Mijako

Mijako; 宮古列島
	Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa
Geografie
Poloha	24°43′ s. š., 125°1′ v. d.
Souostroví	Rjúkjú
Rozloha	226 km²
Počet ostrovů	8
Časové pásmo	UTC+9
Hlavní ostrov	Mijakodžima
Země
Stát	Japonsko
Provincie	Prefektura Okinawa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	57 687 (X/2005)
Hustota zalidnění	255 obyv./km²

Souostroví Mijako (japonsky 宮古列島 ) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.

Geografie

Souostroví leží v jižní části souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Okinawou a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Je tvořeno vápencem uloženým na vrstvách jílu. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.^[1]

Flóra je na ostrovech subtropická a jsou v ní zastoupeny i některé tropické druhy. Není tak bohatá jako na ostatních částech souostroví Rjúkjú; vyskytuje se zde 134 volně žijících druhů, z nichž 132 je původních.^[1] Fauna je zastoupena 254 druhy ptáků, 8 druhy savců, větším počtem druhů plazů a obojživelníků; ostatní druhy představuje především zdejší rozmanitý hmyz.^[1] Nejznámějším zdejším endemitem je kůň Mijako.^[2]^[3] Ostrovy Irabu a Šimodži jsou včetně okolního moře od r. 1995 chráněným územím (Irabu Prefectural Natural Park) o rozloze 23 km².

Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 23,0 °C; nejnižší teploty nastávají v lednu a únoru (10 °C až 15 °C), nejvyšší jsou mezi červencem a zářím (30 °C). Roční úhrn srážek je okolo 2 300 mm s maximem v období dešťů na přelomu května a června; průměrná vlhkost vzduchu je 80 %.^[1]

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:

Správní celek	Ostrov	japonsky	Plocha,	Nejvyšší bod	Zeměpisné souřadnice
město Mijakodžima	Mijakodžima	宮古島	159,25	115	24°46′27″ s. š., 125°19′36″ v. d.
	Ikemadžima	池間島	2,83	28	24°55′56″ s. š., 125°14′31″ v. d.
	Kurimadžima	来間島	2,84	47	24°43′33″ s. š., 125°15′6″ v. d.
	Irabudžima	伊良部島	29,08	89	24°50′20″ s. š., 125°9′25″ v. d.
	Šimodžišima	小浜島	9,54	22	24°48′58″ s. š., 125°9′15″ v. d.
	Ógamidžima	大神島	0,24	75	24°55′1″ s. š., 125°18′29″ v. d.
obec Taramadžima	Taramadžima	多良間島	19,75	33	24°39′28″ s. š., 124°42′1″ v. d.
obec Taramadžima	Minnadžima	水納島	2,15	13	24°45′17″ s. š., 124°41′42″ v. d.

Obyvatelstvo

Převážná část obyvatel (téměř 56 000) žije na ostrově Mijakodžima. Většina obyvatel mluví mijakštinou (宮古語 ), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Hospodářství

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, ve kterém od počátku 20. století nabylo významu pěstování cukrové třtiny.^[4] Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky.

Ostrovy jsou propojeny trajekty. Hlavní ostrov Mijakodžima je spojen mosty s ostrovem Ikemadžimou (dl. 1 592 m) a Kurimadžimou. Na Mijakodžimě, Šimodžišimě a Taramadžimě jsou letiště místního významu.

Historie

Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA.^[5] Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.^[6]

Zajímavosti

Ostrovy jsou zajímavé svým folklórem,^[4] ze kterého jsou pozoruhodné slavnosti a slavnostní oblečení.^[7] Nachází se zde botanická zahrada^[8] a každoročně je zde pořádán významný závod v triatlonu.^[9]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d WISNIEWSKI, Mark. The Nature of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky)
↑ EDITORIAL COMMITTEE OFFICE OF THE JAPANESE COUNTRY REPORT. Country Report (For FAO State of the World’s Animal Genetic Resources Process) . National Institute of Agrobiological Sciences . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. (anglicky)
↑ SAYFI, Philip. Japanese horse breeds . LinguaLift, 2010-08-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-15. (anglicky)
↑ ^a ^b WISNIEWSKI, Mark. The Folklore of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky)
↑ LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia . Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 . Dostupné online. (anglicky)
↑ Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands . Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 . Dostupné online. (anglicky)
↑ Miyako Jofu . Tokio: Japan National Turism Organization cit. 2012-11-11. Dostupné online. (anglicky)
↑ LE BERRE, Sophie. Jardin de plantes tropicales de la ville de Miyakojima online. 2011 cit. 2012-11-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (francouzsky)
↑ Strongman - All Japan Triathlon Miyako-jima online. Miyakojima City: Strongman Triathlon Committee cit. 2012-11-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-23. (anglicky)

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mijako na Wikimedia Commons
(japonsky) Oficiální stránky obce Mijakodžima
(anglicky) Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Miyako-shotō
(anglicky) Vyhledávání na portálu Okinawa Story
(anglicky) Ostrovy Mijako na stránkách Japonské národní turistické organizace

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Mijako
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[MarkN-1] WISNIEWSKI, Mark. The Nature of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky)

[2] EDITORIAL COMMITTEE OFFICE OF THE JAPANESE COUNTRY REPORT. Country Report (For FAO State of the World’s Animal Genetic Resources Process) . National Institute of Agrobiological Sciences . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. (anglicky)

[3] SAYFI, Philip. Japanese horse breeds . LinguaLift, 2010-08-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-15. (anglicky)

[MarkF-4] WISNIEWSKI, Mark. The Folklore of the Miyako Islands . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (anglicky)

[Lee-5] LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia . Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 . Dostupné online. (anglicky)

[6] Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands . Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 . Dostupné online. (anglicky)

[7] Miyako Jofu . Tokio: Japan National Turism Organization cit. 2012-11-11. Dostupné online. (anglicky)

[8] LE BERRE, Sophie. Jardin de plantes tropicales de la ville de Miyakojima online. 2011 cit. 2012-11-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (francouzsky)

[9] Strongman - All Japan Triathlon Miyako-jima online. Miyakojima City: Strongman Triathlon Committee cit. 2012-11-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-23. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Prefektura Okinawa – 沖縄県 (Okinawa-ken)

Města (市, ši)	Ginowan (宜野湾) • Išigaki (石垣) • Itoman (糸満) • Mijakodžima (宮古島) • Nago (名護) • Naha (那覇 hlavní město prefektury) • Nandžó (南城) • Okinawa (沖縄) • Tomigusuku (豊見城) • Urasoe (浦添) • Uruma (うるま)

Okresy (郡, -gun):	městečka (町, -čó): • (村, -son):

Kunigami (国頭)	Motobu-čó (本部町) • Kin-čó (金武町) • Kunigami-son (国頭村) • Ógimi-son (大宜味村) • Higaši-son (東村) • Kunigami-son (今帰仁村) • Onna-son (恩納村) • Ginoza-son (宜野座村) • Ie-son (伊江村)

Nakagami (中頭)	Kadena-čó (嘉手納町) • Čatan-čó (上北谷町) • Mijaki-čó (西原町) • Jomitan-son (読谷村) • Kitanakagusuku-son (北中城村) • Nakagusuku-son (中城村)

Šimadžiri (島尻)	Jonabaru-čó (与那原町) • Haebaru-čó (南風原町) • Kumedžima-čó (久米島町) • Jaese-čó (八重瀬町) • Tokašiki-son (渡嘉敷村) • Zamami-son (座間味村) • Aguni-son (粟国村) • Tonaki-son (渡名喜村) • Minamidaitó-son (南大東村) • Kitadaitó-son (北大東村) • Iheja-son (伊平屋村) • Izena-son (伊是名村)

Mijako (宮古)	Tarama-son (多良間村)

Jaejama (八重山)	Taketomi-čó (竹富町) • Široiši-čó (与那国町)

Jiné	souostroví/ostrovy: