A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jindřich Kàan z Albestů | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 29. května 1852 Ternopil Rakouské císařství |
Úmrtí | 7. března 1926 (ve věku 73 let) Roudná Československo |
Žánry | klasická hudba a balet |
Povolání | klavírista, hudební skladatel, pedagog, učitel a dirigent |
Nástroje | klavír |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Kàan z Albestů (29. května 1852 Tarnopol, dnes Ternopil, Ukrajina – 7. března 1926 Roudná), uváděný též s počeštěným příjmením Káan, případně jako Jindřich z Káanů, Henri de Kàan nebo Heinrich von Kàan, byl český klavírní virtuos, hudební skladatel a pedagog. Byl žákem Josefa Proksche a Viléma Blodka. V letech 1889–1918 vyučoval klavírní hru na pražské konzervatoři, od roku 1907 tam zastával funkci ředitele; zasloužil se o zlepšení její umělecké úrovně i materiálního zajištění. Vytvořil koncertní transkripce českých skladeb (zejména Bedřicha Smetany), složil balety Bajaja a Olim.
Život
Byl synem maďarského šlechtice, rytmistra[1] v rakouské armádě. Když bylo Jindřichovi osm let, přestěhovala se rodina do Čech.[2] O svém původu později uváděl, že je „Maďar předky, Polák rodištěm, Němec vychováním a Čech smýšlením a hudbou“.[3]
Vedle studia na gymnáziu navštěvoval hudební kurzy nejprve v Prokšově škole, později u Viléma Blodka na pražské konzervatoři. Roku 1873 vstoupil na varhanickou školu, řízenou F. Z. Skuherským. Pod jeho vedením získal teoretické i praktické znalosti a začal komponovat.[2]
V letech 1874 a 1875 poprvé vystoupil na veřejnosti — nejprve na benefiční akci na podporu chudých právníků, o rok později uspořádal samostatný koncert. Na obou zazněly některé jeho skladby.[2] Stal se známým výkonným umělcem, jeho další kariéru v tomto směru ale ukončila nezvladatelná tréma.[4]
Následujících osm let byl soukromým vychovatelem synů hraběte Fürstenberga na zámku v Lánech.[5] Svými klavírními vystoupeními, z nichž některým naslouchal i korunní princ Rudolf, si získal znamenitou pověst ve šlechtických kruzích.[2]
Roku 1884 se vrátil do Prahy a uspořádal koncert v Měšťanské besedě. Byl oceňovaný jako virtuos s velkou technickou zručností i hudební inteligencí.[2] V roce 1889 se stal profesorem vyšší hry klavírní na pražské konzervatoři,[6] od roku 1901 i učitelem komorní hudby. Vychoval řadu osobností, mezi jinými i svého nástupce Karla Hoffmeistera.[4]
Po smrti Karla Knittla se roku 1907 stal ředitelem konzervatoře. Zavedl nový systém praktického vyučování, zajistil zvýšení subvence a tím i učitelských platů. Roku 1909 otevřel mistrovskou školu jako nástavbu běžného středoškolského studia. Omezil počet koncertů a kladl důraz na jejich důkladné nastudování. Byl ale také nucen řešit praktické problémy spojené s vynuceným stěhováním po výpovědi z dosavadních prostor ze strany rakouského ministerstva financí. Svým důrazem na přísnou kázeň, docházku a pečlivé plnění všech povinností ze strany žáků i učitelů si ale kromě nesporných zásluh vytvořil také řadu nepřátel. Z ředitelské funkce odstoupil po zestátnění konzervatoře po roce 1918.[4]
Závěr života strávil v obci Roudná u Soběslavi. Zemřel tam 7. března 1926, pohřben byl v nedaleké obci Janov.[6] V roce 1983 byla urna s jeho ostatky uložena do rodinného hrobu na pražský Hřbitov Malvazinky, hrob č. 238, sekce A II.
Dílo
Během života byl proslulý klavírními transkripcemi českých skladeb, zejména Bedřicha Smetany,[6] kterého tím velmi zpopularizoval, ale také Antonína Dvořáka a Viléma Blodka. Vydal v odborné revizi Smetanovu klavírní pozůstalost.[4]
Jeho vlastní dílo bylo rozsáhlé, ale většího ocenění se nedočkalo.[4] V Národním divadle i na dalších scénách se během jeho života hrály balety Bajaja a Olim. Skládal i komorní hudbu, písně a melodramy.[6]
Roku 1913 vyšel jeho Postup při vyučování hře klavíru s dodatkem prof. Karla Hoffmeistera.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Rytmistr byl důstojník jezdectva, v hodnosti odpovídající setníku nebo poručíku v jiných typech vojska. Viz např. FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Rytmistr. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 22. S. 538.
- ↑ a b c d e Jindřich Kàan z Albéstů. Světozor. 1885-07-31, roč. 19, čís. 33, s. 526. Dostupné online .
- ↑ Jindřich Kàan z Albestu. Humoristické listy. 1889-01-25, roč. 31, čís. 4, s. 26. Dostupné online .
- ↑ a b c d e HEJLOVÁ, Michaela. 200 let pražské konzervatoře. Hudební rozhledy. Roč. 2010, čís. 6. Dostupné online .[nedostupný zdroj
- ↑ Skladatel Jindřich Kàan zemřel. Národní politika. 1926-03-09, roč. 44, čís. 68, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b c d Jindřich Kàan. Národní listy. 1926-03-08, roč. 66, čís. 67, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
Literatura
- Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 178–181
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Káan z Albestů na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Kàan z Albestů
- Autor Jindřich Kàan ve Wikizdrojích
- Volně přístupné partitury děl od Jindřich Kàan v projektu IMSLP
Ředitel Pražské konzervatoře | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karel Knittl |
1907–1918 Jindřich Kàan z Albestů |
Nástupce: Vítězslav Novák |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk