Gottfried Benn
Narození	2. května 1886 Putlitz
Úmrtí	7. července 1956 (ve věku 70 let) Západní Berlín
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Dahlemský lesní hřbitov
Povolání	básník, lékař-spisovatel, esejista, romanopisec, lékař a autor
Alma mater	Q99196457 Univerzita Jena Univerzita v Bonnu Marburská univerzita
Významná díla	Morgue und andere Gedichte Static poems
Ocenění	Cena Georga Büchnera (1951) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Manžel(ka)	Ilse Benn (do 1956)
Partner(ka)	Else Lasker-Schülerová
Děti	Nele Poul Sørensen
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gottfried Benn (2. května 1886, Mansfeld, dnes součást Putlitz – 7. června 1956, Berlín) byl německý lékař a básník, představitel expresionismu.

Život

Narodil se v rodině luteránského kněze, měl také studovat teologii, ale později přešel na medicínu a po vystudování začal pracovat jako patolog. Z těchto zkušeností čerpá jeho první a patrně nejvýznamnější básnická sbírka, kontroverzní cyklus Morgue (Márnice, 1912)^[1], rozvíjející nihilisticky pojímané motivy marnosti a odpornosti lidského těla na pozadí jakýchsi básnických pitevních protokolů. Tuto tematiku později opustil, motivy marnosti a nihilismu ale prostupují celým jeho dílem. V roce 1914 strávil krátký čas jako vojenský lékař na frontě, později se stal lékařem ve vojenském nevěstinci. Zkušeností zde nabytých využil při své pozdější praxi, pracoval v Berlíně jako odborník na kožní a pohlavní choroby, ve dvacátých letech téměř nepublikoval.

Krátkou dobu sympatizoval s nacismem, jeho sympatie ale neměly politický charakter, spíše doufal, že se expresionismus stane oficiální uměleckou ideologií v Německu. V roce 1932 byl dokonce zvolen do poetické sekce Pruské akademie. Po noci dlouhých nožů se ale od nacismu odvrátil. Bylo mu zakázáno pokračovat v literární tvorbě, byl označován za degeneráta, dekadenta, Žida, homosexuála a nekrofila. V té době pracoval jako vojenský lékař, psal stále bez naděje na publikaci básně a eseje.

Po druhé světové válce žil v Západním Berlíně, byl velmi uznáván a měl velkou úlohu v tehdejším literárním světě, přestože se lidem spíše vyhýbal. V roce 1951 získal prestižní cenu Georga Büchnera. V roce 1956 zemřel na kostní nádor.

Význam

Jeho básně, psané většinou volným veršem, se vyznačují morbidními náměty a cynickým pojetím, dovádějí do mnohdy stěží únosných extrémů expresionistickou poetiku. Na lidstvo Benn pohlíží jako lékař, který si je vědom jeho marnosti a odpornosti, na pozadí těchto zkušeností si klade závažné existenciální otázky. Pro něj typické motivy nejrůznějších chorob s oblibou konfrontuje s erotickou tematikou, ale i s romantickým hledáním podstaty umění a života. V pozdějších básních převládají jazykové i významové experimenty, jeho dřívější poetika mnohdy ustupuje do pozadí. Do češtiny většinu jeho díla přeložil Ludvík Kundera ve výboru Básně (ERM, 1995), několik básní je také uvedeno v různých antologiích.

Fotogalerie

• 
  Gottfried Benn při práci
• 
  Karikatura Gottfrieda Benna od Tobiase Falberga
• 
  Benn, G. Statische Gedichte. (1948)
• 
  Hrob G. Benna v Berlíně (Der Waldfriedhof Dahlem)
• 
  Pamětní deska v Berlíně (Mehringdamm 38, Berlin-Kreuzberg)

Odkazy

Reference

Související články

• Else Lasker-Schülerová
• Expresionismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gottfried Benn na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gottfried Benn
• Gottfried-Benn-Gesellschaft e.V.
• DYCK, Joachim. Berliner Affären: Gottfried Benn und die Frauen. In: Tagesspiegel.de, 2010-08-22.
• KURLEMANN, Jan. Edith Cavell und Gottfried Benn, der als Stabsarzt bei ihrer Hinrichtung im Oktober 1915 zugegen war. In: Belgieninfo.net, 2015-10-11.