Kostel Narození Panny Marie v Orlové
Kostel a schodiště, pohled od jihu
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okres	Karviná
Obec	Orlová
Lokalita	Orlová-Město
Souřadnice	49°50′46,28″ s. š., 18°25′48,13″ v. d.
Kostel Narození Panny Marie (Orlová)
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	ostravsko-opavská
Děkanát	Karviná
Farnost	Orlová
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	narození Panny Marie
Datum posvěcení	21. října 1906
Architektonický popis
Architekt	Josef Berger
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1903–1905
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	pískovec
Další informace
Adresa	ul. Lidická
Kód památky	20301/8-809 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie v Orlové (polsky Kościół Narodzenia Maryi Panny w Orłowej) je římskokatolický kostel v okrese Karviná, v Orlové-Městě. Spadá pod římskokatolickou farnost v Orlové v ostravsko-opavské diecézi.

První zmínka o orlovské kapli pochází z roku 1223 a poté, co do Orlové na počátku 13. století přišli benediktini, se již objevují zmínky o ustanovení farnosti. Roku 1466 došlo k přestavění někdejší kaple na kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Na konci 17. století došlo k částečné barokní rekonstrukci kostela, z čehož nejvýznačnější byla přestavba původně dřevěné věže na zděnou. Novogotickou podobu dostal v letech 1903–1905 a 21. října 1906 došlo k jeho slavnostnímu vysvěcení.^[1]

Jedná se o trojlodní stavbu vystavěnou v novogotickém slohu. Kněžiště v zadní části kostela pochází z 15. století. Kvůli poddolování mu několikrát hrozil zánik.^[2] Kostel spolu s přístupovým schodištěm osazeným sochami je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[3]

Stavební vývoj

Kaple

O orlovské kapli stojící na místě dnešního kostela se prvně zmiňuje listina vratislavského biskupa Vavřince z roku 1223. Z té se lze dočíst, že se jednalo o menší stavbu vybudovanou knížetem Měškem II. ještě před příchodem benediktinů do Orlové na počátku 13. století.^[1]

Pramenný údaj o orlovském faráři z 28. května 1260 dále uvádí, že v Orlové byla již v té době během benediktinského působení ustanovena farnost. V tomto pramenu se píše o jistém knězi jménem Martin, který byl jejím kaplanem, a že farnost nedisponovala nijak výsadním postavením, neboť byla podřízena opatovi v Tynci.^[4]

Kostel Jana III.

Na místě původní kaple nechal opat Jan III. vystavět nový kostel vysvěcený 14. srpna 1466. Není známa původní architektonická podoba svatostánku, jednalo se však pravděpodobně o jednolodní kamennou stavbu s dřevěnou věží vystavěnou v gotickém slohu s pravoúhlým presbyteriem. Později byla stavba rozšířena o dvě boční lodi, získala zasvěcení Narození Panny Marie a stala se poutním místem.

Barokní přestavba

Koncem 17. století proběhla přestavba kostela v barokním slohu. Dřevěnou věž nahradila věž zděná, krytá plechem. Střechu lodě pokrýval šindel. Strop byl rovný z klád a pouze část nad hlavním oltářem dostala klenbu.^[2]

Novogotická podoba

Na začátku 20. století již kostel nevyhovoval kapacitním potřebám věřících a orlovský kostelní výbor rozhodl o jeho přestavbě. V roce 1903 byl starý kostel až na kněžiště zcela rozebrán. Dne 8. září 1903 byl u příležitosti dne svátku narození Panny Marie položen základní kámen stavby, kterou provedli místní stavitelé Miroslav Martinec společně s Janem Sedlaříkem na základě upravených plánů stavitele Josefa Bergra z Bohumína za 600 000 korun. Kostel dostavěli v roce 1905 a 21. října 1906 došlo k jeho slavnostnímu vysvěcení.^[2][1]

Mezi lety 1920 až 1975 bylo v Orlové a okolí kostela zbouráno na 1200 budov a roku 1979 došlo i k demolici zámku v přilehlém parku. Od roku 1961 do 2008 činil vypočtený pokles způsobený poddolováním 2,5 m. Zaměřený pokles náměstí v období 1959–2004 byl 1,83 m. Rozsáhlé škody ve zdivu stavby způsobily především důlní otřesy.^[5] V osmdesátých letech 20. století hrozila poddolovanému kostelu demolice. Za jeho záchranu se zasadil ThDr. Antonín Huvar, farář farnosti a čestný papežský prelát, společně s několika farníky. Následně proběhlo statické zajištění kostela stažením základů, položena nová střecha, opravena fasáda, provedena výmalba a vyměněna výdřeva podpírající kostel. Další opravy se prováděly postupně v etapách od roku 2000 až do roku 2013. V tomto období proběhlo mimo jiné nové statické zabezpečení, oprava fasády, obměna střechy, výmalba interiéru a pořízení dvou nových zvonů.^[6][7][8]

Kostel je od 7. dubna 1964 chráněn jako Kulturní památka České republiky a nachází se v ochranném pásmu historického centra.^[3][9] Je pravidelně využíván, konají se zde bohoslužby v češtině a polštině.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 2001–2003 na opravu památky čerpáno 3 500 000 Kč.^[10]

Popis

Exteriér

Kostel Narození Panny Marie je trojlodní orientovaná stavba s transeptem a dvouvěžím v západním průčelí. Stavbu zakončuje pravoúhlý závěre se slepým oknem a kružbami. Po stranách kněžiště jsou patrové sakristie. Průčelí je tříosé s bočními vchody a v ose s ústupkovým portálem. Tympanon zdobí reliéfní znak břevnovsko-broumovského kláštera. Portál je rámován pilastry ukončenými fiálami s křížovou kyticí. Nad portálem je trojúhelníkový štít se slepou kružbou. Nad štítem velká rozeta s kružbami a trojúhelníkový štít s třemi obdélnými okénky. Průčelí transeptu jsou shodná s hlavním. V tympanonu průčelí na epištolní straně je zobrazen reliéf letící orlice s hostií v zobáku s berlou a mitrou.

Po stranách průčelí stojí dvě hranolovité věže členěné římsami a okny s lomenými oblouky s kružbami (trojlisty), kruhovými okny, dvojicemi oken s lomeným obloukem a obloučkovým vlysem, které završují věžní hodiny. Opěráky jsou odstupňované. Nad hodinovými ciferníky je trojúhelníkový štít zakončený kyticí. Věž je zakončuje jehlanová plechová střecha.^[11]

V bočních lodích jsou prolomena sdružená dvojokna s lomeným obloukem s polosloupkem s hlavicí. Nad nimi velká okna s lomeným obloukem a s kružbami čtyřlístků. Fasáda je členěna opěráky, omítka je řešena v podobě kvádrové bosáže. Loď kryje mozaiková sedlová střecha.^[6][8]

Interiér

Hlavní loď kostela završuje křížová klenba, boční lodě jsou odděleny arkádami. Interiér chrámu je vymalován dle návrhu malíře Františka Urbana. Oltářní obraz z 15. století patří k nejstarším dochovaným památkám v kostele, tvoří jej tři figurální kompozice Bolestného Krista, Bolestné Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V kněžišti je zachovám hlavní gotický křídlový oltář z let kolem roku 1268.^[12] V roce 2013 byl zrestaurován hlavní oltář a malba v kněžišti, která zobrazuje pověst o založení kostela.

Kostelní varhany i s polychromovanou varhanní skříní z roku 1923 tvoří 2700 píšťal^[13]. Zhotovila je firma Bratři Riegrové z Krnova a Jejich dispozice svědčí o tom, že byly vyrobeny krom liturgických též pro koncertní účely. Pro opravu zašlého nástroje v roce 2008 poskytlo město Orlová finanční prostředky. Oprava probíhala od 23. září do 20. října 2008. V rámci Svatováclavského hudebního festivalu se v kostele konal koncert, na němž vystoupil i známý varhaník Aleš Bárta.^[1]

Zvony

Z původních šesti se v kostele dochovaly pouze dva nejstarší zvony – jeden z roku 1435 o váze 750 kg a druhý z roku 1534 o váze 900 kg, které jsou nyní zavěšeny v jižní věži.^[1][14] V severní věži byly umístěny 3 zvony (sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Václav) požehnány a zavěšeny v roce 1932, rekvírovány během roku 1942. V roce 2010 pořídila farnost nové, ulité v Pasově. Větší sv. Martin má hmotnost 1370 kg, menší sv. Barbora váží 930 kg. Posvětil je 12. září 2010 František Lobkowitz, biskup Ostravsko-opavské diecéze.^[6][15][16] Sv. Barbora nese nápis: Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky.^[17]

Okolí kostela

Schodiště

Z náměstí ke kostelu vede široké boční schodiště ve tvaru písmene Y čítající 98 schodů postavených v roce 1861.^[2] Monumentální kostelní schody zdobí čtyři sochy svatých:

• Socha sv. Josefa (1863) – Má 2 metry vysoký podstavec umístěný na hranolovém soklu, ten zdobí boční volutová křídla s reliéfní větévkou květů. Socha sama drží v pravé ruce květ lilie, v levé malého Ježíše.
• Socha sv. Benedikta (1863) – Muž v mnišském šatu pozvedá hlavu k nebi, levou ruku má položenou na hrudi, pravou tiskne k boku rozevřenou knihu.
• Socha sv. Jana Nepomuckého (1871) – Oblečen v kněžském rouchu, pokleká a otáčí se doprava ke kostelu. Pravou rukou drží na hrudi kříž, levou tiskne k tělu rozevřenou knihu.
• Socha sv. Hedviky (1871) – Na čelní straně podstavce je zobrazen motiv hořícího srdce v rámu ze dvou zkřížených ratolestí. Postava je komponována jako volně stojící žena oděná v plášti, který přidržuje oběma rukama.^[1]

• 
  Sv. Josef
• 
  Sv. Benedikt
• 
  Sv. Jan Nepomucký
• 
  Sv. Hedvika

Zámecký park

Za kostelem se v místech, kde před demolicí v roce 1979 stál zámek, rozprostírá zámecký park s přírodně-krajinářskou kompozicí založený počátkem 18. století. V devadesátých letech 20. století započala jeho rozsáhlá asanace, která skončila v roce 2000. V jejím rámci byla obnovena parková louka a vysázeny okrasné keře.^[18] Park se rozkládá na ploše 4,5 hektaru a je od roku 1958 památkově chráněn.^{[19][p 1]}

V dubnu 2021 bylo v parku umístěno jedno ze zastavení historické naučné stezky Zapomenutá Orlová.^[20]

Zajímavosti

V kostele a okolí se natáčely scény kontroverzního polského filmu Klér režiséra Wojciecha Smarzowského, který byl uveden do kin v roce 2018. Původně se měl film natáčet v Krakově, ale představitelé tamní katolické církve k tomu nedali povolení, takže se hledaly lokace v Česku.^[21]

Galerie

• 
  Kostel Narození Panny Marie v roce 1908
• 
  Hlavní loď
• 
  Hlavní oltář
• 
  Schody se sochami
• 
  Varhany
• 
  Ornament na vchodové straně kostela
• 
  Detail okna při jižní zdi
• 
  Kněžiště
• 
  Krucifix na schodech
• 
  Archivní fotografie schodiště (1906)

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons