Ing. Ladislav Novák
portrét z roku 1925
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1920 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1935
Čs. ministr průmyslu, obchodu a živností
Ve funkci: 1921 – 1925
Předchůdce	Rudolf Hotowetz
Nástupce	Jan Dvořáček
Ve funkci: 1928 – 1929
Předchůdce	František Peroutka
Nástupce	Josef Matoušek
Čs. ministr zahr. obchodu
Ve funkci: 1921 – 1922
Předchůdce	Rudolf Hotowetz
Stranická příslušnost
Členství	Č. státopráv. demokracie Čs. národní demokracie
Narození	5. dubna 1872 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. srpna 1946 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Národnost	česká
Rodiče	Josef Vincenc Novák
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Profese	průmyslník, politik, spisovatel
Ocenění	velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Commons	Ladislav Novák (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Novák (5. dubna 1872 Praha^[2][3] – 29. srpna 1946 Praha) byl československý průmyslník, politik a spisovatel.

Biografie

Ladislav Novák byl synem význačného mecenáše a průmyslníka Josefa Vincence Nováka a Vilémíny Kaplanové. Měl tři sourozence Václava, Josefa (1875–1941) a Vilemínu Funkovou (1882–1957).

Vystudoval střední školu a vysokou školu technickou v Praze. V roce 1899 se oženil^[4] s dcerou rytíře Bedřicha Klenky Olgou (1875–1836), se kterou měl dvě děti: Karlu Čulíkovou (1900) a Ladislava (1901). Po svatbě pobýval delší dobu v zahraničí. Po návratu se stal ředitelem továrny Novák a Jahn v Praze. Podílel se na organizování a koncentraci strojírenského průmyslu.^[3]

V roce 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Nastoupil sem na 109. schůzi v lednu 1920.^[5] Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně v prosinci roku 1920 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Sís.^[6][7] Poslanecké křeslo obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925^[8] i parlamentních volbách v roce 1929.^[9][10]

Ve straně se profiloval jako odborník na hospodářské otázky.^[11] Podle údajů k roku 1929 byl profesí ministrem obchodu, bytem v Praze.^[12]

Vládní posty držel po dlouhou dobu. Ve vládě Edvarda Beneše a první vládě Antonína Švehly zastával v letech 1921–1925 post ministra průmyslu, obchodu a živností. V druhé vládě Antonína Švehly nebyl přítomen, ale pak od roku 1928 zaujal stejný resort v třetí vládě Antonína Švehly. Setrval na něm do roku 1929 i v první vládě Františka Udržala. Ve vládě Edvarda Beneše v letech 1921–1922 kromě toho zastával funkci ministra zahraničního obchodu. Tento rezort byl poté zcela zrušen. Ve straně patřil Ladislav Novák k pragmatickému, průmyslovému křídlu. V roce 1929 vyvinul tlak na předsedu Karla Kramáře a docílil tak zastavení protibenešovské kampaně.^[13]

Ladislav Novák je také znám jako autor řady libret k operám a baletům.^[14] Napsal také řadu vzpomínkových knih, např. Opera a balet staré gardy Národního divadla, Oskar Nedbal v mých vzpomínkách, O těch, kteří odešli, Stará garda Národního divadla, Dva čeští muzikanti (o K. Weisovi a K. Kovařovicovi) a Rodina vynálezců (o Josefu, Františku a Romualdu Božkovi).^[15]

Dílo

Drama

• Nad hrobem: drama o jednom jednání – Praha: vlastním nákladem, 1897
• Žárlivci: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1906
• Duellanti: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1913
• Detektiv: veselohra o 1 dějství – dle Winterfeldovy humoresky. Praha: Máj, 1914
• V ohni: veselohra o 1 jednání – Praha: Máj, 1916
• Matěj Kopecký : hra ze života českého loutkáře – Praha: Máj, 1919 ^[16]
• V záři minulosti: výpravná hra o 4 dějstvích – hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj, 1919
• Lešetínský kovář: lidová opera o 3 dějstvích – podle Svatopluka Čecha; hudba Karel Weis. Praha: František Topič, 1920
• Bodrý venkovan : veselohra o jednom dějství – podle H. de Noussana. Praha: Máj, 1920 ^[17]
• Akrobat: opereta o 1 dějství: klavírní výtah s textem – Anatol Provazník. Praha: Mojmír Urbánek, 1920?
• Příboj lásky: hudební burleska o 3 dějstvích podle americké humoresky hudbu složil Jára Beneš. Praha: Máj, 1921
• Pražská příhoda: hra o 4 dějstvích – Praha: Máj, 1922
• Sedlák Jakub: komická opera o 2 dějstvích – podle Lope de Vegy; hudbu složil Oskar Nedbal. Praha: Máj, 1922
• Venuše na cestách: fantastická utopie o 3 dějstvích hudbu složil A. Provazník. Praha: Máj, 1922
• Bengle: veselohra o 3 dějstvích – Praha: Máj, 1925
• Sběratelé obrazů: veselohra o 1 dějství – Praha: Máj, 1925
• Svědomí: drama o třech dějstvích – Praha: Máj, 1927
• Tajemné námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1932
• Habrštokův saxofon: veselohra o třech dějstvích – Praha: Máj, 1934
• Obětovaný: hra o jednom dějství – Praha: Máj, 1935
• Boj s ismy: hra o 3 dějstvích s proměnou – Praha: Máj, 1936
• Zamotané námluvy: veselohra o jednom dějství – Praha: Máj, 1942
• Dornička: opera – hudba Maxmilián Hájek, 1949

Próza

• Pardubák: válečná novela z roku 1866 – Praha: Máj, 1906
• Arcivévodova ložnice a jiné humoresky – ilustroval Robert Schlosser. Praha: Máj, 1927
• Pepa: (Peřeje) – Praha: Máj, 1936
• Stella: román filmové hvězdy a dvě povídky přímořské – Máj: 1936
• Lesní triptych – Praha: Máj, 1940
• Vzácné koření a jiné humoresky – Praha: Pražská akciová tiskárna (PAT), 1941
• Jedináčkové: román z pražského života – Praha: PAT, 1942

Jiné

• Loutkové divadlo – Praha: Máj, 1905
• Proslov, přednesený v pantheonu Musea dne 20. července 1924 – Praha: Masarykova akademie práce, 1924
• Stará garda Národního divadla – Praha: Josef Richard Vilímek, 1937
• Od draka k velkoletadlu – upravil Hugo Steiner. Praha: Karel Synek, 1938
• Opera a balet staré gardy Národního divadla: s dvaapadesáti dokumentárními vyobrazeními – Praha: J. R. Vilímek, 1938
• Dva čeští muzikanti : s jednadvaceti dokumentárními vyobrazeními – Praha: Máj, 1940
• O těch, kteří odešli... – Praha: Máj, 1940 ^[18]
• Oskar Nedbal v mých vzpomínkách – Praha: Máj, 1941 ^{[19] [20]}
• Pásmo vzpomínek – Praha: Máj, 1941 ^[21]
• Rodina vynálezců – Praha: Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, 1941

Hudebniny/balet

• Olim: výpravná baletní pantomima o 4 jednáních a 9 obrazech – napsal Ladislav Novák; hudbou provází Jindřich z Káanů. Praha: Máj,
• Z pohádky do pohádky: taneční báchorka o 4 jednáních a 6 obrazech – O. Nedbal; pro klavír na 2 ruce upravil V. Wolf. Praha: František Augusti Urbánek, 1908
• Paní Moda: baletní pantomima o 13 obrazech s předehrou a dohrou – Anton Rubinstein; choreografie Achille Viscusi. Praha: Máj, 1910
• Princezna Hyacinta: groteskní pantomima o 3 dějstvích: klavírní výtah – O. Nedbal. Praha: M. Urbánek, 1911
• Andersen: taneční pohádka o 9 obrazech – napsali Ladislav Novák a Jaroslav Kvapil; hudbu složil O. Nedbal. Praha: v. n., 1914
• Zlatý závoj: pantomimická pohádka o předehře a 3 dějstvích s 9 obrazy – hudbu složil J. Beneš, uspořádal baletní mistr Augustin Berger. Praha: Emanuel Starý, 1921
• Milování : píseň s průvodem klavíru – Antonín Srba. Kutná Hora: Česká hudba, 1928
• Ballet Fantasie : na motivy baletní pantomimy "Babička pokračuje": (Z pohádky do pohádky, II. díl.) – J. Beneš. Praha: M. Urbánek, 1929?
• Slavnostní pochod presidenta Dr. Edvarda Beneše – Josef Řehoř. Praha: M. Urbánek, 1936

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• Ladislav Novák: (1872–1946): soupis osobního fondu – zpracoval Karol Bílek. Praha: Památník národního písemnictví, 1995
• Dramatik a beletrista Inž. Ladislav Novák 1872–1946, k 50. výročí smrti – Jaroslav Sojka, 1996
• FRONKOVÁ, Marie. Literární inspirace Oskara Nedbala. In: PEŘINOVÁ, L. Oskar Nedbal a Tábor. Tábor: ZUŠ O. Nedbala, 2010. Dostupné online.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Novák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Novák (politik)
• Ladislav Novák v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Novák Ladislav 1872
• Ladislav Novák v Národním shromáždění roku 1930