Johann von Wessenberg
Johann von Wessenberg
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Ministerský předseda Rakouského císařství
Ve funkci: 18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce	Anton von Doblhoff-Dier
Nástupce	Felix Schwarzenberg
5. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství
Ve funkci: 18. července 1848 – 21. listopadu 1848
Předchůdce	Karl Ludwig Ficquelmont
Nástupce	Felix Schwarzenberg
Narození	28. listopadu 1773 Drážďany Saské kurfiřtství
Úmrtí	1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau Bádenské velkovévodství
Příbuzní	Ignaz Heinrich von Wessenberg (sourozenec) Philipp von Boos-Waldeck (vnuk)
Commons	Johann von Wessenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Johann Philipp von Wessenberg-Ampringen (28. listopadu 1773 Drážďany – 1. srpna 1858 Freiburg im Breisgau) byl rakouský státník a diplomat, během revolučního roku 1848 ministerský předseda Rakouského císařství a ministr zahraničních věcí Rakouského císařství

Biografie

Wessenberg-Ampringen byl roku 1808 vyslancem v Berlíně, roku 1811 v Mnichově a 1830–1831 v Haagu.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do aktivního politického dění. V roce 1848 vyvrcholila jeho kariéra. Od 18. července 1848 do 21. listopadu 1848 byl ministerským předsedou Rakouského císařství (vláda Johanna von Wessenberga) a zároveň ministrem zahraničních věcí Rakouského císařství.^[1] Jeho jmenování mělo stabilizovat umírněné výsledky revoluce. Šlo o řádný kabinet po několikaměsíčním provizoriu. Sám Wessenberg v ní reprezentoval tváře bývalého vládního systému, ale v kabinetu zasedli i někteří populární liberální politici.^[2] Po říjnovém povstání ve Vídni Wessenberg 19. října v Olomouci inicioval vydání druhého císařského manifestu, ve kterém se zaručovalo pokračování ústavního reforem.^[3] V listopadu 1848, když již byla vídeňská revolta potlačena a posilovaly konzervativní proudy v rakouské politice, odešel z vládní funkce. Historik Otto Urban uvádí, že s Wessenbergem se již v nové konstelaci nepočítalo. Výslovně k jeho odvolání nedošlo, ale Alfred Windischgrätz pro post předsedy vlády vybral Felixe Schwarzenberga.^[4]

Ve volbách roku 1848 byl rovněž zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-Neubau v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministr zahraničí.^[5][6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann von Wessenberg na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)