A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kardinál Jan Filip Lamberg | |
---|---|
Kníže-biskup v Pasově | |
Ve funkci: 1689 – 1712 | |
Předchůdce | Šebestián Jan z Pötting-Persingu |
Nástupce | Raimund Ferdinand Rabatta |
Principální komisař u říšského sněmu v Řezně | |
Ve funkci: 1701 – 1712 | |
Předchůdce | Ferdinand August z Lobkovic |
Nástupce | Maxmilián Karel z Löwensteinu |
Císařský vyslanec v Polsku | |
Ve funkci: květen 1697 – září 1697 | |
Předchůdce | Karel Julius Sedlnický z Choltic |
Nástupce | Jan Jiří Marek Clary-Aldringen |
Císařský vyslanec u říšského sněmu v Řezně | |
Ve funkci: 1686 – 1689 | |
Předchůdce | Theodor Strattmann |
Nástupce | Leopold Josef z Lambergu |
Narození | 25. května 1652 Vídeň |
Úmrtí | 20. října 1712 (ve věku 60 let) Řezno |
Rodiče | Jan Maxmilián z Lambergu a Judita Rebeka Bruntálská z Vrbna |
Příbuzní | Kašpar Bedřich z Lambergu, František Josef z Lambergu a Johana Terezie z Lambergu (sourozenci) |
Profese | katolický kněz a katolický biskup |
Náboženství | katolická církev |
Commons | Johann Philipp Graf von Lamberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Filip hrabě z Lambergu (německy Johann Philipp Graf von Lamberg, 25. května 1651, Vídeň – 20. října 1712, Řezno) byl rakouský šlechtic, duchovní a diplomat. V letech 1689–1712 byl biskupem v Pasově[1], v roce 1700 byl jmenován kardinálem. Souběžně se od mládí uplatňoval jako úspěšný diplomat ve službách Habsburků, na přelomu 17. a 18. století patřil k významným osobnostem zahraniční politiky habsburské monarchie, byl vyslancem v mnoha evropských zemích, nejdéle působil u říšského sněmu v Řezně.[2] Nákupem několika panství v jihozápadních Čechách v letech 1707–1710 vytvořil majetkové zázemí, které v jeho rodině přetrvalo až do roku 1945 (hrad Rabí).
Životopis
Pocházel ze starého šlechtického Lambergů, narodil se jako nejmladší syn diplomata a císařského nejvyššího hofmistra Jana Maxmiliána z Lambergu (1608–1682), matka Judita Rebeka (1612–1690) patřila k rodině Bruntálských z Vrbna. Studoval u jezuitů ve Vídni, další fázi vzdělání absolvoval ve Steyru (kde se nacházelo hlavní rodové sídlo) a Pasově, na univerzitě v Sieně získal doktorát z církevního a civilního práva (1673). Ještě před dokončením studií byl vysvěcen na kněze a v roce 1673 získal hodnost císařského komorníka. Jako příslušník vlivného šlechtického rodu se již v raném mládí stal mnohoobročníkem, získal hodnost kanovníka v Pasově (1663), Olomouci (1668) a Salcburku (1676).
Diplomat
Kromě církevní dráhy se již v mládí stal úspěšným diplomatem ve službách Habsburků. V letech 1678–1679 byl účastníkem mírových jednání v Nijmegenu a v roce 1678 byl jmenován členem říšské dvorní rady.[3] Poté vyjednával u několika německých dvorů finanční podporu pro válku s Turky, úspěšný byl jako vyslanec v Berlíně a Drážďanech.[4][5] Při obléhání Vídně v roce 1683 byl přímým účastníkem bojů s Turky. V letech 1686–1689 byl císařským vyslancem u říšského sněmu v Řezně. V roce 1696 byl jmenován císařským tajným radou a další důležitou diplomatickou cestu podnikl v roce 1697 do Polska, kde se po smrti Jana III. Sobieskiho chystala volba nového krále. Ve Varšavě pobýval od května do září 1697 a vyjednal podporu pro saského kandidáta Augusta II., který byl zvolen a v září 1697 korunován polským králem. Ceremoniální charakter Lambergovy mise byl podtržen faktem, že do Varšavy s ním jel doprovod o počtu 200 osob. V roce 1698 pobýval jako císařský diplomat v Portugalsku.[6]
V roce 1700 byl s podporou císaře Leopolda I. jmenován kardinálem. S touto hodností se ještě téhož roku zúčastnil konkláve, které zvolilo papežem Klementa XI. V Římě spolupracoval se svým vzdáleným bratrancem Leopoldem Josefem z Lambergu, který zde pobýval jako císařský velvyslanec. Znovu se uplatnil jako diplomat a navštívil několik italských knížat v otázce podpory proti Francii před začátkem války o španělské dědictví. V letech 1701–1712 byl kardinál Lamberg principálním komisařem císaře u říšského sněmu v Řezně, kde znovu vyvíjel diplomatické aktivity proti Francii. Podílel se také na organizaci volby císařů Josefa I. (1705) a Karla VI. (1711). Při volbě císaře v roce 1711 byl i zvažovaným kandidátem na funkci vyslance Českého království jako držitel českého inkolátu.[7] V roce 1710 obdržel čestný titul Protector Germaniae a v závěru života byl zároveň mluvčím Svaté říše římské ve Vatikánu.
Biskup v Pasově
Dne 24. května 1689 byl jmenován biskupem v Pasově, papežem Alexandrem VIII. byl ve funkci potvrzen 11. ledna 1690 a o tři dny později přijal biskupské svěcení. Kvůli tomu dočasně rezignoval na diplomatické aktivity, aby se mohl věnovat správě diecéze. Snažil se o vymanění z vlivu salcburské arcidiecéze a prosadil smlouvu s Bavorskem o obchodu se solí a obilím. Významně se podílel na obnově Pasova poničeného dvěma nedávnými požáry, nechal upravit biskupskou rezidenci (knihovní sál s freskovou výzdobou) a katedrálu sv. Štěpána. Podporoval také vědy a umění, na jeho pozvání pobýval od roku 1690 v Pasově hudební skladatel Georg Muffat.[8] Na Lambergovy aktivity v oblasti umění navázal později jeho synovec Josef Dominik z Lambergu (1680–1761), který byl biskupem v Pasově v letech 1723–1761. V rámci pasovské diecéze se kardinál Lamberg zasloužil také o závěrečnou fázi kolonizace Bavorského lesa, kde založil několik osad. Jeho jméno nese městečko Philippsreut založené v roce 1692 poblíž českých hranic.
Majetek v Čechách
Kardinál Lamberg se mimo jiné zasloužil o vytvoření majetkového zázemí pro svou rodinu v Čechách, které přetrvalo až do roku 1945. Na svých cestách si oblíbil krajinu Pošumaví a v letech 1707–1710 zde koupil celkem tři panství. Nejprve v roce 1707 získal od Kolovratů panství Žihobce s 18 vesnicemi, o rok později koupil od Chanovských z Dlouhé Vsi sousední panství s hradem Rabí.[9] Rozšíření domény v Čechách završil v roce 1710 zakoupením panství Žichovice. Ze tří českých panství vytvořil fideikomis v hodnotě 266 206 zlatých[10], jeho dědicem se stal synovec František Antonín z Lambergu (1678–1759).[11]
Kardinál Lamberg zemřel v Řezně 30. října 1712 a pohřben byl v lamberské kapli pasovské katedrály. Svými současníky byl vnímán jako vzdělaná osobnost s racionálním uvažováním, byl označován jako mírotvorce z vášně a povolání. Jako duchovní proslul asketickým způsobem života, v postavení vlivného císařského diplomata měl však zálibu v okázalém vystupování. Svou kariérou přispěl k celkovému vzestupu rodu Lambergů, který nakonec v osobě jeho synovce Leopolda Matyáše (1667–1711) dosáhl knížecího titulu.
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam představitelů pasovské diecéze na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Heslo z Lamberka in: Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0
- ↑ Seznam říšských dvorských radů; Vídeň, 2014; s. 103 dostupné online
- ↑ BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Nakladatelství Academia, Praha, 2020; s. 456, 470 ISBN 978-80-200-30405
- ↑ HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740; NLN, Praha, 2013; s. 556 ISBN 978-80-7422-233-7
- ↑ Jan Filip z Lambergu in: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, 5. díl, Vídeň, 1804; s. 393 dostupné online
- ↑ KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou. Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; s. 141, 212 ISBN 978-80-86829-43-2
- ↑ Jan Filip z Lambergu na webu Lamberská stezka dostupné online
- ↑ RUDA, Zdeněk: Tajemství hradu Rabí; Plzeň, 2020; s. 63–66 ISBN 978-80-7640-012-2
- ↑ Heslo z Lamberka in: STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské, Praha, 2018; s. 416 ISBN 978-80-87284-67-4
- ↑ Rodokmen knížecí linie Lambergů dostupné online
Literatura
- KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Filip z Lamberka na Wikimedia Commons
- Životopis Jana Filipa Lamberga na webu The Cardinals of the Holy Roman Church
- Jan Filip Lamberg na webu catholic-hierarchy
- Jan Filip Lamberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Jan Filip Lamberg na webu austria-forum
Předchůdce: Václav z Thun-Hohenštejna |
Biskup pasovský Jan Filip z Lambergu 1689–1712 |
Nástupce: Raymund Ferdinand z Rabatta |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk