F. L. Věk
Ilustrace Adolfa Kašpara k vydání z roku 1924
Autor	Alois Jirásek
Původní název	F. L. Věk
Země	Rakousko-Uhersko
Jazyk	čeština, němčina a latina
Žánr	historický, romantický
Vydavatel	Nakladatelství J. Otto
Datum vydání	1888–1906
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

F. L. Věk (s podtitulem „obraz z dějin našeho národního probuzení“) je pětisvazkový historický román Aloise Jiráska. Autor ho začal psát roku 1887 ještě za svého pobytu v Litomyšli a první díl publikoval v roce 1888. Další svazky napsal již v Praze a pracoval na nich řadu let; teprve v roce 1906 byl publikován závěrečný pátý díl.

Děj románu je zasazen do období českého národního obrození, přesněji mezi roky 1769 a 1816. Román je autentickou kronikou českého osvícenství i jazykového, literárního a divadelního vlastenectví. Na pozadí josefínských reforem, francouzské revoluce, napoleonských válek a pobytu pruských vojsk v Čechách sleduje autor proces národního probuzení. Dějovou osu všech pěti dílů tvoří osudy studenta a později dobrušského kupce Františka Ladislava Věka a jeho rodiny; postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Spolu s příběhem hlavního hrdiny líčí Jirásek činnost mnoha dalších pražských i venkovských buditelů a zvláště barvitě zobrazuje osudy Václava Tháma.

Věnování

• I. svazek – Památce mé matky
• II. svazek – Příteli Dru Josefu Thomayerovi
• III. svazek – Příteli Dru Josefu Stupeckému
• IV. svazek – Příteli Mikoláši Alšovi^[1]
• V. svazek – Příteli K. V. Raisovi

Osobnosti v románu

Reálné

Román není jen životním příběhem Františka Věka. V díle mimo něj vystupuje nemálo reálných postav své doby, prožívajících své vlastní osudy, mnohdy jen okrajově propojené s životem hlavního hrdiny.

• abbé Josef Dobrovský
• Šebestián Hněvkovský
• W. A. Mozart
• Václav Thám – v románu je několikrát zmíněn i jeho bratr Ignác
• Václav Matěj Kramerius
• František Jan Vavák
• Josef Ziegler
• Václav Josef Bartoloměj Praupner – v románu regenschori u Panny Marie Sněžné v Praze
• professor Vydra – Františkův učitel matematiky
• Michal Silorád Patrčka
• Václav Kliment Klicpera
• Jan Theobald Held
• Matěj Milota Zdirad Polák
• Jan Jeník z Bratřic
• P. German Hradecký – ředitel městské školy, rektor koleje a prefekt piaristického gymnázia v Litomyšli

Mnoho dalších, tehdy žijících osob je pak v ději alespoň okrajově zmíněno. Prokop František Šedivý, Tandler, Antonín Jaroslav Puchmajer, bratři Jan Nejedlý a Vojtěch Nejedlý, Štrobach, Chmela, Václav Hanka, Svoboda, Josef Jungmann, Jan Hýbl, rektor

Smyšlené

František Havránek – kmotr; starý Žalman; Strádecký – muzikant; Matiáš – páter knihovník; atd. Rodina Jeana Butteau sice v Praze v dané době žila, její osudy si ale Alois Jirásek přizpůsobil potřebám románu.

Události v románu

Při četbě románu prožijeme nejen uvedení Mozartovy opery Don Giovanni v Nosticově divadle nebo korunovaci Leopolda II. českým králem, ale i strasti Napoleonových tažení, jak je tehdy vnímali obyvatelé českých zemí, včetně krachu rakouských státních financí v roce 1811. Zažijeme rozporně vnímané josefinské reformy – rušení řádů, zavádění němčiny do škol i úřadů, na druhou stranu toleranční patent, který umožní jakousi náboženskou svobodu. Radost z korunovace Leopolda II. vystřídalo utužení poměrů po nástupu Františka I. Kniha končí v době, kdy svitla naděje na navrácení českého jazyka do středních škol.

Zajímavosti

• Jirásek publikoval F. L. Věka nejprve časopisecky: I. díl vyšel v časopise Osvěta v roce 1888, II. díl v časopise Osvěta v roce 1892, III. díl v časopise Květy v roce 1897, IV. díl v časopise Květy v roce 1900 a V. díl v časopise Zlatá Praha v letech 1905–1906.
• První knižní vydání vycházelo v nakladatelství Jan Otto: I. díl v roce 1890, II. díl r. 1895, III. díl r. 1898, IV. díl r. 1901 a V. díl r. 1907.
• Do konce XX. století vyšel F. L. Věk česky více než dvacetkrát; některá vydání byla ilustrována Adolfem Kašparem nebo Karlem Müllerem. Celý román vyšel v ruském překladu (1956–1957) a první díl též v lužické srbštině (1957).^[2]

Televize a hudba

V roce 1971 byl natočen v Československé televizi stejnojmenný televizní seriál. Za předlohu posloužil I. a II. svazek románu, malým zlomkem i svazek III.

Jméno F. L. Věka nese i hudební festival konaný v Dobrušce – Mezinárodní hudební festival F. L. Věka.

Reference

Literatura

• JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Alois Jirásek: . 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987. 581 s.
• JAKUBEC, Jan. Jiráskův „F. L. Věk“. In: Lumír, ročník 36 (1907–1908), č. 3, str. 108–115; – dostupné též online

Dílo online

• JIRÁSEK, Alois. F. L. Věk. Ilustrace Adolf Kašpar. Praha: J. Otto, 1924 - 1925. Dostupné online. 
• JIRÁSEK, Alois. F. L. Věk. Praha: J. Otto, 1931. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu F. L. Věk na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná vydání díla F. L. Věk v Národní digitální knihovně.
• F. L. Věk (I. svazek) v Digitální knihovně
• F. L. Věk (II. svazek) v Digitální knihovně
• F. L. Věk (III. svazek) v Digitální knihovně
• F. L. Věk (IV. svazek) v Digitální knihovně
• F. L. Věk (V. svazek) v Digitální knihovně
• F. L. Věk (I. svazek) online ve formátu PDF
• F. L. Věk (II. svazek) online ve formátu PDF
• F. L. Věk (III. svazek) online ve formátu PDF
• F. L. Věk (IV. svazek) online ve formátu PDF
• F. L. Věk (V. svazek) online ve formátu PDF

Dílo Aloise Jiráska
Romány	Skaláci (1875) • Na dvoře vévodském (1877) • Filosofská historie (1878) • Konec a počátek (1879) • U Rytířů (1879) • Na Staré poště (1881) • Poklad (1881) • V cizích službách (1883) • Psohlavci (1884) • V cizích službách (1885) • Skály (1886) • Z Čech až na konec světa (1888) • Proti všem (1893) • Staré pověsti české (1894) • Mezi proudy (1887–1890) • F. L. Věk (1888–1906) • U nás (1896–1903) • Bratrstvo (1900–1909) • Temno (1913–1915) • Husitský král (1920–1930)
Divadelní hry	Vojnarka (1890) • Kolébka (1891) • Otec (1894) • Zkouška (1895) • Emigrant (1898) • M. D. Rettigová (1901) • Jan Žižka (1903) • Gero (1904) • Lucerna (1905) • Samota (1907) • Pan Johanes (1909) • Jan Hus (1911) • Jan Roháč (1914)
Povídky	Povídka z hor (1878) • Z bouřlivých dob (1879) • Maryla (1885) • Zemanka (1885) • Zahořanský hon (1889) • Na Chlumku (1889) • Balada z rokoka (1905)
Filmové a televizní adaptace	Film Lucerna (Karel Lamač, 1925) • Psohlavci (Svatopluk Innemann, 1931) • Vojnarka (Vladimír Borský, 1936) • Filosofská historie (Otakar Vávra, 1937) • Lucerna (Karel Lamač, 1938) • Jan Roháč z Dubé (Vladimír Borský, 1947) • Temno (Karel Steklý, 1950) • Staré pověstí české (Jiří Trnka, 1952) • Vojnarka (Antonín Dvořák, 1953) • Jan Hus (Otakar Vávra, 1954) • Psohlavci (Martin Frič, 1955) • Jan Žižka (Otakar Vávra, 1955) • Proti všem (Otakar Vávra, 1956) • Ztracenci (Miloš Makovec, 1956) • Poklad hraběte Chamaré (Zdeněk Troška, 1984) Televize Lucerna (Jiří Bělka, 1960) • Lucerna (František Filip, 1967) • Záhořanský hon (Bohumil Sobotka, 1968) • F. L. Věk (seriál, František Filip, 1971) • Na dvoře vévodském (Evžen Němec, 1979) • Psohlavci (Milan Macků, 1985) • Preceptor (Jiří Bělka, 1986) • Staré pověstí české (seriál, Vladimír Mráz, 2012)
Hudební adaptace	Psohlavci (Karel Kovařovic, 1897) • Lucerna (Vítězslav Novák, 1923) • Jiří z Kunštátu a Poděbrad (Osvald Chlubna, 1942) • Temno (Iša Krejčí, 1944) • Poslední hejtman (Miroslav Krejčí, 1944) • Zahořanský hon (Jaroslav Křička, 1949) • Maryla (Vladimír Ambros, 1951) • Kolébka (Osvald Chlubna, 1952) • Pan Johanes (Ivo Jirásek, 1952) • Náchodská kasace (Sláva Vorlová, 1955) • Maryla (František Suchý Brněnský, 1956) • Vojnarka (Jiří František Novák, 1956) • Kolébka pro hříšné panny (Otmar Mácha, 1976)