A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaroslav Špillar | |
---|---|
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899) | |
Narození | 11. října 1869 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. listopadu 1917 (ve věku 48 let) Dobřany Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a výtvarník |
Příbuzní | Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Špillar, zvaný Trávníček, (11. října 1869 Plzeň[1] – 30. listopadu 1917 Dobřany[2] u Plzně), byl český malíř především tvořící na Chodsku.
Život
Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.
Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.Jindřich Šimon Baar
Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.
Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech
Dílo
Od r. 1888 začíná pravidelně malovat v Pošumaví, kde studoval lid v okolí Postřekova a maloval výjevy ze života Chodů. Pobýval v místních hospodách, sledoval slavnosti, denní práci lidí na poli a další chodské události. Lásku k Chodsku a jeho obyvatelům vyjádřil ve svých obrazech Vesnický fotograf, U studánky, Malé krajkářky, Chodská přadlenka a Výměnkáři. Své chodské genry vystavoval od roku 1890 do roku 1901 v Rudolfinu. Rané práce se vyznačují akademickou přesností a chladnými tóny. Postupně však dospěl k živější barevnosti a velkorysejšímu traktování obrazu.
V l. 1895 až 1898 namaloval významné symbolistní obrazy, např. Ranní mlhy, Večerní mlhy a Vodníkův zimní klid.
Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací, které byly průřezem jeho dosavadního díla (např. rané dílo Spící kuchtík, známé obrazy Lešetický kovář a Robota, symbolistní obrazy Ranní mlhy a Vodníkův zimní klid).
Známé jsou i jeho malířsky uvolněné a koloristicky bohaté studie i finální obrazy z Itálie. V Benátkách pobýval v roce 1892. Podruhé do Itálie cestoval v r. 1900, kdy maloval motivy moře a mořského pobřeží z oblasti Livorna. Dále pobýval ve Florencii a Fiesole.
V roce 1902 si postavil vilu v Peci pod Čerchovem. Z tohoto období stojí za pozornost jeho zimní krajinářské motivy, např. Tání a V souvoze, které maloval ze svého pojízdného ateliéru (později jej zakoupil Alois Kalvoda). Na třetí pražské souborné výstavě v r. 1905 vystavil v paláci Aliance 66 obrazů z cyklu "Zima" a 34 studií z Itálie.
Po návratu z Itálie v l. 1900-1901 vyzdobil nástěnými malbami spolu s Karlem Klusáčkem zasedací síň ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. jednalo se o dvě historické fresky Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471 a Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409. Následně v r. 1902 společně s Karlem Klusáčkem a bratrem Karlem Špillarem realizoval další monumentální dílo - výzdobu záložny v Náchodě.
Soupis díla je v monografii Jana Weniga "Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar". Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří Špillarů v Domažlicích. Větší sbírku významných obrazů (např. Zima pod Čerchovem, Tání, Úvoz, Skřivánek a Vodníkův zimní klid a Při měsíčku) zpravuje Západočeská galerie v Plzni.
Galerie
-
Jaroslav Špillar U studánky (1891)
-
Jaroslav Špillar Malé krajkářky (Nový vzorek) (1892)
-
Jaroslav Špillar Benátky (1892)
-
Jaroslav Špillar Benátky II (1892)
-
Jaroslav Špillar Strašák v zelném poli (1893)
-
Jaroslav Špillar Ranní mlhy (1895)
-
Jaroslav Špillar Večerní mlhy (1895)
-
Jaroslav Špillar Vodníkův zimní klid (1897/98)
-
Jaroslav Špillar Při měsíčku (1898/99)
-
Jaroslav Špillar U děda (1900)
-
Jaroslav Špillar Holubička (1900)
-
Jaroslav Špillar Chodská přadlenka
-
Jaroslav Špillar Livorno Antignano (1900)
-
Jaroslav Špillar Livorno Antignano II (1900)
-
Jaroslav Špillar Pobřeží u Livorna (1900)
-
Jaroslav Špillar V parku (1900)
-
Jaroslav Špillar Tání (1902)
-
Jaroslav Špillar Zahrádka
-
Jaroslav Špillar V Peci (1902)
-
Jaroslav Špillar Náves s potůčkem
-
Jaroslav Špillar Jaro přede vsí (1900-1904)
-
Jaroslav Špillar Dřevorubec (1900-1901)
-
Jaroslav Špillar Výměnkáři (1904)
-
Jaroslav Špillar Volba Vlad. Jagellonského (Vlašský dvůr v Kutné Hoře, 1901)
Současnost
Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:
- Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
- Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002[3]
- Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),[4] vede místy, která měl malíř nejraději
- Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
- Restaurace Špillarka v Peci
- Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011[5]
- Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Špillarova vila v Peci. www.pecpodcerchovem.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-24.
- ↑ Stezku krále chodských malířů už označují cedule, Domažlický deník 13.7.2007
- ↑ Postřekovští na Trávníčka neprozradili, zda si u nich ve vsi náhodou nevyrobil potomky, Domažlický deník 2.8.2011[nedostupný zdroj
- ↑ Reportáž ČT o Špillarově vile v Peci (video)
Literatura
- BUCHA František X.: Jaroslav Špillar. Studie života a díla (edice Knihovna Baarovy společnosti. Sv. 7,). Baarova společnost, Domažlice 1946.
- ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, říjen 1949, Plzeň 1949.
- WENIG Jan: Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar. Krajské nakladatelství, Plzeň 1960.
- Jaroslav Špillar : seznam prací na výstavě jeho r. 1903 v Domažlicích se životopisem, Katalog výstavy Musejní společnosti Domažlice, Domažlice 1903, 23 stran.
- Souborná výstava Jaroslava Špillara / Topičův salon v Praze 15.1.-15.2.1899, Katalog výstavy, Topičův salon, Praha 1899.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Špillar na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Špillar
- Jaroslav Špillar v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk