A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ústa (latinsky os) tvoří počátek trávicí soustavy většiny živočichů. Ústy je přijímána potrava, v dutině ústní pak porcována a mechanicky zpracovávána. Zároveň v ní dochází k promíšení potravy se slinami a trávicími enzymy, které jsou ve slinách obsaženy. Zvířecí ústní dutina obratlovců je nazývána tlama, huba, příp. morda.
Ústa jsou u člověka součástí obličeje spolu s okem, uchem a nosem.[1] Dutina ústní (latinsky cavum oris) se člení na štěrbinovitou předsíň (latinsky vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (latinsky cavum oris proprium), v níž jsou hlavními strukturami obličejová část skeletu (čelistní kosti), svalový orgán jazyk s dalšími svaly a slinné žlázy. Zuby s dásňovými výběžky tvoří předěl mezi předsíní a vlastní dutinou.[2]
Dutina ústní (cavum oris) se otevírá ústní štěrbinou, která je ohraničena pysky (rty). Dutina ústní je laterálně ohraničena tvářemi, proti dutině nosní je vymezena tvrdým a měkkým patrem. Vzadu přechází do hltanu. Sliznice tváří je u člověka hladká, zatímco u přežvýkavců tvoří kuželovité mechanické papily. Uprostřed na sliznici tvrdého patra je patrový šev a série nízkých valů (rugae), které brání vypadávání sousta z ústní dutiny. U některých živočichů na patře za řezáky ústí řezákový průchod spojený s Jacobsonovým orgánem. Na boční stěně jsou krční mandle.
Potrava požívaná člověkem se žvýkáním a kousáním mísí se slinami, které obsahují enzym ptyalin (amyláza). Ptyalin rozkládá škroby na dextriny, za určitých podmínek až na maltosu.
Části úst
- Jazyk – největší orgán v dutině ústní. Je velice pohyblivý a spolupracuje při polykání potravy a tvorbě řeči. Zejména na něm jsou soustředěny chuťové receptory.
- Chrup – skládá se ze 32 zubů stálého chrupu a 20 zubů dočasného chrupu. Zuby dočasného chrupu se prořezávají přibližně od 6. do 24. měsíce věku dítěte a setrvávají přibližně do 6. roku – je to však individuální. Jejich sklovina je nejtvrdší strukturou lidského těla. Chrup slouží k porcování a rozmělňování potravy a mluvení. Korunka je vyčnívající část zubu, která se zužuje do krčku, který je v dásni, a dále do kořene, který je v zubním lůžku. Na hrotu kořene je zub zakončen otvorem, z kterého vedou cévy a nervy.
Základní součástí zubu je zubovina, která je na korunce potažena sklovinou a na kořeni potažena tmelem a ozubicí. Druhy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky.
- Vyústění slinných žláz – exokrinní žlázy, jejichž výměšky obsahují trávicí enzymy.
Odkazy
Reference
- ↑ ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. Kapitola Anatomické názvosloví, s. 72.
- ↑ Jiří Mazánek a kolektiv. Zubní lékařství pro studující nestomatologických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2018. Kapitola Aplikovaná anatomie orofaciální soustavy, s. 26–28.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk