A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kalinga byla starověká oblast (někdy označována jako stát, republika nebo království) nacházející se v místech dnešního indického státu Urísa.[1][2] O Kalinze se dochovalo jen několik zmínek v písemných pramenech – zejména v souvislosti s maurjovským panovníkem Ašókou a maháméghaváhanovským králem Khéraválou.
Rané období
Písemných pramenů, které se o Kalinze zmiňují, není mnoho. O raném období Kalingy informují především skalní edikty krále Ašóky (okolo 304 př. n. l.–232 př. n. l.) z dynastie Maurjů. Už Ašókův otec Bindusára se pokusil o dobytí Kalingy, avšak jeho útok byl odražen. Ašókův výpad byl však úspěšný a podařilo se mu Kalingu dobýt a její území začlenit do své říše. Měla to být právě tato krvavá bitva, kvůli které Ašóka upustil od dobyvačných výprav a začal praktikovat princip ahinsá („nenásilí“). O válečné výpravě, při které zemřelo obrovské množství lidí, informuje 13. skalní nápis následovně:
„ | Když byl bohům milý král Prijadaršin pomazán osm let, byla dobyta Kalinga. Půldruhého sta tisíc lidí bylo odvlečeno, sta tisíce tam byly zabity a mnohokrát více jich zahynulo. Nyní, po tom, když byla dobyta Kalinga, se bohům milý horlivě snaží o provozování dharmy. Tak bohům milý lituje, že dobyl Kalingu. | “ |
— Ašóka, 13. skalní nápis[3] |
V Ašókově době se tedy Kalinga stala součástí Maurjovské říše, avšak byla ji ponechána značná nezávislost.[1] Po Ašókově smrti začala Maurjovská říše upadat a Kalinga se znovu osamostatnila. V dobách maurjovských panovníků působil na indickém dvoře řecký historik Megasthenés, který se ve svém díle letmo o Kalinze zmiňuje.[4] Na území Kalingy se používal zvláštní druh písma odvozený z bráhmí.[5]
Rozmach za Khéravély
Rozmáhat se Kalinga opět začala za krále Kháravély, v jehož době dosáhla vrcholného územního rozmachu. Kháravéla pocházel z rodu Maháméghaváhanů, který byl klanově příbuzný s jihoindickými Čédii.[6]
Jediným zdrojem o Khéraválově vládě je nápis ve Sloní jeskyni (Háthígumpa) u Bhuvanéšvaru, který nechal vytesat sám král.[7] Informuje o tom, že tento džinistický král po své korunovaci začal podnikat dobyvačné výpravy do čtyř světových stran a dobýval četná území. Na severu prý dobyl i Rádžagrhu a dostal se až ke Ganze. Dobyl též Magadhu, podnikl tažení proti mocnému království Sátaváhanů a tamilským oblastem na jihu. Díky ohromné válečné kořisti a pravidelnému přísunu vazalských tributů si mohl dovolit osvobodit obyvatele Kalingy od placení daní. Po smrti Khéravály toho o Kalinze není mnoho známo, je pravděpodobné, že se rozpadla na několik menších nezávislých knížectví,[7] které postupně pohltily okolní územní celky.
Datování Khéraválovy vlády se různí, podle Dušana Zbavitele nastoupil na trůn na počátku 2. století př. n. l.,[8] dle jiných zdrojů vládl v letech 20–5. př. n. l.[9]
V souvislosti s výboji proti Karnovi je Kalinga zmíněna v Mahábháratě.
Reference
- ↑ a b ANTONOVOVÁ, K. A., a kol. Dějiny Indie: stručný přehled. Svoboda: Praha, 1980. S. 72.
- ↑ STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. ISBN 80-7106-493-9. S. 1106.
- ↑ FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Ašóka. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1970. S. 201.
- ↑ FRAGM.XX.B. Pliny. Hist. Nat. V1. 21.9-22. 1. (anglicky)
- ↑ Kalinga . Ancientscripts.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Strnad a kol., str 103–104.
- ↑ a b Strnad a kol., s. 104.
- ↑ ZBAVITEL, Dušan. Starověká Indie. Praha: Panorama, 1985. S. 119.
- ↑ Strnad a kol., s. 87.
Literatura
- Martin Brandtner: Kalinga und seine Hauptstadt in frühgeschichtlicher Zeit. Zum Bedeutungswandel einer geographischen und ethnischen Bezeichnung. Diss. Univ. Heidelberg. Kovač, Hamburg 2000. ISBN 3-8300-0190-8
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalinga na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk