stavby kritizoval také český architekt Josef Pospíšil.^[3]

Stavba se stala významnou dominantou města a je dobře vidět i z okolních kopců. Nedaleko Radnice, konkrétně u Latinského mostu, došlo roku 1914 k atentátu na Františka Ferdinanda d’Este. Ještě před dokončením stavby byly již některé hotové prostory využívány sarajevskou radnicí a obvodním soudem.^[1]

V letech 1910–1915 v Radnici rovněž zasedal zemský sněm (Sabor). Roku 1949 byla budova přeměněna na Národní a univerzitní knihovnu Bosny a Hercegoviny (Nacionalna i univerzitetska biblioteka Bosne i Hercegovine). Knihovna zde sídlila až do roku 1992.

Mezi lety 1992 a 1995, během obléhání Sarajeva, Radnice vyhořela (příčinou byla palba z granátometů ze strany Jugoslávské lidové armády). Došlo ke zničení tisíců někdy i velmi starých knih. Dnes tento akt připomíná před knihovnou pamětní cedule umístěná bosňáckým obyvatelstvem města, označující Srby za zločince.

Po uklidnění situace a uzavření míru se začalo s obnovou, ta však postupovala velmi pomalu. Na obnově se finančně podílelo Maďarsko a Rakousko^[1], původně se počítalo s dokončením rekonstrukce do roku 2010.^[4] Nakonec byla Radnice slavnostně otevřena až 9. května 2014.^[5]^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Profil památky na stránkách Komise pro ochranu kulturních památek KONS (bosensky)
↑ ^a ^b FEJZIĆ, Emir; FEJZIĆ, Irma. Sarajevska čaršija od Mustaj-pašinog mejdana do Telala. Sarajevo: Arhitektonski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2018. ISBN 978-9958-691-80-5. S. 76. (bosenština)
↑ FEJZIĆ, Emir; FEJZIĆ, Irma. Sarajevska čaršija od Mustaj-pašinog mejdana do Telala. Sarajevo: Arhitektonski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2018. ISBN 978-9958-691-80-5. S. 7. (bosenština)
↑ Článek na avaz.ba
↑ Echo24.cz: Sarajevská knihovna, symbol války, se po 20 letech otevřela
↑ Archiweb.cz: Budova sarajevské Národní knihovny v sobě nese i českou stopu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Interiér knihovny po válce
Český rozhlas: Knihy hoří

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Národní_a_univerzitní_knihovna_Bosny_a_Hercegoviny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[kons-1] Profil památky na stránkách Komise pro ochranu kulturních památek KONS (bosensky)

[F-76-2] FEJZIĆ, Emir; FEJZIĆ, Irma. Sarajevska čaršija od Mustaj-pašinog mejdana do Telala. Sarajevo: Arhitektonski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2018. ISBN 978-9958-691-80-5. S. 76. (bosenština)

[F-7-3] FEJZIĆ, Emir; FEJZIĆ, Irma. Sarajevska čaršija od Mustaj-pašinog mejdana do Telala. Sarajevo: Arhitektonski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2018. ISBN 978-9958-691-80-5. S. 7. (bosenština)

[4] Článek na avaz.ba

[5] Echo24.cz: Sarajevská knihovna, symbol války, se po 20 letech otevřela

[6] Archiweb.cz: Budova sarajevské Národní knihovny v sobě nese i českou stopu

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny
Vijećnica (2013)
Stát	Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Souřadnice	43°51′33″ s. š., 18°26′0″ v. d.
Další informace
Webové stránky	www.nub.ba
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní knihovny Evropy

Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kosovo Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán