prof. MgA. Josef Krofta
Narození	30. března 1943 Uherské Hradiště Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	18. března 2015 (ve věku 71 let) Hradec Králové Česko Česko
Místo pohřbení	Vinořský hřbitov
Vzdělání	DAMU
Alma mater	Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolání	režisér, pedagog, politik
Choť	Jana Kroftová
Děti	Jana Bačová-Kroftová Jakub Krofta
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Krofta (30. března 1943, Uherské Hradiště – 18. března 2015, Hradec Králové^[1]) byl český režisér loutkového divadla a vysokoškolský pedagog.

Život

Studium

Pocházel z Uherského Hradiště. Studoval na střední škole v Nymburce a poté byl učněm-mechanikem v Praze. Zde se přihlásil ke studiu Divadelní fakulty Akademie múzických umění. Roku 1966 absolvoval obor režie-dramaturgie na Katedře loutkářství. Podle vlastních slov mu však chyběla obhajoba diplomové práce. Kvůli označení za politicky nežádoucího tak získal vysokoškolský titul až dodatečně v roce 1989.^[2]

Při studiích v 60. letech a krátce poté pracoval v Československém rozhlase. Pak nastoupil základní vojenskou službu ve vojenském uměleckém souboru v Bratislavě. Po návratu z vojny roku 1968 přešel do rozhlasového studia v Českých Budějovicích.^[2]

Režisér

Jako režisér působil od roku 1968 v Malém divadle v Českých Budějovicích. O tři roky později začal režírovat v Divadle Drak v Hradci Králové, kde se roku 1981 stal uměleckým šéfem. Souběžně režijně působil i v pražském Divadle Spejbla a Hurvínka, v hradeckém Studiu Beseda i v dánském Odense Theatre.

Mezi jeho nejvýznačnější díla na prknech hradeckého divadla patří inscenace Enšpígl, Šípková Růženka, Petruška, Unikum – dnes naposled!, Píseň života, Sen noci svatojánské, Prodaná nevěsta nebo Pinokio.^[2] Jako své loutkářské vzory v rozhovoru pro Reflex uvedl Matěje Kopeckého. Ve svých inscenacích přesouval důraz z literární složky díla na jevištní výrazové prostředky a funkčně využíval souhry loutky s živým hercem. „Možná jsem měl štěstí, že jsem se klasické loutkové divadlo nestačil naučit,“ zdůvodnil to v dokumentárním cyklu České televize Evropané.^[3]

V březnu 2013 mu Herecká asociace udělila Cenu Thálie 2012 za dlouholeté mistrovství v oboru loutkové divadlo. Stal se tak historicky prvním laureátem této ceny (spolu s Divadlem Spejbla a Hurvínka), neboť v této kategorii byla udělena vůbec poprvé.^[4][5]

Pedagog

V roce 1990 byl na DAMU habilitován docentem oboru „Dramatická umění – režie“ a od téhož roku zde působil jako pedagog a vedoucí Katedry alternativního a loutkového divadla. V roce 1994 získal profesuru. V letech 1993–1998 byl i proděkanem DAMU pro zahraniční záležitosti.^[6] Pedagogicky působil také ve Francii a Norsku.^[7]

Roku 1993 založil v Hradci Králové Mezinárodní institut figurativního divadla.^[2]

Za koncepci a realizaci projektu Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU obdržel v roce 1991 jako historicky první laureát cenu UNIMA od Českého střediska Mezinárodní loutkářské unie UNIMA.^[8]

Politik

V roce 2010 se stal náměstkem primátora města Hradce Králové pro kulturu, sport a cestovní ruch jako nestraník kandidující za Volbu pro město.^[9][10]

Rodinný život

Byl ženatý, měl dvě dospělé děti a pět vnoučat.Manželka Jana Kroftová, redaktorka ČRo. ^[9] Syn Jakub Krofta rovněž studoval na DAMU a později s otcem spolupracoval např. na inscenaci cirkusového muzikálu Pinokio.^[2]

Dcera Jana Bačová Kroftová vystudovala AVU, je známá sochařka, scénografka a ilustrátorka.^[11]

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• KLÍMA, Miloslav. Josef Krofta: Inscenační dílo. Praha: Pražská scéna, 2003. ISBN 80-86102-28-9. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Krofta (divadelník)
• Prof. MgA. Josef Krofta – životopis na stránkách DAMU
• Josef Krofta v Česko-Slovenské filmové databázi

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.