A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kozel | |
---|---|
Jihozápadní průčelí | |
Základní informace | |
Sloh | klasicistní |
Architekti | Václav Haberditz, Ignác Jan Nepomuk Palliardi |
Výstavba | 1784–1789 |
Stavebník | Jan Vojtěch Černín z Chudenic |
Další majitelé | Valdštejnové |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, Česko |
Souřadnice | 49°40′13,98″ s. š., 13°31′47,35″ v. d. |
Kozel | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 30548/4-489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kozel je klasicistní lovecký zámek v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-město. Leží asi 15 km jihovýchodně od města Plzeň a dva kilometry od obce Šťáhlavy. Je ve vlastnictví státu, správu zajišťuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka a od 1. ledna 2002 jako národní kulturní památka ČR.[1]
Historie zámku
Zámek byl postaven jako letní a lovecké sídlo hraběte Jana Vojtěcha Černína z Chudenic. Ten působil jako nejvyšší lovčí království českého na dvoře císaře Josefa II. Stavba zámku proběhla v letech 1784–1789 pod vedením architekta Václava Haberditze. Výsledkem byla přízemní obdélníková budova s vnitřním nádvořím.[2] V devadesátých letech 18. století přibyly do areálu čtyři další objekty, a to jízdárna, kaple, lokajna a konírna realizované architektem Ignácem Palliardim.[2] Autorem sochařské výzdoby je Ignác Platzer mladší (1757–1826). Jeho dílem je oltář v zámecké kapli a plastika skoleného jelena na terase.[2]
Hrabě Jan Vojtěch Černín († 1816) byl za svůj život dvakrát ženat.[3] Poprvé s Marií Josefou z rodu Thun-Hohensteinů a podruhé s Eleanorou z Hackelbergu.[4] Ani jedna z manželek mu však nedala mužského dědice, a tak tato větev Černínů vymřela po meči. Před smrtí hrabě odkázal svá panství prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi. Jeho rod hospodařil na Kozlu až do roku 1945.[2] Poté byl zámek zestátněn.[5]
Stavební podoba
Zámek je klasicistní čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní jihozápadní křídlo je zvýšeno o mansardovou nástavbu. Fasády jsou členěné plochými pilastry a obdélníkovými okny ve vpadlých polích. Palliardiho stavby stojí před severovýchodním průčelím a tvoří je dvě protilehlé dvojice jednopatrových obdélných budov s mansardovými střechami.[6] Podél nádvoří, v jehož středu se nachází malý bazén, vede kamenný ochoz se vchody do jednotlivých místností. Pokoje určené pro hosty jsou rozdělené přepážkou na část pro šlechtu a komoru určenou pro jeho služebnictvo.[2]
Interiér zámku
Zámek je vybaven převážně rokokovým a klasicistním nábytkem z konce 18. století. Místnosti bývaly vytápěné klasicistními keramickými kamny zdobenými rostlinnými motivy. Služebnictvo v nich topilo z nádvoří, aby svou činností šlechtu nerušilo. V křídle původně používaném jako stáj pro koně bylo za Valdštejnů zřízeno malé divadlo.[3] Výmalby místností jsou prací Antonína Tuvory,[2] který postupoval technikou al secco.[7] Součástí sbírek na zámku je rozsáhlá a cenná knihovna Jana Vojtěcha Černína, rozšířená po roce 1945 o knihovnu rodu Stadionů s tisky z let 1517–1840.[2]
Jízdárna
Budova jízdárny po rekonstrukci v šedesátých letech 20. století slouží jako výstavní síň či sál pro společenské akce.[2] Trvale je v jízdárně prezentován soubor monumentálních sádrových patinovaných soch Josefa Václava Myslbeka, který je zapůjčen z fondu Národní galerie. Dále si zde můžete prohlédnout díla Jana Štursy (Raněný, 1921), Břetislava Bendy (Eva, 1958) či Bohumila Kafky (Orfeus, 1921).[zdroj? Na zdech jízdárny jsou vystaveny vzácné renesanční tapisérie.[8]
Zámecký park
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 28 479 |
2016 | 26 169 |
2017 | 27 164 |
Zámek je obklopen parkem, jehož podoba je dána především působením Františka Xavera France. Na zámku pracoval za Valdštejnů v 19. století.[2] Park má 40 hektarů a zdobí ho nejrůznější rostliny a stromy. Z nejznámějších například zhruba 150letý liliovník tulipánokvětý.[10]
Galerie
-
Jihozápadní průčelí hlavní zámecké budovy
-
Zámecká kaple svatého Kříže
-
Nádvoří zámku
-
Partie ze zámeckého parku u vyhlídky Švejcary
-
Lopatský rybník v dolní části zámeckého parku
-
Pohled od hlavní zámecké budovy do údolí řeky Úslavy
-
Průhled mezi jízdárnou a kaplí sv. Kříže
-
Vlevo zámek, vpravo budovy lokajny a konírny
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 141998 : Zámek Kozel. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d e f g h i Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kozel – zámek, s. 159–160.
- ↑ a b Historie . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ Czernin z Chudenic – základní údaje . Historická šlechta . Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, David. Tip na výlet: Zámek Kozel ukazuje život šlechty před sto lety. plzen.idnes.cz. 2011-08-11. Dostupné online .
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kozel, s. 125.
- ↑ KVASNICOVÁ, Ivana. Klasicistní lovecký zámek Kozel představuje sídlo šlechty na konci 18. století.. Novinky . 2017-06-27 . Dostupné online.
- ↑ Jízdárna . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ Zámecký park. www.zamek-kozel.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-14.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozel na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk