A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Habsbursko-Lotrinský | |
---|---|
Uherský palatin | |
Josef Habsbursko-Lotrinský | |
Doba vlády | 1796 – 1847 |
Narození | 9. března 1776 Florencie |
Úmrtí | 13. ledna 1847 (ve věku 70 let) Budapešť, tehdy Budín |
Pohřben | Hrobka palatinů v Budapešti |
Předchůdce | Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský |
Nástupce | Štěpán Habsbursko-Lotrinský |
Manželky | I. Alexandra Ruská II. Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu III. Marie Dorotea Württemberská |
Potomci | Alexandrine Hermína Habsbursko-Lotrinská Štěpán František Viktor Františka Marie Alžběta Alexandr Alžběta Františka Marie Josef Karel Ludvík Marie Jindřiška |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
Otec | Leopold II. |
Matka | Marie Ludovika Španělská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Antonín Jan Baptista Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 Florencie – 13. ledna 1847 Budapešť tehdy Budín) byl rakouský arcivévoda a uherský palatin. Jeho rodiči byli rakouský císař a český král a uherský král Leopold II. a Marie Ludovika Španělská.
Mládí
Narodil se jako deváté dítě toskánskému velkovévodovi Leopoldovi a Marii Ludovice Španělské. Mládí prožil ve Florencii. Učil se jazyky a domluvil se německy, italsky, latinsky a francouzsky. Jeho učiteli byli hrabě Fridrich Manfredini a F. A. Zeiller, který ho učil právnímu oboru.[1] Roku 1790, po zvolení Josefova otce císařem, přesídlila rodina do Vídně.
Uherský palatin
V roce 1795 se stal, po smrti svého staršího bratra Alexandra, uherským místodržitelem a o rok později byl uherským sněmem zvolen za palatina. Tuto funkci zastával půl století až do své smrti. Zasloužil se o hospodářský a kulturní rozvoj země. V napoleonských válkách se třikrát stal vrchním velitelem ozbrojeného odporu tamní šlechty. Roku 1840 přispěl k propuštění opozičních vůdců Miklóse Wesselényiho a Lájose Kossutha.[1]
Rozvoj země
V roce 1802 podpořil vznik uherského národního muzea. Byl pro založení školy pro důstojníky, nazvané Ludoviceum, která byla uvedena do provozu v roce 1835. Na výstavbu Uherské akademie věd věnoval 10 000 zlatých.[1] Za jeho vlády byla roku 1827 v Uhrách vybudovaná první železnice a roku 1830 založena Uherská komerční banka. V roce 1844 založil v tehdejší Pešti technickou univerzitu. Na svých alcsutských statcích měl velmi dobře fungující hospodářství.
Na budínském hradě nechal postavit hrobku, do které byli do roku 1944 pohřbíváni členové Josefské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.[2] V roce 1869 byl v Budapešti odhalen na jeho počest pomník v nadživotní velikosti, který je umístěn na tamním, po něm pojmenovaném náměstí.
Zemřel v lednu roku 1847 v Budíně a pohřben byl v Budapešti.
Manželky a potomci
1.manželka (1799) Alexandra Pavlovna (1783–1801)
- Alexandrine (*/† 8. března 1801)
2.manželka (1815) Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu (1797–1817)
- Hermína Amálie Marie Habsbursko-Lotrinská (14. září 1817 – 13. února 1842), abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě
- Štěpán František Viktor (14. září 1817 – 19. února 1867), uherský palatin v letech 1847–1848, svobodný a bezdětný
3.manželka (1819) Marie Dorotea Württemberská (1797–1855)
- Františka Marie Alžběta (30. července 1820 – 23. srpna 1820)
- Alexandr (6. června 1825 – 12. listopadu 1837)
- Alžběta Františka Marie (17. ledna 1831 – 14. února 1903),
- ⚭ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (20. července 1821 – 15. prosince 1849)
- ⚭ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. července 1818 – 20. listopadu 1874)
- Josef Karel Ludvík (2. března 1833 – 13. června 1905), ⚭ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (8. července 1846 – 3. června 1927)
- Marie Henrieta (23. srpna 1836 – 19. září 1902), ⚭ 1853 Leopold II. Belgický (9. dubna 1835 – 17. prosince 1909), belgický král od roku 1865 až do své smrti
-
Velkokněžna Alexandra
-
Princezna Hermína
-
Princezna Marie Dorotea
Dílo
- József nádor iratai (Spisypalatina Josefa), 3 sv. (I. 1792–1804, II. 1805–1807, III. 1807–1809), vyd. Sándor Domanovszky, Budapest, 1925–1935, 769, 888, 959 str. (Fontes Historiae Hungariae Aevi Recentoris).
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 186.
- ↑ Hamannová str. 187.
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 186–187.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons
- Genealogie
Předchůdce: Alexandr Leopold |
Uherský palatin 1796 – 1847 |
Nástupce: Štěpán František Viktor |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk