A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Vrba | |
---|---|
Narození | 10. července 1889 Klenčí pod Čerchovem Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. května 1961 (ve věku 71 let) Domažlice Československo |
Povolání | spisovatel, básník, učitel, lesník, prozaik, novinář a redaktor |
Témata | lesnictví, próza, poezie a žurnalistika |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Vrba (10. července 1889 Klenčí pod Čerchovem[1][2] – 28. května 1961 Domažlice) byl český lesník, učitel, básník a spisovatel.
Život
Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnasia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě[2] a v letech 1910–1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911–1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici[2] v letech 1916–1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920–1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Pramen a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920–1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen.[3] Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zde se mj. v roce 1939 podílel na organizaci svatovavřinecké pouti, která vešla do dějin coby nejmasovější z národních a protiokupačních manifestací v období počátků Protektorátu. V Domažlicích také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.[4] Byl bratrancem Jindřicha Šimona Baara.
Ke spisovatelově poctě bylo roku 2009 u příležitosti 120. výročí jeho narození pojmenováno Alejí Jana Vrby staleté dubové stromořadí v Zapomenutém údolí u zaniklé vesnice Bystřice.
Literární tvorba
Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost a ty jsou označovány jako cenné dodnes. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. V několika knihách se věnoval historii Chodska.[5]
Poezie
- Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů
- Svítání a svět (1924), knížka veršů
Novely, povídkové knížky
- Les (1917)
- Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká
- Sázava (1918)
- Knihy československých spisovatelů (1919)
- Jitřní lov (1919)
- Kniha z přírody (1920)
- V poslední stráni (1921)
- Bažantnice (1922)
- Zelené šero (1922)
- Vysoký sníh (1924)
- Borovice (1925)
- Chromá liška a jiné příhody (1925)
- Lesáci (1926)
- Divoženky (1926)
- Zapomenuté údolí (1926)
- Dražinovská hora (1926)
- Nejsilnější vášeň (1927)
- Mniška (1929)
- O myšce hrabalce (1929), pro děti
- Madlenka z Pece (1930)
- Duše na horách (1931)
- Převrat (1932)
- Zlatý klíček (1932), pro děti
- Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932)
- Tajemný svět (1934)
a další
Romány
- Člověk boží (1917)
- Dolina (1917)
- Boží mlýny (1919)
- Jan Martin Šanda (1920)
- Zubřany (1920)
- Beranuc dvůr (1924)
- Chodsko pod Haltravou (1924)
- Chodské rebelie (1924–1926), trilogie
- Chodský černý týden (1947)
- Chodský bílý týden (1947)
- Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný
- Soumrak Hadlasuc rodu (1929)
- Zbytkový statek (1930)
- Odpusť nám naše viny (1945)
Filmové zpracování
Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1929 (němý film režiséra Medeottiho-Boháče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 15. prosince 2008).[6]
Galerie
-
Jan Vrba
-
Jan Vrba, 1928
-
Jan Vrba při práci
-
Jan Vrba s rodinou 1928
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 48.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Jan Vrba, s. 114.
- ↑ BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Jan Vrba, s. 682.
- ↑ CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury. Praha 7: Adonai s.r.o, 2001. ISBN 80-86500-21-7. Kapitola Jan Vrba, s. 550.
- ↑ Boží mlýny – synopse a data vysílání na webu České televize
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vrba na Wikimedia Commons
- Jan Vrba, básník lesa, stromů a zvěře
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vrba (spisovatel)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk