A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Břetislav Benda | |
---|---|
Narození | 28. března 1897 Líšnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. srpna 1983 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař a učitel |
Děti | Milan Benda |
Ocenění | národní umělec (1973) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Břetislav Benda (28. března 1897 Líšnice[1] u Milevska – 19. srpna 1983 Praha) byl český sochař, který patří mezi významné české sochaře 20. století. Jeho dílo zahrnuje několik set plastik a kreseb. Mnoho sochařských prací zdobí průčelí veřejných budov a městské parky. Byl nazýván sochařem ženského těla.[2]
Život
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí učitele Františka Bendy a jeho ženy Žofie.[2] První tři ročníky měšťanky vychodil v Milevsku, kde na podnět svých učitelů začal rozvíjet svou zálibu v kreslení. Čtvrtý ročník měšťanské školy musel navštěvovat až ve Strakonicích, kde při hodinách nepovinného modelování zcela dozrálo jeho rozhodnutí stát se sochařem.[3] Od roku 1911 do 1915 navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích.[2]
V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl v roce 1917 vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou. Během léčení ve vojenské nemocnici na Strahově docházel do Myslbekova ateliéru.[2][3] V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem S.V.U. Mánes.
V roce 1924 se oženil, s manželkou Bohumilou měli tři děti: Břetislava (Slávu), Alenu a Milana.
Břetislav Benda se brzy po absolvování Akademie stal uznávaným a vyhledávaným sochařem. Deset let pracoval v malém ateliéru v 5. poschodí domu na Starém Městě v Křížovnické ulici.[3] V roce 1932 si postavil dům s velkým ateliérem v Praze na Ořechovce, ve kterém měl místnosti a zařízení potřebné pro svou tvorbu. V roce 1966 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1973 byl jmenován národním umělcem. K osmdesátým narozeninám byla v Letohrádku královny Anny uspořádána retrospektivní výstava Bendových prací, která se stala velkou kulturní událostí roku 1977.[2]
Zemřel roku 1983 v 86 letech a je pohřben na vyšehradském hřbitově.
Dílo
Jeho umělecký projev nejvíce vystihují slova umělce: „Neznám motiv vzácnější, než je lidské tělo, a především ženské.“ Bendovo dílo je pevně novoklasicistní, jako dovršení odkazu Jana Štursy. Avšak i přes důsledné novoklasicistní vyznání se ve 20. letech věnoval sociálnímu uměním pod vlivem Otty Gutfreunda.
Prvním jeho zveřejněným dílem se stal reliéf Panny Marie na kapličce v Líšnici u Milevska. 5. července roku 1931 byla na rodném domku C. A. Straky v Milevsku (dnes čp. 118 v ulici 5. května) odhalena pamětní deska. Dále se věnoval především modelování ženského těla. Ženské postavy se staly hlavním tématem jeho sochařského díla. Kromě bronzových soch tvořil i mnoho soch z mramoru. Jeho díla byla často veřejně vystavena v městských parcích, jako součást staveb a ve veřejně přístupných budovách.
V prvním období své tvorby až do roku 1937 pracoval na řadě zakázek pro výzdobu budov v Praze i jiných obcích (Vltava a Dunaj pro Vojenský zeměpisný ústav v Bubenči, sochy vojáků pro průčelí budovy MNO v Dejvicích, národní banka v Užhorodě), zhotovoval sochy pro pomníky padlým a také portrétoval významné osobnosti nové republiky (T. G. Masaryk, E. Beneš, F. Kordač).
Během nacistické okupace Československa vytvořil soubor alegorických plastik, které vyjadřovaly utrpení českého národa a odhodlání bojovat za svobodu (Lidé bez domova, Spoutaná, Naše země, Odboj, Vítězství Stalingradu). Po válce pak vzniklo několik pomníků připomínajících statečnost lidí v boji proti okupantům (Bernartice, Praha–Pankrác).
V posledním tvůrčím období po roce 1953 se Břetislav Benda vracel ke starším studiím ženských postav, které realizoval v nových variacích (Dívka na pláži, Jitro, Čtenářka, Opuštěná). Věnoval se i portrétní tvorbě (členové rodiny, Karel Holan, Jaroslav Seifert, Marie Podvalová). K závěru svého života často spolupracoval na svých dílech se svým synem Milanem Bendou (1941–2017).[3]
Nejvýznamnější díla
- Božena, 1922, mramor, získal za ni Cenu amerických Čechů[2]
- Eva, 1923, za tuto sochu byl Benda přijat do spolku Mánes[2]
- Démétér, bronz 1924, oceněno zlatou medailí na výstavě dekorativního umění v Paříži roku 1925
- Toaleta III, 1923 až 1924, bronz
- Noc, 1931, bronz
- pamětní deska – C. A. Straka, 1931, bronz, čp. 118 v ulici 5. května, Milevsko
- Žena s jablkem, 1932 až 1934, bronz
- Překvapená, 1934, bronz
- V koupeli, 1933, bronz
- Příchod jara, 1937, bronz
- Socha T. G. Masaryka pro Brandýs nad Labem, bronz
- Žena se džbánem, 1941, bronz
- Androméda, 1941, mramor
- Naše země, 1942, istrijský vápenec
- Stesk, 1942 až 1944, mramor
- Vítězství Stalingradu, 1943 až 1944, bronz, Po válce věnována městu Stalingrad, kde je instalována v muzeu stalingradské bitvy.[2]
- Múza (Smutek), 1942 až 1943, mramor
- Spoutaná, 1950, bronz
- Lidické děvčátko, 1948, bronz
- Večer, 1955, bronz
- Svítání, 1956, mramor
- Mateřská láska, 1956 až 1957, mramor
- Pomona (Dívka s jablkem), 1957, bronz, sokl kámen; Praha 1 Chotkovy sady (roku 1998 odcizena)[4]
- Vzpomínka, 1960, bronz, Kaizlovy sady, Praha-Karlín
- Dívka na pláži, 1962 až 1963, bronz
- Chlapec s rybou, 1962 až 1967, bronz, Nádražní ul., Praha-Smíchov
- Žena vstupující do vody, 1969, bronz
- Klečící děvče, 1973, bronz
- Lidé bez domova, 1975, bronz, Sedlčany
- Dívka s tamburínou, 1976, bronz, v atriu budovy České televize na Kavčích horách, Na hřebenech II., Praha 4
- Opuštěná, 1978–1980, mramor, v atriu budovy České televize na Kavčích horách, Na hřebenech II., Praha 4
- Vítězství/Žena s pochodní, 1978, Diskařská/Maratónská ul., Praha 6
- Stojící žena, 1979, bronz, sokl kámen, dříve společenská hala hotelu Praha, Sušická, Praha 6-Dejvice; nyní pravděpodobně Galerie hl. m. Prahy
- Po lázni, osazena 1989, bronz, Bendova ulice, Praha-Řepy
- Busta na hrobě Ladislava Stehlíka
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Sepekov
- ↑ a b c d e f g h BURIAN, Michal; KNÍŽEK, Aleš; KRBCOVÁ, Ilona. BŘETISLAV BENDA sochař republiky. Praha: MO ČR - VHÚ, 2015. ISBN 978-80-7278-674-9.
- ↑ a b c d CODR, Milan; ŠIMÁČKOVÁ, Milana. Přemožitelé času sv. 16. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Břetislav Benda, s. 116–120.
- ↑ Památkový katalog
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 75.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264-375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 365.
- NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1. Kapitola Břetislav Benda, s. 16–21.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Benda na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Břetislav Benda
- Břetislav Benda v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Břetislav Benda v informačním systému abART
- Břetislav Benda v informačním systému Socharstvi.info
- Břetislav Benda v informačním systému Sochy a města
- Břetislav Benda v informačním systému Vetřelci a volavky
- Rabasgallery.cz: Stručný životopis a fotografie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk