Medvědovití
Zástupci: zleva od shora ve směru hodinových ručiček; medvěd baribal, medvěd hnědý, panda velká, medvěd ušatý, medvěd pyskatý, medvěd brýlatý, medvěd malajský, medvěd lední
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Podřád	psotvární (Caniformia)
Čeleď	medvědovití (Ursidae) G. Fischer de Waldheim, 1817
rody
podčeleď: Ailuropodinae Ailuropoda podčeleď: Tremarctinae Arctodus Tremarctos podčeleď: Ursinae Helarctos Melursus Ursus
Sesterská skupina
ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.

Popis

Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.

Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.

Na svoji velikost jsou medvědi relativně mrštnými a obratnými tvory. Velkou část jejich domnělé tloušťky způsobují tukové zásoby, chránící před chladem a poskytující energetické zásoby. U medvěda ledního se jedná až o 10 cm silnou vrstvu.^[1]

Potrava

Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

• Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
  • Rod Ailuropoda
    • panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
• Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
  • †Arctodus
    • medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
    • Arctodus pristinus – vyhynulý
  • †Arctotherium
    • Arctotherium brasilense – vyhynulý
    • Arctotherium latidens – vyhynulý
  • Tremarctos
    • medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
• Podčeleď: medvědi (Ursinae)
  • Helarctos
    • medvěd malajský (Helarctos malayanus)
  • Melursus
    • medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
  • Ursus
    • medvěd baribal (Ursus americanus)
    • medvěd hnědý (Ursus arctos)
    • medvěd lední (Ursus maritimus)
    • medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
    • Ursus deningeri – vyhynulý
    • Ursus etruscus – vyhynulý
    • Ursus minimus – vyhynulý
    • medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý

Odkazy

Reference

Literatura

• ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
• ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. Lynx: mammaliologické zprávy: nová série. 2004, sv. 35, s. 19–26. ISSN 0024-7774.
• GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
• HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
• KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl . 2002, č. 10 . ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148 Archivováno 3. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.
• PASTOUREAU, Michel. Medvěd - dějiny padlého krále. Praha: Argo, 2011. 319 s. ISBN 978-80-257-0495-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu medvědovití na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo medvěd ve Wikislovníku
• Taxon Ursus ve Wikidruzích
• Téma Medvěd ve Wikicitátech
• Slovenský projekt na záchranu medvědů