Jan Hus
Původní název	Jan Hus
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	125 min
Žánry	filmové drama historický film
Námět	Otakar Vávra Miloš Václav Kratochvíl
Scénář	Otakar Vávra Miloš Václav Kratochvíl
Režie	Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Zdeněk Štěpánek Bedřich Karen Karel Höger Ladislav Pešek Gustav Hilmar … více na Wikidatech
Produkce	František Milič
Hudba	Jiří Srnka
Kamera	Václav Hanuš
Střih	Antonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra	1954
Distribuce	Barrandov Studio
Rozpočet	13,1 mil. Kčs[1]
Předchozí a následující díl
Jan Žižka
Jan Hus na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hus je československý hraný film režiséra Otakara Vávry natočený v roce 1954 na motivy díla spisovatele Aloise Jiráska. Jedná se o první díl Vávrovy filmové husitské trilogie. Děj tohoto historického snímku se odehrává v rozmezí let 1412 a 1415. Ústředním motivem je vrcholná část života českého kazatele a církevního reformátora Jana Husa.

Děj

Úvodní část odehrávající se v roce 1412 vykresluje utrpení chudých při práci na Týnském chrámu v Praze a ukazuje jejich potýkání se s bohatými měšťany a s lakomými církevními hodnostáři vybírajícími odpustky. Jan Hus veřejně kritizující katolickou církev, se ve svých kázáních v Betlémské kapli proti kupčení s odpustky postaví. Jeho bohoslužby kromě davů chudých Pražanů navštěvuje i samotná královna Žofie, která Husa obhajuje před králem Václavem. Nemocný král, na kterého kvůli Husovým kázáním vyvíjí tlak papež i jeho bratr římský král Zikmund, se raději než politice a starostem věnuje zábavě.

Poté, co do Prahy dorazí bula papeže Jana XXIII. o dalším vybírání odpustků, dojde mezi chudými k spontánnímu plenění kostelů a k vyhánění katolických kněží. Městská rada nechá proti chudině zasáhnout vojáky a tři z jejich vůdců, mezi nimiž je také kameník Martin, dá vsadit do žaláře. Jan Hus se za tyto tři mládence, kteří jsou radními odsouzeni k smrti, přimluví a dojedná dokonce jejich propuštění. Radní však tuto dohodu nedodrží a všichni tři zajatci jsou popraveni. Zrazený Hus je označí za první mučedníky budoucí bouře.

Následně je na Jana Husa papežem Janem XXIII. uložena klatba. Proto opouští Prahu a odchází na venkov, kde dál burcuje chudé poddané proti jejich vrchnosti. Po dalším nátlaku papeže a císaře, kdy oba hrozí dokonce vyhlášením křížové výpravy, konečně přistoupí Jan Hus na jejich výzvu a vydá se do Kostnice, kam byl svolán církevní koncil. Hus doprovázený na cestě Janem z Chlumu a Václavem z Dubé dorazí do města na březích Bodamského jezera bez problému. Po příjezdu je však pod záminkou rozhovoru s kardinály ihned zatčen, což vzbudí rozhořčení u českého lidu a šlechty, která zasílá stížný list králi Zikmundovi. Ten zaručí zatčenému mistru slyšení před koncilem.

Film vrcholí Husovým procesem před Kostnickým koncilem. Proti kazateli zde nevystupují pouze Zikmund Lucemburský a církevní hodnostáři, ale i bývalý Husův přítel z pražské university Štěpán Páleč. Jan Hus odmítne zříci se svého učení a je koncilem odsouzen k smrti na hranici. Před upálením se rozloučí s přáteli Janem z Chlumu a s Václavem z Dubé, nabádá přítomné, aby neposlouchali svou špatnou církevní i světskou vrchnost a naposledy odmítá šanci na odvolání.

V samotném závěru snímku se shromáždění, v jehož čele je Jan Žižka, přihlašuje k odkazu Jana Husa a k jeho učení.

Obsazení

Odkazy

Reference

Související články

• Jan Hus
• Otakar Vávra

Externí odkazy

• Jan Hus ve Filmovém přehledu
• Jan Hus na Kinoboxu
• Jan Hus v Česko-Slovenské filmové databázi

Dílo Aloise Jiráska
Romány	Skaláci (1875) • Na dvoře vévodském (1877) • Filosofská historie (1878) • Konec a počátek (1879) • U Rytířů (1879) • Na Staré poště (1881) • Poklad (1881) • V cizích službách (1883) • Psohlavci (1884) • V cizích službách (1885) • Skály (1886) • Z Čech až na konec světa (1888) • Proti všem (1893) • Staré pověsti české (1894) • Mezi proudy (1887–1890) • F. L. Věk (1888–1906) • U nás (1896–1903) • Bratrstvo (1900–1909) • Temno (1913–1915) • Husitský král (1920–1930)
Divadelní hry	Vojnarka (1890) • Kolébka (1891) • Otec (1894) • Zkouška (1895) • Emigrant (1898) • M. D. Rettigová (1901) • Jan Žižka (1903) • Gero (1904) • Lucerna (1905) • Samota (1907) • Pan Johanes (1909) • Jan Hus (1911) • Jan Roháč (1914)
Povídky	Povídka z hor (1878) • Z bouřlivých dob (1879) • Maryla (1885) • Zemanka (1885) • Zahořanský hon (1889) • Na Chlumku (1889) • Balada z rokoka (1905)
Filmové a televizní adaptace	Film Lucerna (Karel Lamač, 1925) • Psohlavci (Svatopluk Innemann, 1931) • Vojnarka (Vladimír Borský, 1936) • Filosofská historie (Otakar Vávra, 1937) • Lucerna (Karel Lamač, 1938) • Jan Roháč z Dubé (Vladimír Borský, 1947) • Temno (Karel Steklý, 1950) • Staré pověstí české (Jiří Trnka, 1952) • Vojnarka (Antonín Dvořák, 1953) • Jan Hus (Otakar Vávra, 1954) • Psohlavci (Martin Frič, 1955) • Jan Žižka (Otakar Vávra, 1955) • Proti všem (Otakar Vávra, 1956) • Ztracenci (Miloš Makovec, 1956) • Poklad hraběte Chamaré (Zdeněk Troška, 1984) Televize Lucerna (Jiří Bělka, 1960) • Lucerna (František Filip, 1967) • Záhořanský hon (Bohumil Sobotka, 1968) • F. L. Věk (seriál, František Filip, 1971) • Na dvoře vévodském (Evžen Němec, 1979) • Psohlavci (Milan Macků, 1985) • Preceptor (Jiří Bělka, 1986) • Staré pověstí české (seriál, Vladimír Mráz, 2012)
Hudební adaptace	Psohlavci (Karel Kovařovic, 1897) • Lucerna (Vítězslav Novák, 1923) • Jiří z Kunštátu a Poděbrad (Osvald Chlubna, 1942) • Temno (Iša Krejčí, 1944) • Poslední hejtman (Miroslav Krejčí, 1944) • Zahořanský hon (Jaroslav Křička, 1949) • Maryla (Vladimír Ambros, 1951) • Kolébka (Osvald Chlubna, 1952) • Pan Johanes (Ivo Jirásek, 1952) • Náchodská kasace (Sláva Vorlová, 1955) • Maryla (František Suchý Brněnský, 1956) • Vojnarka (Jiří František Novák, 1956) • Kolébka pro hříšné panny (Otmar Mácha, 1976)