Jeho Eminence Michal Bedřich z Althanu
Církev	římskokatolická
Diecéze	Vác
Zvolení	26. června 1718
Titulární kostel	Bazilika svaté Sabiny na Aventinu
Svěcení
Biskupské svěcení	25. července 1718
Kardinálská kreace	29. listopadu 1719 kreoval Klement XI.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	probošt staroboleslavské kapituly (1709–1719)
Zúčastnil se	konkláve 1721 konkláve 1730
Osobní údaje
Datum narození	20. července 1682
Místo narození	Kladsko,
Datum úmrtí	20. června 1734 (ve věku 51 let)
Místo úmrtí	Vác
Místo pohřbení	Katedrála, Vác
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Bedřich z Althanu (20. července 1682, Kladsko – 20. června 1734, Vác) byl církevní hodnostář a diplomat původem z českých zemí ze šlechtického rodu Althanů. V letech 1718–1734 byl biskupem ve Váci, v roce 1719 dosáhl hodnosti kardinála. V období 1722–1728 byl rakouským místokrálem v Neapoli.

Životopis

Narodil se v Kladsku jako nejmladší syn císařského diplomata a zemského hejtmana v Kladsku Michaela Václava z Althannu (1630–1686) a jeho manželky Anny Marie Alžběty Aspremont-Lynden (1646–1723). Studium zahájil na jezuitské koleji v Kladsku, později získal doktorát teologie na Karlově univerzitě v Praze. Již v raném mládí obdržel řadu čestných církevních prebend, byl kanovníkem v Praze, Vratislavi a Olomouci. V roce 1718 se stal biskupem ve Vácu, od roku 1719 byl kardinálem a v roce 1720 byl jmenován císařským tajným radou. V letech 1720–1722 zastával funkci císařského vyslance u Svatého stolce a jako diplomat se výrazně uplatnil při volbě papeže v roce 1721, později se jako kardinál zúčastnil v roce 1730 volby papeže Klementa XII. Vrcholem jeho kariéry byla funkce místokrále v Neapoli, kterou zastával v letech 1722–1728.

V r. 1729 nechal v Římě na památku kanonizace Jana Nepomuckého umístit na začátku Milvijského mostu mramorovou sochu světce v nadživotní velikosti.^[1]

Díky svým starším sestrám byl švagrem vysoce postavených dvořanů z české šlechty, Maxmiliána Quidobalda z Martinic a Ferdinanda z Lobkovic, po matce byl synovcem císařského polního maršála Ferdinanda Goberta Aspremont-Lyndena.

Související články

• Seznam kardinálů zemřelých v 18. století

Odkazy

Reference

Literatura

• KUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
• VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; 963 s. ISBN 978-80-200-2364-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons
• Galerie Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons
• kardinál Althan na stránkách Salvadora Mirandy
• Michael Bedřich z Althannu na webu The Cardinals of the Holy Roman Church dostupné online
• Rodokmen Althannů dostupné online

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Sigismund von Kollonitz

biskup vacovský 1718–1734

Nástupce: Michal Karel z Althanu

Předchůdce: Marco Antonio Borghese

Místokrál neapolský 1722–1728

Nástupce: Joaquín Fernández de Portocarrero