Litoměřice
Poloha
Adresa	Dómský pahorek, Litoměřice, Česko Česko
Nadmořská výška	170 m
Souřadnice	50°31′56,79″ s. š., 14°7′40,6″ v. d.
Litoměřice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litoměřice jsou raně středověké hradiště, které stávalo na Dómském pahorku v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Založeno bylo nejspíše v polovině desátého století a v průběhu následujících dvou set let patřilo k nejvýznamnějším centrům hradské soustavy. V jedenáctém století se součástí hradiště stala kapitula u svatého Štěpána.

Historie

Plošina na Dómském pahorku byla osídlena už v neolitu příslušníky kultury s vypíchanou keramikou a později v době římské.^[1] Raně středověké hradiště bylo založeno nejspíše v polovině desátého století a zřejmě už v té době byl jeho součástí kostel svatého Jiří zbořený v roce 1867.^[2] Přibližně v letech 1057–1058 byla část hradiště vyčleněna pro knížetem Spytihněvem II. založenou kapitulu u chrámu svatého Štěpána. Hradiště poté představovalo jedno z nejvýznamnějších center přemyslovského státu a jeho funkce později převzalo vrcholně středověké město Litoměřice.^[1]

Stavební podoba

Hradiště bylo postaveno na ploché ostrožně, podél jejíž jižní strany protéká řeka Labe a jejíž severovýchodní strana klesá do údolí Pokratického potoka.^[1] Hradby chránily plochu o velikosti pět až sedm hektarů, ale během četných stavebních úprav zcela zanikly. Jejich pozůstatky jsou patrné ještě na plánu města z roku 1742. Archeologickým výzkumem byl z opevnění odkryt pouze pět metrů hluboký příkop na severní straně hradiště v Dómské ulici.^[2]

Hlavní brána bývala v místech mezi Svatováclavskou ulicí a Mariánským náměstím. V tomto prostoru a na sousedním Václavském náměstí se nacházelo předhradí. V jihozápadní části pahorku, v místech východně od Svatojiřské ulice a jižně od Rybářského náměstí, bývala akropole s kostelem svatého Jiří a příležitostným knížecím sídlem. Pozůstatkem příkopu akropole by mohla být hluboce zapuštěná Horní Rybářská ulice. Ve druhé polovině jedenáctého století byl na jihovýchodní straně vyčleněn okrsek určený pro kapitulu u románské baziliky svatého Štěpána, později přestavěné v gotickém slohu. Na jejím místě byla postavena barokní katedrála.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 118. (česky, německy) 

Související články

• Seznam hradišť v Ústeckém kraji