Marie Burešová
Narození	1. listopadu 1907 Praha
Úmrtí	14. dubna 1972 (ve věku 64 let) Praha
Alma mater	Pražská konzervatoř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Burešová (1. listopadu 1907, Praha – 14. dubna 1972, Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.

Divadelní začátky, studium

S divadlem se seznámila jako ochotnice v roce 1924 v Ústí nad Labem. Později studovala na dramatickém oddělení Konzervatoře v Praze (absolutorium 1929, k jejím spolužákům patřili např. Jan Pivec, Vlasta Fabianová, Marie Glázrová, Josef Gruss a Miloš Nedbal)^[1] a v roce 1930 ji přijal Karel Hugo Hilar do sboru elévů Národního divadla v Praze, kde vystupovala v menších rolích až do roku 1934.^[2]

Divadelní angažmá

V roce 1934 se stala členkou divadla D 34 E. F. Buriana, kde získala řadu významných rolí a vystupovala také ve voicebandu.^[3] Po zatčení E. F. Buriana a ukončení činnosti divadla v březnu roku 1941 převzala většinu souboru D 41 (Vladimír Šmeral, Emil Bolek, Marie Burešová, Jiřina Stránská, Bohuslav Machník, Lola Skrbková a další)^[4] Městská divadla pražská/Divadlo na Vinohradech a soubor dále vystupoval na scéně Divadla Na Poříčí. Zde hrála M. Burešová až do konce války, resp. do 1. září 1944, kdy byla divadla nacisty uzavřena. V roce 1940 krátce hostovala v Honzlově Divadélku pro 99^[5][6] a také v Horáckém divadle, v tehdejší době přechodně působícím v Třebíči.^[7]

V sezóně 1945/1946 znovu krátce spolupracovala s E. F. Burianem jako členka souboru jeho D 46. Na konci sezóny však spolu s dalšími osmnácti členy (mj. Skrbková, Machník, Bolek aj.) z divadla odešla.^[8]

V letech 1946 až 1967 byla členkou souboru činohry Národního divadla v Praze (později zde hostovala až do své smrti), kde vytvořila za dobu působení více než 100 rolí.^[9]

Další činnost

Od roku 1938 vystupovala ve filmu a později i v televizi.

Pro svůj hlasový projev se věnovala rovněž recitaci a spolupracovala s rozhlasem. V roce 1938 doprovodila film Jiřího Weisse Naše země recitací veršů společně s Ladislavem Boháčem a Karlem Beníškem. Spolu s Karlem Högerem vystupovala v roce 1944 v pásmu recitací Stará milostná poezie v Ústřední knihovně v Praze.^[10] S Vladimírem Šmeralem uváděla ve Smetanově síni Obecního domu v roce 1944 matiné s názvem Profily. Její recitace je zachycena i na gramofonových deskách (např. Marie Pujmanová: Milióny holubiček nebo dvě scény s V. Šmeralem z Nezvalovy Manon Lescaut).

Ve druhé polovině okupace působila jako pedagog na dramatickém oddělení pražské Státní konzervatoře hudby. Jejími kolegy zde byli díky řediteli oddělení M. Hallerovi i další nově přijatí učitelé střední generace, např. Jiří Frejka, František Salzer, Miloš Nedbal, Jiří Plachý, Joe Jenčík, František Tröster a další.^[11] Dne 25. února 1948 podepsala výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat.^[12]

Jako mladá (19 let) se v roce 1926 v Praze na Žižkové, provdala, za obchodníka Antonína Musila (1898), ale s ukončením studia na Konzervatoři (1929), skončilo i její manželství.

Citát

Ocenění

• 1958 titul zasloužilá umělkyně
• 1968 Řád práce
• 1968 ocenění Zasloužilá členka ND

Divadelní role, výběr

• 1932 Alois Jirásek: Jan Žižka, Pachole královo, Národní divadlo, režie Vojta Novák
• 1933 Alois Jirásek: Jan Hus, Druhé děvče, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
• 1934 W. Shakespeare, E. F. Burian: Kupec benátský, role ?, D 35, režie E. F. Burian (první vystoupení M. Burešové v Déčku ^[14])
• 1934 Bertolt Brecht, E. F. Burian : Žebrácká opera, Polly, D 35, režie E. F. Burian
• 1935 Friedrich Wolf: John D dobývá svět, Prostitutka, D 35, režie E. F. Burian
• 1935 K.H. Mácha: Máj, Vězeňkyně, D 35, režie E. F. Burian
• 1937 A. S. Puškin, E. F. Burian : Evžen Oněgin, Taťána, D 37, režie E. F. Burian
• 1938 J. W. Goethe, E. F. Burian : Utrpení mladého Werthera, Lota, D 38, režie E. F. Burian
• 1940 Viktor Dyk: Krysař, Agnes, D 40, režie E. F. Burian
• 1940 Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Manon, D 40, režie E. F. Burian (v roli rytíře Des Grieux vystoupil Vladimír Šmeral, hra měla 128 repríz a v Praze ji zhlédlo na 100.000 diváků ^[15])
• 1941 Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr, Lorča, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
• 1942 Friedrich Schiller: Messinská nevěsta, Beatrice, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
• 1944 Franz Grillparzer: Moře a láska, Hero, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
• 1946 William Shakespeare, E. F. Burian: Romeo a Julie aneb Sen jednoho vězně, Julie, D 46, režie E. F. Burian
• 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Apatura Clythia, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
• 1948 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Roxana, Národní divadlo, režie František Salzer
• 1948 David Berg: Matka Riva, Paní Branchová, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1949 Maxim Gorkij: Maloměšťáci, Jelena Nikolajevna Krivcová, Tylovo divadlo, režie Jindřich Honzl
• 1951 N. V. Gogol: Ženitba, Agata Tichonovna, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1952 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec, Barbora Jahelková, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha (205 repríz, na repertoáru až do roku 1960)
• 1957 Marin Držič: Dundo Maroje, Laura, Tylovo divadlo, režie Bojan Stupica
• 1958 Zdeněk Fibich, Jaroslav Vrchlický: Smír Tantalův, Axiocha, Smetanovo divadlo, režie Ladislav Boháč
• 1960 Molière: Zdravý nemocný, Belina, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
• 1964 Alois Jirásek: Lucerna, Mlynářova bába, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
• 1965 Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Sochařova žena, Národní divadlo, režie Vítězslav Vejražka
• 1966 Jean Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot, Gabriela, Bláznivá ze Saint-Sulpice, Tylovo divadlo, režie Rudolf Hrušínský
• 1967 Ludvík Aškenazy: Rasputin, Praskovja, Národní divadlo, režie Evžen Sokolovský
• 1971 Miloslav Stehlík, M. A. Šolochov: Rozrušená země, Matka Lukiče, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský

Filmografie, výběr

• 1938 Pod jednou střechou, režie M. J. Krňanský
• 1938 Škola základ života, role: profesorka Božena Lachoutová, režie Martin Frič
• 1939 Muž z neznáma, děvče z přístavu, režie Martin Frič
• 1941 Pražský flamendr, baronesa Kajetána, režie Karel Špelina
• 1943 Experiment, recitátorka, režie Martin Frič
• 1948 Dvaasedmdesátka, dvojrole – Julča Ramešová a herečka Burešová), režie Jiří Slavíček
• 1959 Křižovatky, matka, režie Pavel Blumenfeld
• 1961 Magdalena Dobromila Rettigová, režie František Filip
• 1962 Zdravý nemocný, Belina, režie Jaromír Pleskot (záznam divadelního představení)
• 1970 Případ Mauritius, režie Jaroslav Balík
• 1971 Hříchy mládí, režie Jaromír Borek

Odkazy

Reference

Literatura

• Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 13
• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 135, 139, 153, 164
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 193, 222
• Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 131, 186, 244, 256, 264, foto 496
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 325–6
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 79, 321 (foto), 351, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 205, 212, 239, 258, 269, 274
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 41–3, 194, 364, 408
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 16, 42, 76, 206, 307, 341, 345, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 50, 55, 57, 59, 172, 325.
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 182 (foto), 216–7, 220, 303–4, 322 (foto), 369, ISBN 80-207-0419-1
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 133–134.
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 371–2, ISBN 80-204-0493-7
• Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 143, 163, 166, 222, 296, 303, 307–8, 379 (foto), 403 (foto), 410
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 285 (foto), 286, 297 (foto), 449 (foto), 450, 451 (foto), 455–6, 458, 479, 525, 623–4, 653–4, 663–4
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 52–3
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 157, 159, 179
• Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 214, 234, 253, 280, 287, 289
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 65, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 159. 
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str.  140, 298, 299, 384, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy

• Marie Burešová v databázi Archivu Národního divadla
• Marie Burešová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Marie Burešová ve Filmové databázi
• Marie Burešová na Kinoboxu
• Marie Burešová v Internet Movie Database (anglicky)
• Marie Burešová na Dabingforum.cz