Hora Svaté Anny Góra Świętej Anny
Celkový pohled
Poloha
Souřadnice	50°27′22″ s. š., 18°10′3″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Strzelce
Gmina	Leśnica
Hora Svaté Anny
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	467
Etnické složení	Slezané, Němci, Poláci a další
Náboženské složení	římští katolíci a další
Správa
Telefonní předvolba	+48 77
PSČ	47-150
Označení vozidel	OST
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hora Svaté Anny^[1][2][3][4] (polsky Góra Świętej Anny, německy Sankt Annaberg, slezsky Anaberg nebo Świyntŏ Anna) je obec v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce ve gmině Leśnica. Rozkládá se na severním a východním svahu stejnojmenného kopce (408 m n. m.) v nejzápadnější části Slezské vrchoviny. V roce 2011 zde žilo 467 obyvatel.^[5]

Hora Svaté Anny je nejvýznamnějším katolickým poutním místem Horního Slezska. První kostel na kopci byl postaven na sklonku 15. století. Na začátku 17. století byla do něj z Ujazdu přemístěna uctívaná dřevěná socha svaté Anny Samotřetí datovaná do roku 1480. V roce 1655 do obce přišla skupina třiceti františkánů, kteří nechali kostel přestavět v barokním slohu a vedle vybudovali první klášter. V letech 1700–1709 vznikla na jižních a západních svazích hory Kalvárie – křížová cesta se 33 kaplemi. Mezi lety 1733 až 1749 proběhla výstavba nového barokního kláštera. V průběhu dalších dvou století došlo ještě k několika dalším stavebním úpravám.

Zvláštní význam získala Hora Svaté Anny v 19. století v době národnostních nesvárů. Jak proněmecky, tak propolsky orientovaní Slezané ji považovali za symbolické místo, jakési „srdce Slezska“, a zde konané bohoslužby nebo sváteční akce měly mnohdy ráz politické manifestace. Bitva u Annabergu v květnu 1921 byla největší bitvou v průběhu hornoslezských povstání. Po rozdělení regionu v roce 1922 Hora Svaté Anny zůstala na německé straně a byla připojena k Polsku až po druhé světové válce. Dodnes zde žije početná německá menšina (25,7 % při sčítání lidu 2011)^[6] a obec je od roku 2008 oficiálně dvojjazyčná.

Kromě poutního komplexu jsou významnými pamětihodnostmi Hory Svaté Anny Památník povstaleckého činu (Pomnik Czynu Powstańczego) dokončený v roce 1955, který propagandisticky upomíná na bitvu z roku 1921 a „odvěký polský boj proti germánství“, a s nim sousedící meziválečný amfiteátr pro 30 tisíc diváků, původně součást nacistického mauzolea s obdobnou, ač opačně interpretovanou, tematikou.

Bývalý nefelinitový lom na jižním svahu kopce tvoří geologickou přírodní rezervaci. V roce 2010 byl zřízen Národní geopark Hora Svaté Anny s deset kilometrů dlouhou naučnou stezkou spojující řadu z přírodně-geologického hlediska významných stanovišť v okolí.

Každoročně v druhé půlce července se v obci koná Svátek mládeže (Święto Młodzieży) – celopolský sraz katolické mládeže.

Katastrem Hory Svaté Anny prochází dálnice A4, ale vesnice na ni není napojena, nejbližší sjezd je vzdálený osm kilometrů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hora Svaté Anny na Wikimedia Commons
• Webové stránky farnosti Hora Svaté Anny