Fu-ťien - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím

Odborná literatúra, audioknihy, eknihy:


Kategórie (12):


















© Beletria.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Fu-ťien
 ...
Provincie Fu-ťien
福建省
Od shora dolů, zleva doprava: 1. panorama hlavního města Fu-čou 2. tradiční hakkské domy tchu-lou 3. pohoří Wu-i 4. Hora Tchaj-mu 5. město Sia-men 6. panorama Siamenské univerzity
Geografie
Provincie Fu-ťien (červeně) na mapě Číny
Provincie Fu-ťien (červeně) na mapě Číny
Hlavní městoFu-čou
Souřadnice25°54′ s. š., 118°18′ v. d.
Rozloha123 951,14 km²
Nejvyšší bodChuang-kang-šan (2158 m n. m.)
Časové pásmoUTC+08:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel41 540 086 (2020)
Hustota zalidnění335,1 obyv./km²
HDP/obyv.¥ 105 818
$ 15 500
Jazykčínština, min (minnanština, hokkien, pchusienský min, východní min, fučouský dialekt, centrální min, severní min), hakkština
Národnostní složeníChanové (98%), Šeové, Miaové, Chuejové, Mandžuové
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Druh celkuprovincie
Podřízené celky8 městských prefektur, 1 subprovinční město
GuvernérČao Lung
Tajemník KSČJin Li
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-FJ
Oficiální webwww.fujian.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o provincii Čínské lidové republiky. O části této provincie spravované Čínskou republikou na Tchaj-wanu pojednává článek Fu-ťien (Čínská republika).

Fu-ťien (zvuk výslovnost, čínsky pchin-jinem Fújiàn, znaky 福建), dříve též přepisováno Fukien, je provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Číny, naproti ostrovu Tchaj-wan, a sousedí s provinciemi Če-ťiang, Ťiang-si a Kuang-tung.[1][2] V roce 2020 ve Fu-ťienu žilo více než 41,5 milionu obyvatel, což z něj činilo 15. nejlidnatější administrativní celek provinční úrovně. Při rozloze téměř 124 000 km² je Fu-ťien 23. největším administrativním celkem provinční úrovně. Hlavním městem provincie je Fu-čou.

Jako pobřežní provincie na pomezí Východočínského a Jihočínského moře je Fu-ťien významným uzlem námořní dopravy. V minulosti byl také důležitou součástí námořní hedvábné stezky a výchozím bodem středověkých expedičních plaveb Čeng Chea.[3] Fu-ťien má převážně hornatý charakter; rovinatější oblasti jsou soustředěny zejména v úzkém pobřežním pásu na jihovýchodě,[4] kde se zároveň nachází množství největších měst provincie: kromě Fu-čou, provinčního hlavního města, také Sia-men, Čchüan-čou, Čang-čou, Ning-te a Pchu-tchien. Ačkoliv je prakticky celý Fu-ťien pod správou Čínské lidové republiky, jeho malou část (souostroví Ťin-men a Ma-cu v Tchajwanském průlivu) spravuje Čínská republika na Tchaj-wanu; na celé území provincie si činí nárok oba státy.

Přestože je obyvatelstvo Fu-ťienu převážně chanského původu, jedná se o značně jazykově a kulturně rozmanitou provincii. Rozšířeny jsou zde dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien či fučouského dialektu, a dále také jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové. Nejpočetnější národnostní menšinou v provincii jsou Šeové. Z Fu-ťienu také pochází mnozí zámořští Číňané, a to jak v zemích jihovýchodní Asie, tak například i ve Spojených státech.[5]

Název

Název provincie, Fu-ťien, pochází ze spojení jmen měst Fu-čou (福州) a Ťien-čou (建州), dnešního Ťien-ou v prefektuře Nan-pching.[6] Název vznikl roku 733 za vlády tchangského císaře Süan-cunga, přičemž jím byla původně označena oblast nového úřadu ťing-lüe-š’, komisaře zplnomocněného řídit a zavádět řád.[3]

Jednoznaková zkratka pro Fu-ťien, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 闽 (čínsky v českém přepisu min, pchin-jinem mǐn).[7] Zkratka je odvozena z názvu starověkého království Min-jüe, které se rozkládalo na území dnešní provincie.[2] Oficiální zkratka Fu-ťienu v latinském písmu je FJ.[8]

Historie

Raná historie a císařské období

V pozdější části období Jara a podzimu se na jih od changčouské zátoky nacházelo království Jüe, které zahrnovalo některé oblasti dnešní provincie Fu-ťien. Jeho vládce byl nominálním vazalem čínského krále. Moc království Jüe vzrostla zejména poté, co v roce 473 př. n. l. dobylo stát Wu. Během období válčících států bylo království Jüe v roce 334 př. n. l. naopak dobyto královstvím Čchu. Wu-ču, jeden ze synů sesazeného krále Jüe, uprchl po moři na jih zhruba k dnešnímu Fu-čou a stal se králem státu Min-jüe. Za vlády císaře Wu-tiho bylo potlačeno povstání minjüeských kmenů, načež tyto kmeny byly přesídleny na sever do vnitrozemské oblasti mezi řekami Chuaj a Jang-c'. Po sjednocení Číny za dynastie Čchin byla území království Min-jüe zřízena komandérie Min-čung. Po kolapsu dynastie Čchin a následném zrození říše Chan bylo království Min-jüe obnoveno císařem Kao-cu a vráceno Wu-čuovi za jeho pomoc v boji proti vojevůdci Siang Jüovi.[9]

Během období Šesti dynastií (220–589 n. l.; částečně se překrývajícího s obdobím Šestnácti států) zůstal region v čínské sféře; ke skutečné sinizaci ale došlo až v dobách dynastie Tchang, kdy se sňatky mezi mezi tchangskými osadníky ze severu a místním obyvatelstvem staly běžnými. Po pádu říše Tchang se na území Fu-ťienu rozkládalo království Min s hlavním městem ve Fu-čou. V polovině desátého století bylo království Min rozděleno mezi stát Jin, ovládající oblast severního Fu-ťienu, zatímco jižní Fu-ťien byl spravován státem Min s centrem v Čang-čou.[9]

Význam regionu rychle vzrůstal v období dynastie Jižní Sung, kdy sloužil jako hospodářské zázemí nedalekého hlavního města říše, Lin-anu (nynějšího Chang-čou). Fu-ťien byl klíčovým dodavatelem rýže a hlavním producentem cukrové třtiny, ovoce a čaje. Vzhledem k důležitosti obchodu pro dynastii Jižní Sung, se provincie také stala loďařským a komerčním centrem a to jak pro pobřežní, tak pro zámořský obchod.[9] Přístavní město Čchüan-čou bylo významné v rámci obchodních kontaktů Číny s muslimským světem vedených skrze arabské, později také perské, turecké a indické obchodníky.[10] V letech 1405–1433 z Fu-ťienu vyplouvaly Čeng Cheovy expediční floty včetně tzv. „lodí pokladů“, mnohé z nichž byly lokálně postaveny.[11]

Úpadek Fu-ťienu se pojí se zákazem námořního obchodu v roce 1433 za dynastie Ming a izolacionistickou politikou za dynastie Čching, která Fu-ťien zasáhla nejsilněji na konci 17. století, kdy mingští loajalisté obsadili Tchaj-wan a ostrovy u fuťienského pobřeží.[9] V těchto dobách se navzdory oficiálnímu zákazu námořního obchodu hlavní baštou čínských kupců stal Sia-men, kde na rozdíl od nedalekého Čchüan-čou a Fu-čou nesídlil úřední dozor nad obchodní lodní dopravou.[12]

K mírnému oživení fuťienské ekonomiky došlo ve druhé polovině 19. století, kdy města Fu-čou a Sia-men byla podle tzv. nerovných smluv otevřena západním mocnostem jako smluvní přístavy. Například moderní loďařský průmysl rozvíjející se Ma-weji byl ale zničen francouzskou flotou během čínsko-francouzské války v letech 1883–1885. V roce 1886 byl ostrov Tchaj-wan oddělen od Fu-ťienu a byl ustaven samostatnou provincií.[9]

20. století

Po Sinchajské revoluci v roce 1911 se Fu-ťien stal součástí nově vzniklé Čínské republiky. Krátce na to se, podobně jako jiné čínské provincie, ocitl ve střetu zájmů tzv. militaristů, lokálních vojenských vůdců, kteří ovládali jednotlivá čínská území. Od roku 1922 byl vojenským guvernérem Fu-ťienu Wang Jung-čchüan, který byl součástí Anchuejské kliky. Na počátku 30. let 20. století byla část západního Fu-ťienu krátkodobě začleněna do tzv. Ústřední revoluční základny, území ovládaného čínskými komunisty. Následná vzpoura vládních vojsk dislokovaných v provincii proti vládě v Nankingu v roce 1933 vedla k reakci ze strany kuomintangské nankingské vlády, která následně provincii znovu ovládla a vypudila komunistické síly.[9]

Po roce 1938, během druhé čínsko-japonské války byla pobřežní centra provincie okupována japonskými silami. Provinční vláda se v roce 1941 stáhla do vnitrozemského Jung-anu v prefektuře San-ming, odkud spravovala zbývající části provincie po dobu trvání války. V roce 1949 v rámci čínské občanské války provincii dobyla komunistická 3. polní armáda a Fu-ťien se tak stal součástí Čínské lidové republiky.[9] Ostrovy v Tchajwanském průlivu ale i nadále zůstávají pod faktickou kontrolou Čínské republiky sídlící na Tchaj-wanu.

Geografie

Poloha a rozloha

Fu-ťien se nachází jihovýchodním pobřeží Číny, dle zeměpisných souřadnic mezi 23°33′ a 28°20′ severní šířky a 115°50′ a 120°40′ východní délky.[13] Regionálně spadá do východní Číny. Na severu Fu-ťien sousedí s provincií Če-ťiang, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung. Z východu je obtékán Východočínským mořem, z jihu Jihočínským mořem a na jihovýchodě jej od ostrovu Tchaj-wan odděluje Tchajwanský průliv – úžina, která tato dvě moře spojuje.

Rozloha provincie je 123 951,14 km²,[14] a jedná se tak o 23. největší administrativní celek provinční úrovně, respektive 19. největší provincii.

Pohled na pohoří Wu-i z řeky Ťiou-čchü-si

Povrch

Provincie Fu-ťien je z většiny kopcovitá a hornatá,[13] v čínštině tradičně popisována jako „z osmi částí hory, z jedné části voda, z jedné části pole“ (八山一水一分田);[15] nachází se ve východní části Jihočínské hornatiny. Na severozápadu provincie se nachází významné pohoří Wu-i, a pod něj spadající systém Šan-ling, tvořící přirozenou hranici s provincií Ťiang-si.[16][17] V pohoří Wu-i se také nachází nejvyšší hora provincie, Chuang-kang-šan, dosahující výšky 2158 m n. m.[18] Na severu provincie se při hranici s provincií Če-ťiang nachází pohoří Tung-kung a blíže pobřeží také pohoří (s významnou, stejnojmennou horou) Tchaj-mu. Mezi další pohoří Fu-ťienu patří pohoří Ťiou-feng, Taj-jün, a na jihu provincie nacházející se pohoří Taj-mao a hřbet Po-pching.

Lesy zaujímají 66,8% rozlohy provincie, nejvíce ze všech čínských provincií a dalších celků na provinční úrovni.[19]

Podnebí

Fu-ťien leží ve vlhkém subtropickém podnebném pásu, nicméně podnebné podmínky jsou regionálně závislé, zejména s ohledem na vertikální členění provincie.

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 17-22 °C, teplota moře celoročně neklesá pod 10 °C. Zimy jsou mírné, s průměrnou teplotou v lednu v pobřežních oblastech 8-13 °C, v horských oblastech 6-8 °C. Průměrná teplota v létě je 20-29 °C.

Vodstvo

Největší řekou provincie je Min-ťiang, protékající mimo jiné Nan-pchingem a provinčním hlavním městem Fu-čou. Dalšími významnými toky jsou Ťin-ťiang, či řeka Ťiou-lung, protékající jihem provincie.

Administrativní členění

Provincie Fu-ťien se dělí na devět celků na prefekturní úrovni – 1 subprovinční město a 8 městských prefektur.

Mapa provincie Kód Název Sídlo Rozloha[14]
(km²) 		Počet obyvatel[14]
(2020)
Český přepis Znaky
Pchin-jin
350000 Provincie Fu-ťien 福建
Fújiàn shěng 		Fu-čou 123 951,14 41 540 086
Subprovinční město
350200 Sia-men 厦门市
Xiàmén shì 		S'-ming 1 699,39 5 163 970
Městská prefektura
350100 Fu-čou 福州市
Fúzhōu shì 		Ku-lou 12 250,72 8 291 268
350300 Pchu-tchien 莆田市
Pútián shì 		Čcheng-siang 4 130,78 3 210 714
350400 San-ming 三明市
Sānmíng shì 		San-jüan 22 964,77 2 486 450
350500 Čchüan-čou 泉州市
Quánzhōu shì 		Feng-ce 11 286,59 8 782 285
350600 Čang-čou 漳州市
Zhāngzhōu shì 		Siang-čcheng 12 879,62 5 054 328
350700 Nan-pching 南平市
Nánpíng shì 		Jen-pching 26 279,67 2 680 645
350800 Lung-jen 龙岩市
Lóngyán shì 		Sin-luo 19 027,62 2 723 637
350900 Ning-te 宁德市
Níngdé shì 		Ťiao-čcheng 13 431,98 3 146 789

Obyvatelstvo

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 ve Fu-ťienu žilo 41 540 086 obyvatel, což představuje 2,94 % celkové populace Čínské lidové republiky.[20] Většina populace je koncentrována ve městech u pobřeží, hornaté vnitrozemí je osídleno řidčeji. Z Fu-ťienu také pochází významná část Číňanů žijících v zahraničí, tzv. „zámořských Číňanů“. Fuťienské kořeny má i značná část Číňanů na Tchaj-wanu. Jedná se o jednu z nejvíce jazykově fragmentovaných provincií Číny; historicky byly ve Fu-ťienu rozšířeny především dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien, užívaných na jihovýchodě provincie, či fučouského dialektu, užívaného v okolí hlavního města Fu-čou. Dále je také rozšířený jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové.[21]

Historický vývoj
Rok Populace
1912 15 849 000[22]
1928 10 071 000[23]
1936-1937 11 756 000[24]
1947 11 143 000[25]
1954 13 142 721[26]
1964 16 757 223[27]
1982 25 931 106[28]
1990 30 097 274[29]
2000 34 710 000[30]
2010 36 894 216[31]
2020 41 540 086[20]

Národnostní složení

Naprostou většinu populace provincie Fu-ťien tvoří Chanové, nejpočetnější etnickou menšinou jsou Šeové.[21] V roce 2010 ve Fu-ťienu žilo přibližně 796 000 příslušníků národnostních menšin; 365 000 z nich byli právě Šeové, což představovalo 51,4 % všech Šeů v celé Číně.[32] Většina Šeů ve Fu-ťienu žije v hornatých oblastech na severu provincie v okolí Ning-te, zejména v okresech Fu-an, Fu-ting a Sia-pchu. Další národnostní menšiny v provincii jsou především Miaové, Chuejové a Mandžuové. Miaové žijí především v hornatém vnitrozemí na severu Fu-ťienu, zatímco Chuejové zejména ve městech Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien a Čchüan-čou. Mandžuové, ve Fu-ťienu žijící především ve Fu-čou, jsou často potomky mandžuských vojáků, kteří tvořili městskou posádku v dobách dynastie Čching.[21]

Politika

Politický systém Fu-ťienu je de facto strukturován jako systém vlády jedné strany, Komunistické strany Číny, a je analogický celostátní úrovni.

Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi.

Seznam představitelů

Podrobnější informace naleznete v článku Představitelé Fu-ťienu.

Guvernéři provincie Fu-ťien

  1. Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954)
  2. Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 – leden 1959)
  3. Ťiang I-čen (江一真) (leden 1959 – říjen 1959)
  4. Wu Chung-siang (伍洪祥) (duben 1960 – červen 1962)
  5. Ťiang I-čen (江一真) (listopad 1962 – prosinec 1962)
  6. Wen Ťin-šuej (魏金水) (prosinec 1962 – květen 1967)
  7. Chan Sien-čchu (韩先楚) (srpen 1968 – prosinec 1973)
  8. Liao Č'-kao (廖志高) (listopad 1974 – prosinec 1979)
  9. Ma Sing-jüan (马兴元) (prosinec 1979 – leden 1983)
  10. Chu Pching (胡平) (leden 1983 – září 1987)
  11. Wang Čao-kuo (王兆国) (září 1987 – listopad 1990)
  12. Ťia Čching-lin (贾庆林) (listopad 1990 – duben 1994)
  13. Čchen Ming-i (陈明义) (duben 1994 – říjen 1996)
  14. Che Kuo-čchiang (贺国强) (říjen 1996 – srpen 1999)
  15. Si Ťin-pching (习近平) (srpen 1999 – říjen 2002)
  16. Lu Čan-kung (卢展工) (říjen 2002 – prosinec 2004)
  17. Chuang Siao-ťing (黄小晶) (prosinec 2004 – duben 2011)
  18. Su Šu-lin (苏树林) (duben 2011 – listopad 2015)
  19. Jü Wej-kuo (于伟国) (listopad 2015 – leden 2018)
  20. Tchang Teng-ťie (唐登杰) (leden 2018 – červenec 2020)
  21. Wang Ning (王宁) (červenec 2020 – říjen 2021)
  22. Čao Lung (赵龙) (říjen 2021 – úřadující)

Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Fu-ťien

  1. Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 – říjen 1954)
  2. Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 – květen 1967)
  3. Ťiang I-čen (江一真) (úřadující 1958–1970)
  4. Chan Sien-čchu (韩先楚) (duben 1971 – prosinec 1974)
  5. Liao Č'-kao (廖志高) (prosinec 1974 – únor 1982)
  6. Siang Nan (项南) (únor 1982 – březen 1986)
  7. Čchen Kuang-i (陈光毅) (březen 1986 – prosinec 1993
  8. Ťia Čching-lin (贾庆林) (prosinec 1993 – říjen 1996
  9. Čchen Ming-i (陈明义) (říjen 1996 – prosinec 2000　
  10. Sung Te-fu (宋德福) (prosinec 2000 – únor 2004
  11. Lu Čan-kung (卢展工) (únor 2004 – listopad 2009
  12. Sun Čchun-lan (孙春兰) (listopad 2009 – prosinec 2012
  13. Jou Čchüan (尤权) (prosinec 2012 – říjen 2017
  14. Jü Wej-kuo (于伟国) (říjen 2017 – 1. prosince 2020)
  15. Jin Li (尹力) (1. prosince 2020 – úřadující)

Ekonomika

V roce 2021 byl hrubý domácí produkt provincie 4,881 bilionu jüanů (~17,1 bilionů CZK) a zaznamenal tak 8% nárůst oproti roku 2020.[33] V roce 2020 dosáhlo HDP provincie 4,39 bilionu jüanů (690 miliard USD, 15,1 bilionů CZK), přičemž v porovnání s rokem 2019, kdy bylo HDP provincie 4,239 bilionu jüanů (670 miliard USD, 14,6 bilionů CZK), zaznamenalo 3,3% meziroční růst.[34] Podle výše hrubého domácího produktu byl Fu-ťien v roce 2020 7. nejbohatší provincie v Číně, respektive také 7. nejbohatší administrativní celek na provinční úrovni.[35] HDP per capita v roce 2020 dosáhlo výše 105 818 jüanů (~15 500 USD), přičemž v roce 2010 dosahovalo pouze 40 773 jüanů.[36]

Ekonomickým jádrem provincie je jihovýchodní Fu-ťien (čínsky v českém přepisu min tung-nan, pchin-jinem mǐn dōngnán, znaky zjednodušené 闽东南), oblast zahrnující města Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien, Čchüan-čou a Čang-čou. V roce 2019 oblast jihovýchodního Fu-ťienu tvořila 77 % HDP celé provincie.[34]

Na tvorbě HDP Fu-ťienu se podle sektorového hlediska v roce 2020 podílel terciární sektor ze 47,5 %, sekundární sektor činil 46,3 % a primární sektor 6,2 %.[37] I přes to, že zemědělství stále hraje určitou roli, jeho podíl na tvorbě HDP provincie dlouhodobě klesá. Za 49,2 % celkové průmyslové přidané hodnoty v roce 2019 odpovídal těžký průmysl.[34]

V roce 2019 mezi přední průmyslová odvětví (podle podílu na celkových výnosech průmyslových podniků) ve Fu-ťienu patřila výroba nekovových minerálních výrobků (7,8 %), výroba počítačů, komunikačních a jiných elektronických zařízení (7,7 %), výroba kožených, kožešinových, péřových a dalších výrobků a obuvi (7,5 %), zpracování zemědělských a přidružených výrobků (6,1 %), výroba tkanin (6,0 %), výroba textilu, oděvů a módních doplňků (4,6 %), tavení a lisování neželezných kovů (4,5 %), zpracování ropy, uhlí a jiných paliv (4,4 %), výroba elektrických strojů a zařízení (4,3 %), kulturní, vzdělávací a sportovní zboží (3,9 %) a tavení a lisování železných kovů (3,8 %).[34]

Vývoj složení HDP Fu-ťienu (%)[34]
1980 2000 2020
Primární sektor 36,7 17,0 6,2
Sekundární sektor 41,0 43,3 46,3
Terciární sektor 22,3 39,7 47,5

Doprava

Silniční

K roku 2012 bylo v provincii Fu-ťien vystavěno 54 876 km hlavních silnic (čínsky znaky 国道; česky "státních silnic"), z toho 3 500 km dálnic. Cílem 12. pětiletky (2011-2015) bylo do roku 2015 téměř zdvojnásobit délku dálnic, na 5 500 km.[38] Ve Fu-ťienu vedou následující dálnice:

Letecká

Terminál 4 mezinárodního letiště Sia-men Kao-čchi

Nejrušnějším letištěm ve Fu-ťienu je Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi, které zároveň patří mezi 15 nejrušnějších letišť v Číně.[39] Dalšími mezinárodními letišti v provincii jsou Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le, obsluhující oblast provinčního hlavního města, a Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang. Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le bylo otevřeno v roce 1997 a patří zhruba mezi 30 nejrušnějších letišť v Číně.[40]

Ve výstavbě je také nové Mezinárodní letiště Sia-men Siang-an, které po dokončení možná nahradí současné Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2025.[41][42]

Ve Fu-ťienu se také nachází Letiště Wu-i-šan, které obsluhuje severní oblasti provincie, zejména prefekturu Nan-pching, dále Letiště Lung-jen Kuan-č'-šan, sloužící zároveň jako vojenská základna čínského letectva a regionální Letiště San-ming Ša-sien, které bylo otevřeno v roce 2016.[43]

Železniční

Nástupiště v železniční stanci Sia-men

Vzhledem k hornatému terénu provincie a tradiční prominenci námořní dopravy byl Fu-ťien připojen k železniční síti relativně pozdě. První železniční spojení se sousedními provinciemi Ťiang-si, Kuang-tung a Če-ťiang byla zprovozněna v letech 1959, 2000 a 2009.

K roku 2013 mezi Fu-ťienem a provincií Ťiang-si na severozápadě existovala čtyři železniční spojení: železniční trať Jing-tchan – Sia-men (otevřena v roce 1959), železniční trať Cheng-feng – Nan-pching (1998), železniční trať Kan-čou – Lung-jen (2005) a vysokorychlostní železniční trať Siang-tchang – Pchu-tchien (2013).

Pobřeží provincie je lemováno vysokorychlostní tratí Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, která Fu-ťien spojuje s provinciemi Če-ťiang na severovýchodě a Kuang-tung na jihozápadu. Na území Fu-ťienu se konkrétně nachází tři z pěti sekcí této trati; jedná se o sekci Wen-čou – Fu-čou, sekci Fu-čou – Sia-men a sekci Sia-men – Šen-čen.[44] Trať mezi Sia-menem a Šen-čenem byla uvedena do provozu v prosinci 2013 po šesti letech výstavby. Jednalo se o poslední sekci celé vysokorychlostní trati Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, vysokorychlostního železničního koridoru na jihovýchodním pobřeží Číny. Nová trať zkrátila dobu cesty mezi Sia-menem ve Fu-ťienu a Šen-čenem v provincii Kuang-tung z 11 na 3 hodiny.[45]

Kvůli vysoké vytíženosti je ve výstavbě je druhá, rychlejší vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men. Měla být uvedena do provozu v roce 2023.

S Kuang-tungem je Fu-ťien také propojen železniční tratí Čang-pching – Lung-čchuan.

Od června 2015 je v provozu také vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, která Fu-ťien spojuje s provincií An-chuej. Trať zkrátila dobu cesty mezi hlavními městy těchto tvou provincií z osmi na méně než čtyři hodiny.[46]

Námořní

Mezi nejvýznamnější přístavy ve Fu-ťienu patří přístav ve Fu-čou, přístav v Sia-menu a přístav v Mejčoujském zálivu.

Metro

Ve Fu-ťienu jsou systémy metra budovány ve dvou městech. Jedná se o metro ve Fu-čou, hlavním městě provincie, a metro v Sia-menu. Systém Fučouského metra by podle plánů měl mít celkovou délku 338 km, přičemž bude obsluhováno 215 stanic. První linka byla spuštěna v roce 2016, v roce 2022 byly ve Fu-čou v provozu již 3 linky.[47][48]

V Sia-menu byla první linka metra uvedena do provozu na konci roku 2017. Celkem by síť Siamenského metra měla mít 267 km a 139 stanic.[49]

Školství

Siamenská univerzita za soumraku

V roce 2017 bylo ve Fu-ťienu celkem 7791 mateřských škol s kapacitou pro 1,57 milionu dětí, 6433 základních a nižších středních škol s 4,14 miliony žáky a 533 vyšších středních škol se 634 700 studenty. V provincii bylo také 51 vyšších odborných institucí, z nichž 8 bylo provinčních a 6 národních ukázkových škol. Vyšší odborné školy ve Fu-ťienu navštěvovalo 257 000 studentů, což činilo 34% studentů v institucích vyššího vzdělávání. V provincii dále bylo 207 středních odborných škol se 381 000 studenty. Z nich bylo 31 národních ukázkových škol a 16 provinčních škol. Ve Fu-ťienu je také 62 technických škol (z nichž je 14 klíčových národních škol a 9 provinčních), na kterých studuje 64 000 studentů.[50]

Ve Fu-ťienu bylo 88 institucí vyššího vzdělávání, na nichž studovalo 756 400 studentů bakalářských, či jedno- až tříletých studijních programů. V provincii bylo 203 celků autorizovaných udělovat magisterské tituly a 81 autorizovaných udělovat doktorské tituly.[50]

Vysoké školy

Odkazy

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. ↑ Fujian | History, Province, Cities, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com online. cit. 2022-12-30. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b GUO, Rongxing. Regional China: a business and economic handbook. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013. xxvii, 386 s. Dostupné online. ISBN 978-1-137-28767-0, ISBN 1-137-28767-5. OCLC 825106286 Kapitola Fujian, s. 44. (anglicky) Dále jen Guo (2013). 
  3. ↑ a b 福建. 百度百科 online. cit. 2022-12-30. Dostupné online. (čínsky) 
  4. ↑ Guo (2013), s. 46.
  5. ↑ Guo (2013), s. 47.
  6. ↑ Guo (2013), s. 45.
  7. ↑ Zeus Zou. How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations. www.thebeijinger.com online. 2020-05-11 cit. 2022-09-12. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Chinese Province Abbreviations | Cottongen. www.cottongen.org online. cit. 2022-09-12. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g Fujian - History | Britannica. www.britannica.com online. cit. 2022-01-04. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 324. 
  11. ↑ HO, Dahpon David. 12. The Burning Shore: Fujian and the Coastal Depopulation, 1661–1683. s.l.: University of Hawaii Press Dostupné online. ISBN 978-0-8248-5277-1. DOI 10.1515/9780824852771-014. S. 261. (anglicky) 
  12. ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 327. 
  13. ↑ a b MA, Zhiguo; GUO, Qinyu; YANG, Feiyue. Recent Changes in Temperature and Precipitation of the Summer and Autumn Seasons over Fujian Province, China. Water. 2021-07-09, roč. 13, čís. 14, s. 1900. Dostupné online cit. 2022-01-05. ISSN 2073-4441. DOI 10.3390/w13141900. 
  14. ↑ a b c 地级以上行政区—行政区划网 www.xzqh.org. www.xzqh.org online. cit. 2023-01-02. Dostupné online. 
  15. ↑ 八山一水一分田的福建，森林覆盖率达65.95%. www.360kuai.com online. cit. 2021-04-20. Dostupné online. (čínsky) 
  16. ↑ HORÁLEK, Adam. Geografie Číny : učební materiál pro studenty sinologie. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 179 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 24. 
  17. ↑ 10 Best Things to do in Taining, Sanming - Taining travel guides 2021. TRIP.COM online. cit. 2021-04-20. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Huanggang Shan 黄岗山 : Climbing, Hiking & Mountaineering : SummitPost. www.summitpost.org online. cit. 2021-04-20. Dostupné online. 
  19. ↑ Fujian's forest coverage rate ranks first in China for 40 years. xiamen.chinadaily.com.cn online. 26. 11. 2019 cit. 2021-04-20. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). National Bureau of Statistics of China online. 2021-05-11 cit. 2022-05-14. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Fujian - People | Britannica. www.britannica.com online. cit. 2022-05-14. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ 付表２　1912年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online. 
  23. ↑ 付表３　1928年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online. 
  24. ↑ 付表４　1936-37年の中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online. 
  25. ↑ 付表５　1947年全国人口. www.ier.hit-u.ac.jp online. cit. 2021-09-07. Dostupné online. 
  26. ↑ 第一次全国人口普查公报. web.archive.org online. 2009-08-05 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-05. 
  27. ↑ 第二次全国人口普查数据. web.archive.org online. 2012-09-14 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14. 
  28. ↑ 第三次全国人口普查公报. web.archive.org online. 2012-05-10 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-10. 
  29. ↑ 第四次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org online. 2012-06-19 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-19. 
  30. ↑ 第五次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org online. 2012-08-29 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-29. 
  31. ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census1 (No. 2). web.archive.org online. 2013-07-27 cit. 2021-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-27. 
  32. ↑ Geography and History: Population & Administrative Divisions online. Fujian Provincial People's Government, 2017-02-10 cit. 2022-05-14. Dostupné online. 
  33. ↑ In 2021, the GDP of Fujian Province Was 4,881.036 Billion Yuan, a Year-on-year Increase of 8%-Invest News-News-Invest Fujian. fdi.swt.fujian.gov.cn online. cit. 2022-05-14. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c d e Fujian: Market Profile. research.hktdc.com online. 2021-05-13 cit. 2022-01-03. Dostupné online. 
  35. ↑ Gross domestic product (GDP) of China in 2020, by region. Statista online. 2021-11-23 cit. 2022-01-03. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ China: per capita GDP of Fujian province. Statista online. cit. 2022-05-14. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Distribution of the gross domestic product (GDP) across economic sectors in China in 2020, by province or region. Statista online. cit. 2022-01-03. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ 2011年福建省国民经济和社会发展统计公报. web.archive.org online. 2012-09-04 cit. 2021-04-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-04. 
  39. ↑ XIAMEN GAOQI INTERNATIONAL AIRPORT: ENSURING FAST HEALTH SCREENING FOR INTERNATIONAL ARRIVALS | Transport Security International Magazine. www.tsi-mag.com online. 2020-06-27 cit. 2022-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Fuzhou Changle International Airport. placeandsee.com online. cit. 2022-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ China Begins Construction Of Xiamen Xiang’an Airport | Aviation Week Network. aviationweek.com online. cit. 2022-05-13. Dostupné online. 
  42. ↑ Chinese City of Xiamen Starts Work on Second Airport Costing USD9.7 Billion. www.yicaiglobal.com online. cit. 2022-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Sanming Shaxian Airport Opens for Business. www.chinaaviationdaily.com online. cit. 2022-05-13. Dostupné online. 
  44. ↑ PANG, Kelly. The Southeast Coast High-Speed Rail Lines, China High-Speed Rail. www.chinahighlights.com online. 2021-12-27 cit. 2022-01-06. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Xiamen–Shenzhen High-Speed Line online. Railway Technology, 2014-01-22 cit. 2022-01-06. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ BARROW, Keith. China opens Hefei - Fuzhou high-speed line online. 2015-06-30 cit. 2022-01-05. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ BARROW, Keith. Fuzhou opens first metro line. International Railway Journal online. 2016-05-20 cit. 2022-05-13. Dostupné online. 
  48. ↑ PRESTON, Robert. Fuzhou Metro opens Line 5. International Railway Journal online. 2022-05-04 cit. 2022-05-13. Dostupné online. 
  49. ↑ BRIGINSHAW, David. First metro line opens in Xiamen. International Railway Jounral online. 2018-01-05 cit. 2022-05-13. Dostupné online. 
  50. ↑ a b Education, Science and Technology - About Fujian - 福建省人民政府门户网站. www.fujian.gov.cn online. 2017-02-10 cit. 2022-05-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Provincie Fu-ťien
Subprovinční město
Městské prefektury
Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)
Provincie
Autonomní oblasti
Přímo spravovaná města
(na úrovni provincie)
Zvláštní administrativní oblasti
¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Fu-ťien
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Navigácia: Doprava v roku 1911 > Doprava v roku 1910 >

Egészségügy
Zdravotníctvo

Príbuzné výrazy:
Étienne Tassin
Íránská krize
Úmrtí v roce 2022
Únor 2006
Ústredný výbor Komunistickej strany Česko-Slovenska
Číňané
Čínština
Čína
Čínské lidové náboženství
Čínské prefektury
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čchung-čen
Če-ťiang
Čechy
Černá Hora
Červen
Červenec 2006
Červen 2006
Česká strana sociálně demokratická
Česká televize
Česká Wikipedie
Český lev
Česko
Česko-Slovensko
Československá akademie věd
Československá televize
Čou-šan
ČT 2
Ču Jou-sung
Ľubica Blaškovičová
Ľubomír Holčík
Ľubomír Stanček
Říše Čching
Říše Ming
Říjen 2006
Římské číslice
Říp
Řečtina
Šablona:Infobox - demografie
Šan-chaj-kuan
Šan-tung
Šao-sing
Španělština
Štěpán Lucký
Šun-č’
Švédsko
Židé
Žlutá řeka
1. červen
1. červenec
1. august
1. júl
1. január
1. květen
1. leden
1. prosinec
10. únor
10. červen
10. červenec
10. březen
10. jún
10. január
10. květen
10. leden
10. marec
10. september
10. září
11. červenec
11. apríl
11. březen
11. február
11. júl
11. jún
11. květen
11. listopad
11. máj
11. srpen
12. červen
12. říjen
12. apríl
12. březen
12. duben
12. február
12. květen
12. leden
12. století
1222
1267
1290
1291
13. únor
13. červenec
13. říjen
13. apríl
13. duben
13. květen
13. marec
13. prosinec
13. září
1308
1312
1313
14. únor
14. červenec
14. říjen
14. březen
14. december
14. květen
14. leden
14. máj
14. září
15. březen
15. květen
15. listopad
15. máj
15. prosinec
15. srpen
15. září
1503
1508
1519
1534
1552
1584
1585
1592
1598
16. únor
16. červenec
16. apríl
16. august
16. březen
16. február
16. květen
16. leden
16. máj
16. srpen
16. století
16. září
1616
1626
1627
1628
1629
1631
1635
1636
1638
1643
1644
1645
1646
1653
1655
1662
1673
1674
1693
1697
17. duben
17. február
17. január
17. květen
17. leden
17. máj
17. marec
17. srpen
17. století
1700
1707
1727
1745
1746
1749
1752
1754
1760
1764
1770
1773
1775
1781
1786
1788
1798
18. únor
18. červen
18. březen
18. január
18. květen
18. srpen
1804
1807
1809
1810
1811
1817
1818
1819
1821
1823
1824
1825
1826
1827
1831
1832
1836
1847
1849
1855
1862
1868
1870
1871
1872
1874
1875
1876
1880
1884
1885
1887
1888
1889
1891
1892
1894
1896
1897
1898
1899
19. červen
19. červenec
19. august
19. březen
19. duben
19. február
19. január
19. květen
19. leden
19. marec
19. století
19. storočie
1900
1901
1902
1904
1905
1906
1907
1908
1910
1911
1912
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1940
1941
1942
1943
1945
1946
1947
1949
1950
1950 na Slovensku
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1965
1966
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1995
1996
1997
1999
2. červen
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. júl
2. květen
2. leden
2. marec
2. október
20. červenec
20. apríl
20. august
20. duben
20. květen
20. leden
20. máj
20. prosinec
20. století
20. storočie
2000
2002
2003
2004
2005
2006
2006 (album)
2006 ve filmu
2006 ve fotografii
2006 ve sportu
2006 v římskokatolické církvi
2006 v dopravě
2006 v hudbě
2006 v letectví
2006 v loďstvech
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2020
2021
2022
2023
2026
21. únor
21. červenec
21. říjen
21. august
21. február
21. jún
21. január
21. květen
21. leden
21. listopad
21. máj
21. marec
21. století
21. storočie
21. září
22. červenec
22. říjen
22. duben
22. júl
22. január
22. květen
22. marec
22. prosinec
22. září
23. apríl
23. březen
23. duben
23. február
23. jún
23. květen
23. október
24. březen
24. duben
24. február
24. jún
24. květen
24. prosinec
24. srpen
25. únor
25. apríl
25. květen
25. leden
25. listopad
25. september
26. únor
26. červenec
26. august
26. březen
26. duben
26. február
26. jún
26. január
26. květen
26. október
26. srpen
27. február
27. jún
27. január
27. květen
27. leden
27. máj
27. marec
28. únor
28. červen
28. červenec
28. apríl
28. december
28. duben
28. január
28. květen
28. leden
28. listopad
28. máj
28. marec
28. október
28. prosinec
28. září
29. březen
29. jún
29. květen
29. listopad
29. marec
29. október
29. září
3. červen
3. červenec
3. říjen
3. březen
3. květen
3. leden
3. listopad
3. srpen
3. tisíciletí
30. říjen
30. apríl
30. březen
30. duben
30. jún
30. květen
30. září
305
31. říjen
31. august
31. březen
31. júl
31. január
31. květen
31. leden
31. máj
31. marec
4. červenec
4. říjen
4. apríl
4. august
4. duben
4. február
4. jún
4. květen
4. leden
4. október
4. září
40. roky 20. storočia
5. říjen
5. apríl
5. březen
5. duben
5. květen
5. leden
50. roky 20. storočia
6. únor
6. červenec
6. říjen
6. august
6. január
6. květen
6. leden
6. september
6. září
60. roky 20. storočia
7. únor
7. červen
7. august
7. březen
7. duben
7. február
7. jún
7. květen
7. leden
7. máj
7. september
8. duben
8. február
8. júl
8. jún
8. květen
8. listopad
8. marec
8. prosinec
9. únor
9. duben
9. jún
9. január
9. květen
9. leden
9. marec
AC/DC
Advanced Micro Devices
Afroameričané
Al-Džazíra
Alain Prost
Alberto R. Gonzales
Albrecht I. Habsburský
Alena Heribanová
Alexandr VII.
Alfréd Jindra
Alma mater
Alois Zych
Amateur Achievement Award
Amoy
An-chuej
Andreas Maislinger
Andrej Ferko (slovenský spisovateľ)
Andrew Michael Allen
Andrew Z. Fire
Anežka Přemyslovna
Angličtina
Angus Young
Anna Halman
Anna Siebenscheinová
Anna Tureničová
Anne Robert Jacques Turgot
Anthony Horowitz
Antoine Lasalle
Antonín Matěj Píša
Antonín Moskalyk
Antonín Procházka (právník)
Antonín Raymond
Antonín Strnadel
Anton Hrnko
Anton Jahnel
Anton Mansuet Richter
Apple Computer
Apple II
Arabština
Asmus Jacob Carstens
Augustin-Jean Fresnel
Augusto De Luca
Autoritní kontrola
Azovstal
Březen 2006
Bakunin
Baltimore
Barbara Krzemieńska
Barbora Škrlová
BBC World Service
Beáta Brestenská
Berlín
Bernhard Horwitz
Billy Bob Thornton
Bill Gates
Bill Laswell
Bill Paxton
Bitva na řece Jalu
Bitva o Francii
Bitva o Komárno (1919)
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Božena Němcová
Bodový systém v Česku
Bohdan Sláma
Bohumil Janda Cidlinský
Bohuslav Kučera
Bono Vox
Britská Východoindická společnost
Bruce Willis
Buddhismus v Číně
Bzenecká lípa
Církev sjednocení
Císař
Caesar
Carl Walz
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela
Chang-čou
Chanové
Charlotte Ella Gottová
Charta 77
Chrámové jméno
Chu-pej
Chuang Tchaj-ťi
Chu Čeng-jen
Cisterciácký řád
Clash
Claude Joseph Rouget de Lisle
Commons:Featured pictures/cs
Constantijn Nizozemský
Constantin Mugur Isărescu
Craig C. Mello
Dálnice D5
Dánsko
Dějiny Číny
Džürčeni
Daniel Pešta
Darina Gabániová
David O. Selznick
David Uher
Debra Winger
Delo
Dennis Bergkamp
Den matek
Desaťročie
Deset dní masakru v Jang-čou
Detská obrna
Diecéze litoměřická
Diocletianus
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Doktor filozofie
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Pettit
Donovan
Dorgon
Druhá světová válka
Druhá vláda Mirka Topolánka
Dušan Bruncko
Duben
Duben 2006
Dynastie
Dynastie Čching
Dynastie čínské historie
Dynastie Jižní Ming
Dynastie Ming
Dynastie Sung
Eddie Jobson
Eddie Van Halen
Edmund S. Phelps
Eduard I.
Eduard Landa
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emil Šulc
Emil Hadač
Emmanuel Macron
Empire State Building
Encyklopedie
Endrick Felipe
Erich Einhorn
Eric Drexler
Estonsko
Ethan Mbappé
Eunuchové v Číně
EUROCONTROL
Eustach Cihelka
Eva Svobodová
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Fatah
Feng-jang
Figarova svatba
Filip Josef Kinský
Filip Stanislav Kodym
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Finsko
First-person shooter
Flavio Chigi
Flotila
Fonetika
Francie
Francis Gary Powers
Francouzština
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
Frankfurt nad Mohanem
Frankie Knuckles
František Alexandr Zach
František Bartoš (generál)
František Bartoš (závodník)
František Fajtl
František Mrázek
František Peřina
František Stavinoha
František z Pauly
Fred Astaire
Friso Nizozemský
Fu-čou
Fu-ťien
Fulin
Fumihito
Gabriel Nasavský
Gary Hartstein
Gary Sinise
Gaspard Monge
Gdaňsk
Gemeinsame Normdatei
George Elwood Smith
George F. Smoot
George W. Bush
Glenn Danzig
Global Positioning System
Gottfried Rieger
Graeme Revell
Gregoriánský kalendář
Guy Lafleur
Gwendolyn Göbel
Halldór Kiljan Laxness
Hamás
Hana Věrná
Hebrejština
Henrich I. (Luxembursko)
Henri Bergson
Henry Fielding
Herbert Masaryk
Hermann Kaufmann
Hisahito
Hizballáh
Hlavní město
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Howard Jones (britský spevák)
Hynek Lang
Ignacio Zaragoza
Imdžinská válka
Ingenuity
International Standard Book Number
Intronizace
Irák
Irina Mucuovna Chakamadová
Isabelle Adjani
Isabelle Adjaniová
Italština
Ivan Šimko
Ivan Hlas
Ivan Wilhelm
Ivo Váňa Psota
Izrael
János Bán
Ján Babič
Ján Bielik
Ján Gabriel (poslanec)
Ján Pataky
J.K. Simmons
Jacob Tremblay
Jacques Cartier
Jakub Janda
Jana Ryšlinková
Janez Janša
Jang-čou
Jang-c’-ťiang
Janne Ahonen
Jan Čančara
Jan Frank Fischer
Jan Frolík (archeolog)
Jan Habsburský
Jan Hrušínský
Jan Kasper
Jan Kostrhun
Jan Malý (lékař)
Jan Merell
Jan Morávek (spisovatel)
Jan Nepomuk Soukop
Jan Pavel II.
Jan Streng
Jan Vacek
Jan Vella
Jan Weiss
Jarmila Krulišová
Jaromíra Kolárová
Jaroslava Moserová
Jaroslav Izák
Jaroslav Kratochvíl (politik)
Jaroslav Maštalíř
Jaroslav Mazáč
Jaroslav Průšek
Jaroslav Souček
Jazyk (lingvistika)
Jean-Marie Leclair
Jean Tigana
Jeff Koons
Jefim Isaakovič Zeľmanov
Jemčinská lípa
Jiří Babica
Jiří Cieslar
Jiří Daněk
Jiří Demel
Jiří Hronek
Jiří Pehe
Jindřich Marco
Joe Van Holsbeeck
Johann Peter Hebel
John C. Mather
John G. Roberts
John Grisham
Jonas Salk
Jonathan Edwards (atlet)
Jordánsko
Jorge Valdano
Josef Škoda (sochař)
Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť
Josef Ginzel
Josef Hendrich (filolog)
Josef Henke
Josef Hrubý (básník)
Josef Illík
Josef Jindřich Řezníček
Josef Lev
Josef Rybák
Josef Svoboda (scénograf)
Josef Trojan (spisovatel)
Joseph Mukasa Zuza
Josif Vissarionovič Stalin
Jozef Miklušičák
Jozef Vajda
Judy Davisová
Juliusz Machulski
Julius Lébl
Juraj Kuniak
Jutta Bauerová
Kórejská ľudovodemokratická republika
Kaftan
Kajmanské ostrovy
Kaligrafie
Kamila Valijevová
Kamil Hornoch
Kamil Prudil
Kandidát věd
Kanton (Čína)
Karel Bautzký
Karel Beneš (biolog)
Karel Beneš (grafik)
Karel Franta
Karel Kachyňa
Karel Pech
Karl-Heinz Rummenigge
Katastrofy a neštěstí 2006
Kateřina Pavlovna
Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého
Kategorie:Úmrtí v roce 2006
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 2006
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazurō Watanabe
KDU-ČSL
Kelsey Grammer
Kevin Costner
Kim Ir-sen
Klaus Schulze
Klement Gottwald
Klokánek (projekt FOD)
Kolektivizácia poľnohospodárstva
Komerční banka
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Česko-Slovenska
Konfucianismus
Konkordát
Korea
Korupce
Koxinga
Království Tung-ning
Království Tungning
Království Velké Británie
Kryštof Kolumbus
Kultúra (spoločenské vedy)
Kuo-c’-ťien
Květen
Květen 2006
Květnové povstání českého lidu
Kylian Mbappé
Kypr
Lázeňství
Ladislav Hejdánek
Ladislav Prokop Procházka
Latina
Laurentien Nizozemská
Leden 2006
Lena Olin
Leonore Oranžsko-Nasavská
Leopold Sulovský
Leszek Engelking
Lhotka (Praha)
Liao-ning
Libanon
Library of Congress Control Number
Listopad 2006
List of Emperors of the Ming Dynasty
Litva
Li C'-čcheng
Li Kche-čchiang
Lockheed U-2
Lojzo
Londýn
Lotyšsko
Louis-Nicolas Davout
Májové spiknutí
Maďarsko
Maďarsko-československá válka
Madagaskar
Magda Košútová
Mahathir Mohamad
Maia Sanduová
Malajsie
Malta
Mandát Nebes
Mandžuové
Mandžusko
Manicheismus
Manuel Estiarte
Mariánské Lázně
Marián Kochanský
Mariano Rajoy
Marie Motlová
Marie Restituta Kafková
Marie Záhořová-Němcová
Mariupol
Marshallovy ostrovy
Mars (planeta)
Masarykova univerzita
Matthäus Quatember
Matyáš Svoboda
Meda Mládková
Mendelévium
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michal Pavlíček
Michel Platini
Mick Jones
Mikrovlnná rúra
Mikuláš Dzurinda
Mingská Čína
Mirek Topolánek
Miroslav Florian
Miroslav Hajn (tanečník)
Miroslav Houra
Miroslav Sychra
Miss World
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Monarchie
Mongolský jamen
Morava
Most přes zátoku Chang-čou
Mo Yan
MS v ledním hokeji 2015
Muhammad Yunus
Musée Grévin
Mwai Kibaki
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní galerie (Londýn)
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní parlamentní knihovna Japonska
Nacismus
Nacistické Německo
Naděžda Slabihoudová
Nadace Wikimedia
Nan-an
Nanking
Neutralita
Newfoundland
Nicolas Hulot
Nicolas Sarkozy
Nigérie
Nikola Bartůňková
Nizozemská královská knihovna
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Novořečtina
Nurhači
Občanská demokratická strana
Občanská válka
Obnovené zřízení zemské
Obraz Doriana Graye (muzikál)
Okres Jindřichův Hradec
Oldřich Švarný
Oldřich Kaiser
Olga Lomová
Olomouc
Operace Barium
Organizácia Spojených národov
Organizácia Varšavskej zmluvy
Orhan Pamuk
Orientální ústav ČSAV
Orientální ústav Akademie věd České republiky
Ornella Muti
Osm korouhví
Ostrava
Osvobozené divadlo
Otakar Borůvka
Otto Weiter
Přemyslovci
Přemysl Otakar I.
Přerov
Přerovské povstání
Paříž
Palestinská autonomie
Památný strom v Česku
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlament
Parní tramvaj
Pat Mastelotto
Pavel Koutecký
Pavel Wavrek
Pavol Šajgalík
Pavol Mešťan
Pavol Prokopovič
Pchin-jin
Pečeť
Peking
Perseverance
Peter Šimun
Peter Šperka
Peter Bódy
Peter Bzdúch
Peter Grolmus
Petr Daněk
Petr Pelzer
Pierre Riel de Beurnonville
Pietro Parolin
Planetární sonda
Podněstří
Podorlicko
Policie ve Spojených státech amerických
Polská národní knihovna
Polsko
Polykarp Kusch
Portál:Čína
Portál:Česko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Jazyk
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Posmrtné jméno
Praděd
Praha
Pravda (noviny)
Pravoslav Kotík
Princ
Profesor
Prosinec 2006
Provincie
Prusko-francouzská válka
První vláda Mirka Topolánka
Psí spřežení
Q21614582
Q21614582#identifiers
Q21614582#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q296367
Q296367#identifiers
Q296367#identifiers|Editovat na Wikidatech
R. A. Dvorský
Radim Uzel
Rakousko
Referendum
Regent
Registrované partnerství v Česku
Richard Salzmann
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Roger D. Kornberg
Ron Wilson
Rowan Atkinson
Ruština
Rudolf Žiak
Rudolf II. Švábský
Rudolf Slánský mladší
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rusko-japonská válka
Ryan Martin Bradshaw
Sára Bejlek
Sýrie
S’-čchuan
Sametová revoluce
Saniyya Sidney
Sanskrt
Saská Kamenice
Seattle
Sebevražda
Severní pól
Seznam forem vlády
Seznam premiérů Spojeného království
Simona Stašová
Sinologie
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Četař František Peřina .jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Babica Jiří PA235378.jpg
Soubor:Bono, 2 February 2006.jpg
Soubor:David O. Selznick NYWTS.jpg
Soubor:Dennis Bergkamp 2014.jpg
Soubor:Donovan Washington 2007.jpg
Soubor:Emperor Huang Taiji.jpg
Soubor:Fajtl.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Ming Cheng.svg
Soubor:Fred Astaire in Royal Wedding.jpg
Soubor:Herbert Masaryk (1880-1915).jpg
Soubor:Ivan Hlas.jpg
Soubor:Jan Weiss by Feyfar.jpg
Soubor:Jonathan Edwards olympics 2000.jpg
Soubor:Karel Kachyňa 1990.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Nobel Prize 2009-Press Conference KVA-27.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:PruchovaVlasta1985.jpg
Soubor:Qing conquest of South Ming territories.svg
Soubor:Seal of Ming dynasty.svg
Soubor:Seal of Qing dynasty.svg
Soubor:Southern Ming.png
Soubor:Svarny.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-674-44515-5
Speciální:Zdroje knih/80-7106-249-9
Speciální:Zdroje knih/80-7106-919-1
Speciální:Zdroje knih/8085425181
Speciální:Zdroje knih/9788072773695
Speciální:Zdroje knih/9992900385
Spojené státy americké
Srbsko
Srbsko a Černá Hora
Srpen 2006
Stanislav Kropilák
Stanislav Stolárik
Stano Radič
Starověký Řím
Stephen Kern Robinson
Steve Jobs
Storočie
Strana zelených
Suverenita (právo)
Svátek práce
Světla Mathauserová
Světová ekonomika
Svante Janson
Svante Pääbo
Svatba
Svobodná Evropa
Třída T 47
Třeboňsko
Taťána Gregor Brzobohatá
Taoismus
Tereza Pokorná
Tibetština
Tim Berners-Lee
Tiskař
Tomáš Býček
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Hudeček
Tommy Emmanuel
Tony Blair
Totální nasazení
Tradiční znaky
Tramvaj
Tribut
Trove
Turecko
Turné čtyř můstků
Ukrajina
Univerzita Karlova
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Václav Kojzar
Vídeň
Věra Sládková
V-2
Van Halen
Varšava
Vatikán
Vazba (právo)
Velká čínská zeď
Velké Němčice
Velký kanál
Vichistická Francie
Viedeň
Vietnamština
Viktor Zvjahincev
Vilém Florentin Salm-Salm
Vincent du Vigneaud
Virtual International Authority File
Vláda Černé Hory
Vladimír Hornof
Vladimír Nekuda
Vladimír Vodička
Vladimir Georgijevič Sorokin
Vlasta Žehrová
Vlasta Průchová
Vlasta Prachatická
Vnitřní Mongolsko
Vojtěch Engelhart
Volby 2006
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wan-li
Whoopi Goldberg
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
WikiLeaks
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willem Dafoe
William Forsythe
Willis Eugene Lamb
Windows ME
Winston Churchill
Wolfenstein 3D
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Wu San-kuej
Yogyakarta (město)
Září 2006
Zákon
Zákony o unii z roku 1707
Západní Virginie
Zaria Oranžsko Nasavská
Zbigniew Preisner
Zbyněk Matějů
Zdeněk Bořek Dohalský
Zdeněk Fiala
Zdeněk Trojan
Zigmund Antoch z Helfenberka
Zinetula Chajdarovič Biľaletdinov
Zjednodušené znaky
Zlín
Zoltán Demján
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zsolt Komlósy
Zucchero
Zuzana Koubková



Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk