A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mistrovství světa v atletice 2013 | |
---|---|
Místo | Lužniki |
Země | Rusko |
Pořadatel | Světová atletika |
Datum | 2013 |
Účast | 1 784 a 206 |
Předchozí | Mistrovství světa v atletice 2011 |
Následující | Mistrovství světa v atletice 2015 |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
14. mistrovství světa v atletice (oficiálním ruským názvem Чемпионат мира по лёгкой атлетике 2013) probíhalo od 10. srpna do 18. srpna 2013 na moskevském stadiónu Lužniki a v jeho okolí (maraton, chodecké závody).
Nejúspěšnější zemí z hlediska medailového pořadí bylo domácí Rusko, jehož atleti zvítězili v sedmi disciplínách. Druhé skončily Spojené státy se šesti zlatými a třetí díky svým sprinterům Jamajka.[1] Američané však byli první jak v celkovém počtu medailí (25), tak i v bodech za finálová umístění.[2]
Pro českou reprezentaci to bylo druhé historicky nejúspěšnější mistrovství světa: zlato získala v běhu na 400 metrů s překážkami suverénně Zuzana Hejnová a v oštěpu po boji zraněný Vítězslav Veselý. Bronzovou medaili přidal v hodu kladivem Lukáš Melich.
Nejúspěšnějšími atlety mistrovství byli Jamajčané Shelly-Ann Fraserová-Pryceová a Usain Bolt – oba zvítězili v bězích na 100 metrů, na 200 metrů a ve štafetách na 4 × 100 metrů.
Přidělení pořadatelství
V roce 2006 se oficiálně přihlásila čtyři kandidátská města: Barcelona, Brisbane, Moskva a Göteborg. Z nich Mezinárodní asociace atletických federací IAAF vybrala na svém zasedání v Mombase 27. března 2007 Moskvu.
Účastníci
Mistrovství se mělo podle přihlášek zúčastnit 1974 závodníků (1106 atletů a 868 atletek), což by bylo nejvíce v historii mistrovství světa.[3] O 79 účastníků by tím byl překonán rekord z mistrovství světa v Berlíně v roce 2009. Rekordní měl být také počet účastnických zemí: 206.
Největší výpravu nevyslalo domácí Rusko, ale USA – 137 atletů a atletek. Teprve za nimi bylo Rusko se 119 sportovci, následovalo Německo (67), Ukrajina (61) a Spojené království (60). Tradičně silné byly i výpravy Itálie s 57 účastníky, Polska (55), Číny (53) nebo Francie (52). Na druhou stranu 87 zemí vyslalo jen jednoho sportovce nebo sportovkyni, mezi nimi např. i Island, Lucembursko, Ghana nebo Uruguay.[4]
Výpadky
Šampionátu se nezúčastnili někteří aktuálně nejlepší atleti nebo medailisté z minulého mistrovství světa v Tegu. Např. sprinter Kim Collins, reprezentant karibského státu Svatý Kryštof a Nevis, nebyl pro vzájemné neshody nominován místní atletickou federací.[5] Nominován pro aktuálně slabší výsledky nebyl také světový rekordman v bězích na 5 000 a 10 000 m Kenenisa Bekele z Etiopie.[6] Účast Davida Rudishy z Keni – držitele světového rekordu na 800 m – zase nedovolilo zranění.[7] V sedmiboji chyběla olympijská vítězka z Londýna a stříbrná z minulého MS v Tegu Britka Jessica Ennisová-Hillová, která nestartovala kvůli přetrvávajícímu zranění Achillovy šlachy, a také domácí obhájkyně titulu Taťjana Černovová z Ruska, kterou vyřadily problémy s vazy v koleni.[8] Kvůli přetrvávajícím bolestem nohy nemohla v Moskvě startovat ani dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy ve skoku do výšky Blanka Vlašičová z Chorvatska.[9]
Největší překvapení však vzbudilo oznámení, že Američan Tyson Gay a Jamajčan Asafa Powell měli pozitivní dopingový test a mistrovství se proto také nemohli zúčastnit.[10] Oba dva přitom byli na čele světových tabulek v běhu na 100 metrů pro rok 2013.
Česká účast
Účast na šampionátu si zajistilo 28 českých atletů a atletek. Termín ke splnění limitů skončil 28. července 2013[11] a seznam nominovaných sportovců vyhlásil Český atletický svaz 29. července.[12]
Mistrovství se nezúčastnila oštěpařka Barbora Špotáková, která sezónu 2013 vynechává kvůli narození potomka. Přesto měli před začátkem šampionátu čeští reprezentanti velké naděje na medaile.[13] Hlavními favority byli Zuzana Hejnová (400 m překážek) a Vítězslav Veselý (oštěp); výrazně se před mistrovstvím zlepšili i Lucie Škrobáková (100 m překážek) a Lukáš Melich (kladivo). Nadějné byly i výsledky mladých koulařů (Ladislav Prášil a Martin Stašek), ale i již dříve úspěšných tyčkařů Jiřiny Svobodové (za svobodna Ptáčníkové) a Jana Kudličky nebo čtvrtkaře Pavla Masláka (400 m).[14]
Program
Na programu bylo stejně jako na minulém mistrovství v roce 2011 celkově 47 lehkoatletických disciplín – 24 mužských a 23 ženských.
H | Rozběh | Q | Kvalifikace | ½ | Semifinále | F | Finále |
D | Dopolední program | V | Večerní program |
Datum → | 10. 8. | 11. 8. | 12. 8. | 13. 8. | 14. 8. | 15. 8. | 16. 8. | 17. 8. | 18. 8. | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Disciplína ↓ | D | V | D | V | D | V | D | V | D | V | D | V | D | V | D | V | D | V | |||
100 m | Q | H | ½ | F | |||||||||||||||||
200 m | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
400 m | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
800 m | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
1500 m | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
5000 m | H | F | |||||||||||||||||||
10 000 m | F | ||||||||||||||||||||
Maraton | F | ||||||||||||||||||||
110 m př. | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
400 m př. | H | ½ | F | ||||||||||||||||||
Steeple | H | F | |||||||||||||||||||
4×100 m | H | F | |||||||||||||||||||
4×400 m | H | F | |||||||||||||||||||
20 km | F | ||||||||||||||||||||
50 km | F | ||||||||||||||||||||
Výška | Q | F | |||||||||||||||||||
Tyčka | Q | F | |||||||||||||||||||
Dálka | Q | F | |||||||||||||||||||
Trojskok | Q | F | |||||||||||||||||||
Vrh koulí | Q | F | |||||||||||||||||||
Disk | Q | F | |||||||||||||||||||
Kladivo | Q | F | |||||||||||||||||||
Oštěp | Q | F | |||||||||||||||||||
Desetiboj | F |