A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Julius von Latscher-Lauendorf | |
---|---|
Ministr zeměbrany Předlitavska | |
Ve funkci: 24. října 1906 – 12. ledna 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Max Wladimir von Beck |
Předchůdce | Franz Xaver von Schönaich |
Nástupce | Friedrich von Georgi |
Velitel 9. armádního sboru | |
Ve funkci: 1905 – 1906 | |
Předchůdce | Franz Xaver von Schönaich |
Nástupce | Albert Koller |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1897), generálmajor (1894) |
Narození | 22. července 1846 Jihlava Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. srpna 1909 (ve věku 63 let) Salcburk Rakousko-Uhersko |
Titul | baron (1909) |
Alma mater | Tereziánská voj. akademie |
Profese | voják |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julius von Latscher-Lauendorf, též Julius von Latscher (22. července 1846 Jihlava[1] – 2. srpna 1909 Salcburk), byl rakousko-uherský generál a předlitavský politik. Od mládí sloužil v c. k. armádě a působil u různých posádek v monarchii a také jako důstojník generálního štábu. V letech 1906–1907 zastával funkci ministra zeměbrany Předlitavska. V armádě byl nakonec povýšen do druhé nejvyšší hodnosti zbrojmistra (1905) a v roce 1907 získal titul barona. Vysokých postů v armádě dosáhli také jeho starší bratři Johann (1840–1934) a Viktor (1844–1928).
Biografie
Narodil se v Jihlavě jako třetí syn Jana Nepomuka Latschera (1811–1890), důstojníka rakouské armády. Vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě a po jejím absolvování nastoupil v hodnosti poručíka k ženistům. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni (1868–1869) a v hodnosti nadporučíka byl zařazen ke generálnímu štábu, od roku 1877 k dolnorakouskému zemskému velitelství ve Vídni. V roce 1881 byl povýšen na majora a působil jako náčelník štábu 29. pěší divize, v roce 1884 získal hodnost podplukovníka[2] a v této hodnosti byl šéfem štábu 5. armádního sboru v Prešpurku.[3] V roce 1894 získal hodnost generálmajora a byl jmenován generálním inspektorem ženistů. V roce 1897 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem 29. pěší divize v Terezíně.[4]. V roce 1899 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíře a predikátem von Lauendorf. V roce 1901 byl povýšen na polního podmaršála[5] V dubnu 1905 byl jmenován velitelem 9. armádního sboru s posádkou v Josefově.[6] S postem velitele armádního sboru byl spojen titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. [7] V roce 1905 byl zároveň do druhé nejvyšší armádní hodnosti polního zbrojmistra.[8][9]
Koncem října 1906 byl ze svého postu sborového velitele v Josefově povolán do Vídně a ve vládě Maxe Becka se stal ministrem zeměbrany Předlitavska. Funkci zastával v období 24. října 1906 – 12. ledna 1907.[10][8] K datu 1. února 1909 byl penzionován[11], zemřel ještě téhož roku. Po demisi Beckovy vlády byl k datu 1. prosince 1907 povýšen na barona (svobodný pán - Freiherr), diplom s titulem byl ale vydán až po jeho smrti manželce a dětem k datu 14. prosince 1909.[12]
Během své kariéry obdržel několik ocenění, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile, později obdržel Řád železné koruny (III. třída v roce 1892, II. třída v roce 1905) a rytířský kříž Leopoldova řádu (1899). Ze zahraničních ocenění byl nositelem ruského Řádu sv. Stanislava I. třídy (1896). Od roku 1907 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 98 [13]
Rodina
V roce 1883 se v Teplicích oženil s Antonií von Callenberg (1864–1943), dcerou Friedricha von Callenberg, hospodářského správce u knížat Clary-Aldringenů. Z jejich manželství se narodili dva synové, mladší Julius Ludwig (1887–1894) zemřel v dětství, starší Friedrich Johann (1884–1964) sloužil v armádě a jako c. k. major byl za první světové války vyznamenán Řádem železné koruny. Jeho potomstvo dnes žije v Korutansku.
Juliův starší bratr Johann Latscher (1840–1935) sloužil také v armádě, dosáhl hodnosti polního podmaršála (1894) a v roce 1904 byl povýšen do stavu svobodných pánů.[14] V armádě se uplatnil také další bratr Viktor Latscher (1844–1928), který v kariérním postupu získal hodnost polního zbrojmistra.[15]
Jeho švagr Ludwig von Callenberg (1866–1945) byl rakousko-uherským diplomatem, vyslancem ve Württembersku a v Maroku.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Jakuba v Jihlavě
- ↑ Kais. königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1886; s. 157 dostupné online
- ↑ Kais. königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň; 1888; s. 95 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1901; Vídeň, 1901; s. 127, 152 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1901; Vídeň, 1901; s. 152 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 276 dostupné online
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Latscher von Lauendorf, Julius Frh. (1846-1909), Feldzeugmeister, s. 41. (německy)
- ↑ Generálové rakousko-uherské armády v letech 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590.
- ↑ Služební postup Julia Latschera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 101 dostupné online
- ↑ Rodina Latscher von Lauendorf na webu novanobilitas dostupné online
- ↑ Seznam majitelů pěšího pluku č. 98 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 576 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 503 (heslo Latscher a Latscher von Lauendorf) dostupné online
- ↑ Rodina Latscherů na oficiálním webu města Jihlavy dostupné online
Literatura
- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 256–263 (heslo Latscher a Latscher von Lauendorf) ISBN 978-80-904241-8-0
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk