Mír z Cambrai
Dámský mír (paix des Dames, paz de las Damas)
Téma	bilaterální mírová dohoda
Data
Podepsáno	5. srpna 1529
Místo podepsání	Cambrai
Strany
Signatáři	Luisa Savojská jménem svého syna, francouzského krále Františka I. a Markéta Habsburská jménem svého synovce, španělského krále a římského císaře Karla V.
Podepsané země	Španělské impérium Španělské impérium, Francouzské království Francouzské království
Obsah
Cíl	ukončení francouzsko-španělsko-říšské války

Mír z Cambrai, zvaný také dámský mír (francouzsky paix des Dames, španělsky paz de las Damas), byla smlouva uzavřená mezi Španělskem a Francií dne 5. srpna 1529 ve městě Cambrai (dnes na severu Francie, až do roku 1677 však ležícím na území Svaté říše římské), kterou byla ukončena francouzská vůdčí účast v Cognacké lize a tím i druhá francouzsko-španělsko-říšská válka. Smlouvu uzavřely Luisa Savojská jménem svého syna, francouzského krále Františka I. a Markéta Habsburská jménem svého synovce, španělského krále a římského císaře Karla V. Od angažovanosti obou dam je odvozen druhý název dohody.

Důvod smlouvy

Tato smlouva byla pokusem u ukončení vleklého konfliktu mezi oběma monarchy, v němž kromě mocenských kalkulací – např. francouzský strach z „habsburských kleští“, tj. obklíčení Francie Říší a Španělskem pod vládou jednoho rodu – velkou roli hrály čistě prestižní důvody a jejich vzájemná osobní animozita.

Podle podmínek mírové smlouvy se Karel V. vzdal svých nároků (po své babičce z otcovy strany, Marii Burgundské) na Burgundské vévodství a další území, František I. se naopak vzdal své lenní svrchovanosti nad územími Flander a Artois, jakož i svých ambicí v Itálii. Jednou z klauzulí této smlouvy bylo, že král František, v té době již vdovec (jeho první žena Klaudie Francouzská zemřela roku 1524), se ožení s arcivévodkyní Eleonorou, portugalskou královnou vdovou, císařovou sestrou. Dohodnuto bylo rovněž propuštění dětí francouzského krále, princů Karla a Jindřicha (pozdějšího Jindřicha II.), kteří byli v Madridu jako rukojmí dodržení předcházejícího madridského míru (1526), a to výměnou za dva miliony escudů. Podle smlouvy měl František též převzít Karlovy dluhy u anglického dvora, kde mj. už více než čtvrtstoletí stále nebylo ze strany španělské koruny vyplaceno věno Karlovy tety Kateřiny Aragonské.

Ačkoliv větší část podmínek míru byla splněna (např. Františkova svatba s Eleonorou či návrat francouzských princů k otci), trvalé příměří se nepodařilo nastolit. Když o šest let později vymřel v severoitalském Milánsku tamní vládnoucí rod Sforzů, francouzský král opět ucítil příležitost, vpadl do severní Itálie a zahájil tím již třetí italskou válku (1536–38) s císařem.

Literatura

• SEIBT, Ferdinand. Karel V.: císař a reformace. Praha: Ikar, 1999. ISBN 80-7202-403-5. S. 81, 102–103. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mír z Cambrai na Wikimedia Commons