John Bannister Goodenough
Goodenough v roce 2019
Narození	25. července 1922 Jena
Úmrtí	25. června 2023 (ve věku 100 let) Austin
Alma mater	Yaleova univerzita Chicagská univerzita
Pracoviště	United States Air National Guard (1942–1948) Oxfordská univerzita (1976–1986) Texaská univerzita v Austinu Massachusettský technologický institut
Obor	fyzika pevných látek
Ocenění	Stoletá cena (1975) Von Hippel Award (1989) Olin Palladium Award (1999) Japonská cena (2001) honorary doctorate of the University of Santiago de Compostela (2002) … více na Wikidatech
Rodiče	Erwin Ramsdell Goodenough
Příbuzní	Ward Goodenough (sourozenec)
Web	www.me.utexas.edu/people/faculty-directory/goodenough
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Bannister Goodenough (25. července 1922 Jena, Německo^[1] – 25. června 2023^[2]) byl americký fyzik zabývající se zejména oblastí materiálů a fyzikou pevných látek, laureát Nobelovy ceny za chemii pro rok 2019 za vývoj lithium-iontových baterií.^[3] (V době předávání ceny byl nejstarším člověkem, kterému byla Nobelova cena udělena). Byl profesorem strojního inženýrství a materiálových věd na Texaské univerzitě v Austinu. Kromě jeho podílu na vývoji lithium-iontových baterií jsou známá i tzv. Goodenough – Kanamoriho pravidla týkající se magnetických vlastností materiálů.

Život a kariéra

Narodil se v německé Jeně americkým rodičům, jeho otec Erwin Ramsdell Goodenough (1893–1965) se později stal profesorem historie náboženství na Yaleově univerzitě. Tam studoval i John, který během studia a po absolvování univerzity sloužil jako vojenský meteorolog ve druhé světové válce. Titul Ph.D. pak získal v roce 1952 na Chicagské univerzitě (jeho doktorským vedoucím byl Clarence Zener). Stal se vědeckým pracovníkem v Lincolnově laboratoři Massachusettského technologického institutu, kde působil 24 let; podílel se tu mj. na vývoji magnetických pamětí RAM.

Na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let 20. století pokračoval ve své kariéře jako vedoucí laboratoře anorganické chemie na Oxfordské univerzitě. Významný byl jeho přínos pro vývoj lithium-iontových akumulátorů; v roce 1980 objevil způsob, jak zdvojnásobit jejich kapacitu (výsledky využila firma Sony v roce 1991).

Od roku 1986 byl John Goodenough profesorem na Texaské univerzitě v Austinu. V roce 2017 (ve věku 94 let) představil se svým týmem koncept nové baterie, která místo kapalných elektrolytů používá skleněné elektrolyty a nahrazuje lithium mnohem levnějším a dostupnějším sodíkem.

Jeho publikační činnost zahrnovala více než 800 prací. Obdržel také řadu ocenění a je po něm pojmenována Cena Johna B. Goodenougha za vědu o materiálech. V roce 2019 mu byla spolu s Michaelem Stanleyem Whittinghamem a Akirou Jošino udělena Nobelova cena za chemii.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků John B. Goodenough na anglické Wikipedii a John B. Goodenough na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Bannister Goodenough na Wikimedia Commons