Friedrich von Georgi
Ministr zeměbrany Předlitavska
Ve funkci: 12. ledna 1907 – 22. června 1917
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předseda vlády	Max Wladimir von Beck, Richard von Bienerth, Paul Gautsch, Karl von Stürgkh, Ernest von Koerber, Heinrich Clam-Martinic
Předchůdce	Julius von Latscher-Lauendorf
Nástupce	Karl von Czapp
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 23. června 1917 – 1918
Panovník	Karel I.
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generálplukovník (1916), generál pěchoty (1911), polní podmaršál (1907), generálmajor (1903)
Narození	27. ledna 1852 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. června 1926 (ve věku 74 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Titul	svobodný pán (1912)
Příbuzní	Franz von Georgi (sourozenec)
Alma mater	Tereziánská voj. akademie
Profese	politik a voják
Ocenění	velkokříž Císařského řádu Leopoldova Řád červené orlice Řád Albrechtův
Commons	Friedrich von Georgi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Robert svobodný pán von Georgi (27. ledna 1852 Praha – 23. června 1926 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a předlitavský politik. V c. k. armádě sloužil od roku 1871, byl štábním důstojníkem u řady jednotek po celé monarchii, několik let strávil mimo jiné v Čechách. V letech 1907–1917 zastával funkci ministra zeměbrany Předlitavska. Tento úřad získal díky podpoře následníka trůnu Františka Ferdinanda a vykonával jej v několika vládách celkem deset let let až do doby první světové války. V roce 1912 byl povýšen na barona a v armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti generálplukovníka (1916). Po odchodu z vlády byl jmenován členem Panské sněmovny, byl též nositelem řady rakousko-uherských i zahraničních vyznamenání.

Biografie

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí původem ze Saska, narodil se jako nejstarší z pěti synů c. k. plukovníka Eduarda Georgiho (1804–1868). První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hainburgu a v letech 1867–1871 studoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě.^[1] Do armády vstoupil v roce 1871 jako poručík, vojenskou službu zahájil v Kadani a Praze.^[2][3] V letech 1879–1881 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Mostaru a Pljevlji,^[4], v roce 1882 se podílel na potlačení povstání v Dalmácii. Poté byl štábním důstojníkem u 4. armádního sboru v Budapešti a 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1885, major 1891)^[5] a jako podplukovník byl od roku 1894 zástupcem velitele 100. pěšího pluku v Krakově.^[6] V roce 1895 byl přeložen do Vídně ke komisi pro posuzování aspirantů důstojnictva generálního štábu a v roce 1896 dosáhl hodnosti plukovníka.^[7] V letech 1898–1903 působil jako přednosta 10. oddělení na ministerstvu války.^[8][9]

V roce 1903 byl povýšen do hodnosti generálmajora^[10][11] a přešel k c. k. zeměbraně, v letech 1903–1906 byl velitelem 42. zeměbranecké pěchotní brigády v Praze.^[12] V této době se jako důstojník s vynikajicími posudky od nadřízených zařadil mezi osobnosti prosazované do vyšších funkcí následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este v rámci generační obměny vrchního velení armády, podporu měl také u nově jmenovaného náčelníka generálního štábu Franze Conrada, který byl jeho spolužákem z Tereziánské vojenské akademie. Díky těmto konexím byl v červenci 1906 znovu povolán do Vídně jako sekční šéf na ministerstvo zeměbrany.^[13][14] Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1907, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem zeměbrany Předlitavska. Post si udržel i v následujících kabinetech (vláda Richarda Bienertha, třetí vláda Paula Gautsche, vláda Karla Stürgkha, druhá vláda Ernesta von Koerbera, vláda Heinricha Clam-Martinice). Funkci zastával v období 12. ledna 1907 – 22. června 1917.^[15][16] Po nástupu do funkce ministra byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1907)^[17] a později dosáhl hodnosti generála pěchoty (1911).^[18][19] V úřadu vynikl jako schopný organizátor a zasloužil se o modernizaci zeměbrany a četnictva. Na začátku první světové války požádal o přidělení velení na frontě, to ale odmítl císař František Josef, který oceňoval Georgiho kvality a ponechal jej ve funkci ministra.^[20] K datu 1. května 1916 byl povýšen do nově zřízené a druhé nejvyšší armádní hodnosti generálplukovníka.^[21] Post ministra zeměbrany opustil v červenci 1917 s demisí vlády Heinricha Clam-Martinice. Po odchodu z vlády byl převeden do stavu záloh a v armádě byl penzionován k datu 1. prosince 1918.^[22] Zbytek života strávil ve Vídni, kde také zemřel a je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni.

Tituly a ocenění

V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Jako člen vlády obdržel v roce 1908 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[23] V roce 1912 byl povýšen do stavu svobodných pánů.^[24] Po odchodu z vlády byl v roce 1917 jmenován doživotním členem Panské sněmovny.^[16] Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.^[25] Byl též čestným rytířem Maltézského řádu a v roce 1917 obdržel čestné občanství v Litoměřicích. Od roku 1912 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 15 dislokovaného v Tarnopolu.^[26][27]

Rakousko-Uhersko

• Válečná medaile (1882)
• Vojenská záslužná medaile (1890)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1903)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny I. třídy (1909)
• velkokříž Leopoldova řádu (1913)
• Vojenský záslužný kříž I. třídy s válečnou dekorací (1915)
• Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915)

Zahraničí

• Řád červené orlice I. třídy (1908, Německo)
• Řád sv. Alexandra I. třídy (1912, Bulharsko)
• Železný kříž II. třídy (1915, Německo)
• Železný kříž I. třídy (1915, Německo)
• Záslužný řád bavorské koruny (1915, Bavorsko)
• velkokříž Řádu württemberské koruny (1916, Württembersko)
• velkokříž Řádu Albrechtova (1916, Sasko)
• Řád Medžidie I. třídy (1916, Osmanská říše)
• Železný půlměsíc (1917, Osmanská říše)
• Medaile za odvahu (1917, Osmanská říše)

Rodina

Jeho manželkou byla od roku 1878 Berta Stammová (1855–1938) z Kadaně. Měli spolu čtyři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Syn Karl Franz (1893–1975) působil ve vojenské administraci, dcera Wilhelmina (1879–1954) byla manželkou pražského židovského podnikatele a velkostatkáře Eugena Kubinzkyho (1870–1948)^[28] Manželé žili ve vile v Italské ulici č. p. 37,^[29] po nacistické okupaci odešli v roce 1939 do zahraničí.^[30]

Friedrichovi mladší bratři Franz Emil (1855–1933) a Karl Emanuel (1858–1926) sloužili taktéž v rakousko-uherské armádě, oba dosáhli generálských hodností a byli také povýšeni do šlechtického stavu.

Odkazy

Reference

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 135–136 (heslo Friedrich Georgi) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 146–149 ISBN 978-80-904241-6-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich von Georgi na Wikimedia Commons
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Georgi, Eduarda *1804
• Friedrich von Georgi na webu austro-hungarian army
• Friedrich von Georgi na webu rakouského parlamentu
• Profesní biografie Friedricha Georgiho na webu weltkriege.at

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Vláda Maxe Becka (1906–1908)
Předseda vlády Předlitavska	Max Wladimir von Beck (2. června 1906 – 15. listopadu 1908)
Ministři Předlitavska	Richard von Bienerth (vnitro) • Witold Korytowski (finance) • Gustav Marchet (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Josef Fořt (obchod) •→ František Fiedler (obchod) • Leopold von Auersperg (zemědělství) •→ Alfred Ebenhoch (zemědělství) • Franz Xaver von Schönaich (zeměbrana) •→ Julius von Latscher-Lauendorf (zeměbrana) •→ Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Julius Derschatta von Standhalt (železnice) • Albert Gessmann (bez portfeje) • Albert Gessmann (veřejné práce) • Wojciech Dzieduszycki (haličské záležitosti) •→ Dawid Abrahamowicz (haličské záležitosti) • Bedřich Pacák (český krajan) •→ Karel Prášek (český krajan) • Heinrich Prade (německý krajan) •→Franz Peschka (německý krajan) •→Heinrich Prade (německý krajan)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) •→ Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Heinrich von Pitreich (válka) •→ Franz Xaver von Schönaich (válka) • István Burián (finance)

Vláda Richarda Bienertha (1908–1911)
Předseda vlády Předlitavska	Richard von Bienerth (15. listopadu 1908 – 28. června 1911)
Ministři Předlitavska	Guido von Haerdtl (vnitro) •→ Max Wickenburg (vnitro) • Adolf von Jorkasch-Koch (finance; správce) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Robert Meyer (finance) • Josef Kaněra (kult a vyučování; správce) •→ Karl von Stürgkh (kult a vyučování) • Robert von Holzknecht (spravedlnost; správce) •→ Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Viktor Mataja (obchod; správce) •→ Richard Weiskirchner (obchod) • Albín Bráf (zemědělství) •→ Josef von Pop (zemědělství; správce) •→ Adalbert von Widmann (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice; správce) •→ Ludwig Wrba (železnice) •→ Stanisław Głąbiński (železnice) •→ Victor von Röll (železnice; správce) • Max Wickenburg (veřejné práce; správce) •→ August von Ritt (veřejné práce) •→ Karel Marek (veřejné práce) • Dawid Abrahamowicz (haličské záležitosti) •→ Władysław Dulęba (haličské záležitosti) •→ Wacław Zaleski (haličské záležitosti)  • Jan Žáček (český krajan) • Gustav Schreiner (německý krajan)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Franz Xaver von Schönaich (válka) • István Burián (finance)

Třetí vláda Paula Gautsche (1911)
Předseda vlády Předlitavska	Paul Gautsch (28. června 1911 – 3. listopadu 1911)
Ministři Předlitavska	Max Wickenburg (vnitro) • Robert Meyer (finance) • Karl von Stürgkh (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Viktor Mataja (obchod) • Adalbert von Widmann (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Victor von Röll (železnice) • Karel Marek (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Franz Xaver von Schönaich (válka) •→ Moritz von Auffenberg (válka) • István Burián (finance)

Vláda Karla Stürgkha (1911–1916)
Předseda vlády Předlitavska	Karl von Stürgkh (3. listopadu 1911 – 21. října 1916)
Ministři Předlitavska	Karl Heinold (vnitro) •→ Konrad Hohenlohe (vnitro) • Robert Meyer (finance) •→ Wacław Zaleski (finance) •→ August von Engel (finance) •→ Karl von Leth (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Mauriz von Rössler (obchod) •→ Rudolf von Schuster-Bonnott (obchod) •→ Alexander Spitzmüller (obchod) • Wacław Zaleski (zemědělství; správce) •→ Albín Bráf (zemědělství) •→ Franz von Zenker (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti) •→ Władysław Długosz (haličské záležitosti) •→ Zdzisław Morawski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) •→ Leopold Berchtold (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Moritz von Auffenberg (válka) •→ Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Ernest von Koerber (finance)

Druhá vláda Ernesta Koerbera (1916)
Předseda vlády Předlitavska	Ernest von Koerber (31. října 1916 – 20. prosince 1916)
Ministři Předlitavska	Erwin von Schwartzenau (vnitro) • Karl Marek (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Franz Klein (spravedlnost) • Franz Stibral (obchod) • Heinrich Clam-Martinic (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Ernst Schaible (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	István Burián (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Konrad Hohenlohe (finance)

Vláda Heinricha Clam-Martinice (1916–1917)
Předseda vlády Předlitavska	Heinrich Clam-Martinic (20. prosince 1916 – 22. června 1917)
Ministři Předlitavska	Erasmus von Handel (vnitro) • Alexander Spitzmüller (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Josef von Schenk (spravedlnost) • Karl Urban (obchod) • zemědělství neobsazeno •→ Ernst von Seidler (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Michał Bobrzyński (haličské záležitosti) • Josef Maria Baernreither (bez portfeje)
Společní ministři Rakousko-Uherska	István Burián (zahraniční věci) •→ Otakar Czernin (zahraniční věci) • Alexander von Krobatin (válka) •→ Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (válka) • Konrad Hohenlohe (finance) •→ István Burián (finance)