A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
svob. asp. František Pavelka | |
---|---|
František Pavelka | |
Jiná jména | falešné doklady na jméno Petr Soukup[1] |
Narození | 29. listopadu 1920[2] Břeclav, Československo |
Úmrtí | 11. ledna 1943[2] Berlín, Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven stětím |
Povolání | telegrafní dělník |
Zaměstnavatelé | pošta v Brně, stavební úřad v Brně |
Rodiče | Antonín Pavelka, Julie Pavelková (rozená Hergoutová) |
Příbuzní | dva sourozenci |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Pavelka (29. listopadu 1920 Břeclav – 11. ledna 1943 Berlín) byl československý voják, radiotelegrafista a příslušník výsadku Percentage.
Mládí
Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Otec Antonín byl poštovním doručovatelem, matka Julie rozená Hergoutová byla v domácnosti. František byl prostředním ze tří dětí. Již od mládí byl členem Sokola.[2]
V Břeclavi vychodil obecnou školu a nastoupil na gymnázium. To ale, z důvodu obsazení pohraničí Němci, dostudoval v Hodoníně. Poté se v roce 1939 zapsal na filozofickou fakultu Masarykovy univerzity do Brna.[p 1] Kvůli uzavření vysokých škol (listopad 1939) nedostudoval, nastoupil na poště v Brně a poté jako telegrafní dělník u stavebního úřadu v Brně. Záhy se zapojil do ilegální práce proti německým okupantům.[2]
V exilu
Dne 31. března 1940[p 2] byl nucen uprchnout, neboť mu hrozilo zatčení pro odbojovou činnost. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie. Dne 6. května 1940 byl prezentován v Agde do československého zahraničního vojska a zařazen ke 3. rotě 2. pěšího pluku. Účastnil se bojů na frontě, ale po pádu Francie odjel lodním transportem[2] do Anglie.
V Anglii byl znovu zařazen k 2. pěšímu pluku do spojovací čety.[p 3] V roce 1941 absolvoval školu pro důstojníky a 17. července 1941 byl, již v hodnosti svobodníka aspiranta zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 17. července 1941 do 28. září 1941 absolvoval kurz útočného boje (ve Skotsku), výcvik v seskoku padákem (parakurz), intenzivní školení v radiotelegrafii (speciální kurz radiotelegrafie) a školení v odbornostech nutných pro plnění sabotážních úkolů (základní sabotážní kurz).[2]
Nasazení
Seskok a poslání
Jednalo se o prvního československého výsadkáře vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Během plánovaného letu v noci z 3. na 4. října 1941 byl Pavelka přepraven letounem Whitley z anglického letiště Tangmere na území Protektorátu. Tento let trval 11,5 hodiny (byl to historicky nejdelší let Whitleye).
Avšak vinou navigační chyby byl vysazen poblíž osady Koudelov u Čáslavi, namísto u cca 35 km vzdálených Nasavrk, kde ho čekala tamní odbojová skupina PVVZ, kterou vedl místní poštmistr Václav Doležal. František Pavelka měl splnit následující úkoly: předat ilegální organizaci na území protektorátu poselství exilového prezidenta Dr. Edvarda Beneše a ministra národní obrany exilové vlády generála Sergeje Ingra, jakož i radiomateriál (náhradní krystaly do radiostanic) a šifrovací klíč. Zároveň měl být k dispozici ilegální odbojové organizaci a zúročit tak zkušenosti nabyté v britských kurzech.[2]
První kontakty s odbojem
Po určitých obtížích se Pavelkovi podařilo navázat kontakt s odbojem a přesunout se nejprve do Chrudimi a poté (za pomoci Rudolfa Michálka) do Prahy. Dne 6. října 1941 v Riegrových sadech[p 4] v Praze na Vinohradech se Pavelka setkal s představitelem PVVZ Ing. Josefem Friedlem, který Pavelkovi zprostředkoval kontakt s odbojářem JUDr. Karlem Bondym.[2]
Setkání v restauraci Akropolis
Setkání členů PVVZ JUDr. Karla Bondyho a Ing. Josefa Friedla s Pavelkou proběhlo 6. října 1941 a pak nejméně ještě jedenkrát po tomto datu v restauraci Akropolis.[p 5] Na schůzkách byla projednávána odbojová spolupráce.[1] Setkáním s Friedlem, Bondym a pravděpodobně i s plukovníkem Josefem Churavým (ON) se Pavelka napojil na civilní i vojenskou složku ÚVODu, ale to již v době, kdy tyto složky byly v procesu destrukce způsobené zatýkáním jejich členů gestapem.[2]
Ukrývání, zatčení, výslechy
V Praze obdržel Pavelka od odbojářů falešné doklady (na jméno Petr Soukup) a nějaký čas se skrýval.
Jedním z míst, kde našel Pavelka v říjnu 1941 na doporučení JUDr. Karla Bondyho úkryt, byl byt Marie Rosenbachové na adrese Chvalova 1202/8, 130 00 Praha – Žižkov.[1][p 6] Dne 21. října 1941 se zde Pavelku pokusilo gestapo zatknout, ale v bytě jej nezastihlo.[1]
Dalším z míst, kde se Pavelka v Praze ukrýval (v době od 10. října 1941 až do svého zatčení 25. října 1941) byl byt jeho sestřenice Anny Maršálkové na adrese Pod hliništěm 729/17, 182 00 Praha – Kobylisy.[1][p 7]
Na konci října 1941 se několik dní Pavelka ukrýval v bytě paní Paulíčkové na adrese Kamenická 622/46, 170 00 Praha – Holešovice (německy: Steinmetzstrasse). V důsledku prozrazení (rozkrytí) celé odbojové sítě byl v tomto bytě 25. října 1941 zhruba ve 4.00 hodiny ráno zatčen gestapem. [1]
Ještě téhož dne (25. října 1941) byl podroben Pavelka výslechu v Petschkově paláci, poté byl převezen na Pankrác.[1] Následně byl vyslýchán (mimo jiné i tlumočníkem gestapa Josefem Chalupským)[2] a mučen. Choval se velmi statečně a nejspíše neprozradil žádné zásadní údaje o svém výcviku ve Velké Británii, ani neposkytl gestapu informace o lidech, kteří jej po seskoku ubytovali.[1] Od konce října 1941 do 5. srpna 1942 byl Pavelka vězněn v pankrácké věznici.[1] Dne 5. srpna 1942 byl předán lidovému soudu v Berlíně a za čtrnáct dní (19. srpna 1942) odsouzen k trestu smrti. Mezi tím byl 28. října 1942 v Londýně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. Dne 11. ledna 1943 byl v Berlíně Plötzensee popraven stětím gilotinou. Jednalo se o jediného československého výsadkáře-odbojáře, který byl popraven v Berlíně.
Po jeho smrti byl popel rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Rodinu Františka Pavelky poté vyzvaly německé úřady k úhradě nákladů na popravu, které činily 4 318 říšských marek.[1]
Po válce
Dne 1. prosince 1945 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty in memoriam a dne 17. července 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam. Symbolicky je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Brně-Židenicích.[3]
Vyznamenání
- 1942 – Československý válečný kříž 1939
- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1945 – druhý Československý válečný kříž 1939
- 1945 – třetí Československý válečný kříž 1939
- 2017 – Kříž obrany státu ministra obrany České republiky (Praha, Vítkov, 8.5.2017)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pramen[2] uvádí, že v roce 1939 začal v Brně studovat na univerzitě tělovýchovu.
- ↑ Pramen[2] uvádí, že za hranice protektorátu uprchl Pavelka již v lednu 1940.
- ↑ Pramen[2] hovoří o spojovací četě 2. pěšího praporu.
- ↑ Riegrovy sady - německy "Riegerpark", v letech 1940 až 1945 se nazývaly Smetanovy sady - německy "Smetanapark" [1]
- ↑ Restaurace Akropolis se nacházela na adrese Kubelíkova 1548/27, 130 00 Praha – Žižkov (v letech 1930 až 1945 se ulice nazývala „Dvořákova“ - německy Dvořák-Strasse) [1]
- ↑ V letech 1910 až 1947 se ulice jmenovala Závišova, německy: Zawisch-Strasse.[1]
- ↑ I když to bylo v rozporu s pravidly konspirace, své rodině se František Pavelka se svým ilegálním posláním svěřil.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: František Pavelka). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 233, 389, 428, 433, 488, 628, 663.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Prsten Nibelungův, Parsifal, Soumrak bohů, s. 14, 15, 21, 47, 78, 138. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003–2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
- ↑ Ivo Šťastný, Ing. František Jedlička. Kenotaf František Pavelka . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pavelka na Wikimedia Commons
- (česky) Profil a fotografie na valka.cz
- (česky) Kmenový list
- (česky) Profil na webu Spolku pro vojenská pietní místa
- (česky) Krátký dokument o Františku Pavelkovi na České televizi (10. díl seriálu Heydrich - konečné řešení)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk