A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Missa solemnis D dur, Op. 123 | |
---|---|
Missa solemnis, začátek části Kyrie. Beethovenův autograf s nadpisem »Von Herzen — Möge es wieder — Zu Herzen gehn!« a předepsaným provedením »Mit Andacht« (rozjímavě). | |
Žánr | duchovní hudba |
Tónina | D dur |
Skladatel | Ludwig van Beethoven |
Textař | tradiční latinský liturgický text - mešní ordinarium |
První verš | Kyrie eleison |
Alternativní názvy | Velká mše D dur |
Missa solemnis D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena byla skladatelem vytvořena mezi lety 1817 a 1823. Je považována za jedno z Beethovenových nejvýznamnějších děl a řadí se mezi nejznámější mše západní klasické hudby. Formálně patří do typu velkých slavnostních mší – missae solemnes. Sám Beethoven označil tuto skladbu v pozdějších letech života jako své nejvydařenější dílo a vrchol své tvorby. Jedná se o jeho druhou mši po Mši C dur, op. 86 z roku 1807.
Vznik mše
Kompozice tohoto díla je spjata s Beethovenovým přátelstvím s arcivévodou a kardinálem Rudolfem Janem Habsbursko-Lotrinským (1788–1831). Arcivévoda byl asi od roku 1808 skladatelovým žákem hry na klavír a komponování a jeho dlouholetým podporovatelem v materiálním ohledu. Proto Beethoven věnoval svému příteli několik ze svých nejvýznamnějších skladeb, například svou jedinou operu Fidelio. Poté, co Beethoven obdržel zprávu o Rudolfově jmenování arcibiskupem olomouckým, napsal:
„Der Tag, wo ein Hochamt von mir zu den Feierlichkeiten für I.K.H. soll aufgeführt werden, wird für mich der schönste meines Lebens sein; und Gott wird mich erleuchten, dass meine schwachen Kräfte zur Verherrlichung dieses feierlichen Tages beitragen.“
„Den, kdy má být k oslavám Vaší císařské Výsosti provedena moje mše, bude pro mne nejkrásnějším mého života. Nechť mne Bůh osvítí, aby mé slabé síly dokázaly přispět ke slávě tohoto velkého dne.“
Biskupské svěcení v Olomouci v roce 1819 však proběhlo bez provedení této Beethovenovy mše, jelikož skladba daleko přesáhla rámec běžných mší a skladatele navíc vedla k více než čtyřem letům intenzivního bádání v oblastech teologie, liturgiky a dějin duchovní hudby, gregoriánského chorálu od Giovanniho Palestriny po Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela a k většímu pochopení Božích záměrů. Mši skladatel napsal v Mödlingu, ve svém tamním letním domě, kde je dnes Beethovenův památník.[1]
První uvedení
Teprve v roce 1823, tři roky po plánovaném prvním uvedením mše, předal Beethoven svému příteli, kardinálu a arcibiskupovi olomouckému Rudolfu Janu Rakousko-Toskánskému, jemu věnovanou Missu solemnis. Části mše (Kyrie, Credo, Agnus Dei) byly poprvé provedeny nikoli v rámci liturgie, nýbrž při setkání Filharmonického spolku v Petrohradě 7. dubna 1824 a poté 7. května 1824 v c. k. Divadle u Korutanské brány ve Vídni. Jako součást liturgie zazněla celá Missa solemnis až v roce 1830 v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu.[2]
Podle jiných zdrojů již v Petrohradu zazněla mše celá (označena jako "oratorium"), o měsíc později ve Vídni jen její části Kyrie, Credo a Agnus Dei (označeny jako "hymny"), protože celá mše by se nevešla do programu koncertu - šlo totiž především o premiéru Beethovenovy Symfonie č. 9 . Ve Varnsdorfu se tedy konalo první kompletní provedení díla na území Rakouského císařství a historicky první kompletní provedení v rámci liturgie.[3][4][5]
Obsazení
- Klasický symfonický orchestr s pozouny a kontrafagoty (2, 2, 2, 2 – 4, 2, 3, 0, tympány, smyčce)
- čtyřhlasý smíšený sbor
- čtyři sólisté (soprán, alt, tenor, bas)
- varhany (s pedály)
Struktura
Beethovenova Missa solemnis je jako většina mší dělena do pěti vět:
I | Kyrie |
II | Gloria: Gloria in excelsis Deo. Qui tollis. Quoniam tu solus sanctus. |
III | Credo: Credo in unum Deum. Et incarnatus est. Et resurrexit. |
IV | Sanctus: Sanctus. Benedictus. |
V | Agnus Dei: Agnus Dei. Vb Dona nobis pacem. |
Trvání
Provedení díla trvá přibližně hodinu a čtvrt (70–80 minut).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Missa solemnis (Beethoven) na německé Wikipedii.
- ↑ Beethovenhaus, zpřístupněno 10. února 2016
- ↑ Rainer Lepuschitz: Beethovenova Mše jako úvod ke koncertu Tonkünstler-Orchester Niederösterreich, říjen 2007
- ↑ Ludwig van Beethoven: Missa solemnis. www.rozhlas.cz. Dostupné online .
- ↑ Missa solemnis - Ludwig van Beethoven - Concerts, Introduction & Performances - BBC Music. www.bbc.co.uk . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-29. (anglicky)
- ↑ MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s. ISBN 80-7106-238-3. S. 359, 387.
Literatura
- Sven Hiemke: Ludwig van Beethoven. Missa solemnis. Bärenreiter, Kassel 2003, ISBN 3-7618-1516-6.
- Wolfgang Rathert: Die Messen. In: Birgit Lodes, Armin Raab (Hrsg.): Beethovens Vokalmusik und Bühnenwerke. Laaber, Laaber 2014, ISBN 978-3-89007-474-0 (Beethoven-Handbuch. Band 4).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Missa solemnis na Wikimedia Commons
- Hörbeispiele Archivováno 22. 6. 2013 na Wayback Machine.
- 'Missa Solemnis,' a Divine Bit of Beethoven – National Public Radio o Beethovenově Misse solemnis (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk