A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Husa indická | |
---|---|
Husa indická | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | husa (Anser) |
Binomické jméno | |
Anser indicus (Latham, 1790) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husa indická (Anser indicus) nebo husa tibetská je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.
Popis
Nezaměnitelná, 70 - 80 cm velká husa s rozpětím křídel kolem 150 cm. Má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Samec i samice jsou zbarveny stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale postrádají charakteristické černé proužky v týle.
Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě (alespoň z hlediska pravidelnosti přeletů). Při každoročních cestách mezi letními a zimními destinacemi překonává Himálaje a při jejich přeletu dosahuje výšek přes 8000 m n. m. Jeden exemplář byl dokonce pozorován při přeletu hory Makalu o výšce 8463 metrů nad mořskou hladinou. Tyto výkony husám indickým umožňuje jejich krevní hemoglobin, schopný vázat posdstatně víc kyslíku než hemoglobin většiny ostatních živočichů.[2]
Rozšíření
Rozmnožuje se ve střední Asii v blízkosti velkých horských jezer.[3] Populace je odhadována na 52 - 60 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km².[4] [5] Na zimu migruje v početných hejnech do jižní a jihovýchodní Asie, především do Indie, Myanmaru a na území severního Pákistánu.
V mnoha evropských státech včetně Česka se po celý rok občas vyskytují na větších jezerech, rybnících a mokřinách jednotlivé kusy, případně i malá hejnka, která ulétla z chovů. Introdukována byla do jižního Švédska a Kanady.
Ekologie
Stejně jako ostatní druhy hus se živí okusem zelených částí rostlin. Jejímu přirozenými predátory jsou především lišky a orli. Hnízdí v početných hejnech, která mohou obsahovat i několik stovek jedinců. Klade 4 až 8 bílých vajec, na kterých sedí průměrně 28 až 30 dní.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bar-headed Goose na anglické Wikipedii a Gęś tybetańska na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
- ↑ BBC: Anser indicus. www.bbc.co.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-12.
- ↑ IUCN: Anser indicus
- ↑ Birdlife: Anser indicus. www.birdlife.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu husa indická na Wikimedia Commons
- Všeobecné informace o druhu
- Biolib
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk